Spisovná slovní zásoba
A. slova slohově nezabarvená (neutrální)
např: stůl, my, vidět
B. slova slohově zabarvená
hovorová – užívaná při neoficiálních spisovných projevech mluvených i
psaných ( např: ve vyprávění nebo v soukromých dopisech)
př: flinta, motorák, muzika …
knižní – hlavně ve slavnostních projevech mluvených a v oficiálních projevech
psaných v odborné literatuře, v úředních a obchodních dopisech
př: šat, chrabrý, výdrž, zavítat někam, odvětit, dlít ..
básnická – poetismy – např: luna, vesna
v době národního obrození a v básnické škole májovců a lumírovců vznikala většinou jako obměny slovních podob
např: růžný místo – růžový, nebo jako neobvyklé složeniny
např: modrojas, hvězdořeka
v moderní poezii zřídka
odborná ( odborné názvy a termíny)
slova a sousloví pojmenovávající pojmy z různých vědních a technických nebo správních oborů
např: množina, květenství, skloňovat, nemovitost
Nespisovná slovní zásoba
a) slova z obecné češtiny
hlavně v soukromých neoficiálních ( často citově zabarvených) mluvených projevech
př: flaška, mašina, extra, švindlovat
II. nářeční slova
jen v některém místním nářečí
např: chodské – hyjta = návštěva
lašské – krmáš = psvícení
III. profesionální a slangová slova
užívané při neoficiálních projevech příslušníků určitého povolání nebo členy zájmových skupin
profesionální slova – napomáhaji úspornosti a jednoduchosti vyjádření
př: palpost – palebné postavení
slangová slova – bývají citově zabarvená, často vznikají metaforickými nebo metonymickými přeneseními
př: prkýnka = lyže
IV. argotická slova
vyskytují se v projevech společensky vyřazených lidí, např: zlodějů a tuláků – snaha utajit obsah sdělení ( káča, stříkačka)
Dobově nebo citově zabarvená slova
a) historismy ( historická slova)
pojmenovávaji zaniklou skutečnost
př: gladiátor, brnění, palcát
b) zastaralá slova
neužívají se, ve starší literatuře
některá slova zastarala pouze v některém ze svých významů
např: hrubě – ve významu velmi
zboží – ve významu majetek
A. archaismy
slova zastaralá, užívaná v literatuře pro přiblížení doby (Jirásek, Vančura, …)
B. neologismy
nově vytvořená nebo nově přejatá
Citově zabarvená expresivní
V. kromě pojmenování vyjadřují i kladný nebo záporný vztah autora k označované skutečnosti
VI. kladný citový vztah = slova lichotná – hajat, bumbat, bělounký
VII. záporný citový vztah = slova hanlivá – kecat, chlastat
Žádné komentáře:
Okomentovat