Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

1. Tvoření slov
- odvozování
- skládání
- zkracování

2. Spojování do sousloví = např. víceslovná pojmenování spojením běžných slov slovní zásoby
- nově vzniklé sousloví získává nový význam (např. vlčí mák, skok vysoký, Dlouhá ulice, ...)

3. Doslovné překlady z jiných jazyků = tzv. kalky
- např. z latiny biografie = životopis, z němčiny grosskandel = velkoobchod

4. Změnou slovního významu:
a) * frazeologismy - ustálená spojení běžně užívaná, vznikají aktualizací staršího výrazu a přenesením na novou věc, výrobek, ...
- např. jádro - jádro atomu
b) * obrazná pojmenování - tzv. tropy:
- používají se v poetice (např. metafora, metonymie, synekdocha, hyperbola, ... = ot. 17.b)

5. Přejímání z jiných vrstev národního jazyka
- z nářečí (šohaj)
- z obecné češtiny
- ze slangu (taxík, slalomář, ...)

6. Přejímání z cizích jazyků: v různých obdobích z různých jazyků
- způsob přejímání: nejprve původní přepis i výslovnost, pak postupné počešťování => nejdříve se počešťuje výslovnost (před museum), pak pravopis (ph - f), nakonec se slovo zařadí k českému vzoru skloňování
- nejdříve se počešťují slova z jádra slovní zásoby, pak ostatní
- nepřizpůsobují se: vlastní jména a názvy
- citátová slova (z latiny, řečtiny, francouzštiny, ...) - např. ex libris, historia magistra vitae ...)
- mezinárodní slova = mají povahu odborných výrazů některých výrazů - např. v hudbě fortissimo (italsky)
- některá slova mohou mít dvojí podobu (jam / džem, jazz / džez, laser / lejzr, ...)

Žádné komentáře:

Okomentovat