1. Evropská komise – „Komise“, je orgánem iniciativním a výkonným, připomíná vládu. Komise nereprezentuje zájmy členských států, ale zájmy Společenství jako celku. Komise má pravomoci jen v oblasti prvního pilíře EU.
2. Rada Evropské unie – zvaná též Rada ministrů nebo jen Rada, je orgánem rozhodovacím. Je orgánem legislativním. Rada reprezentuje zájmy členských států. Uplatňuje se zde tzv. vážené hlasování. Důsledky hlasování kvalifikovanou většinou jsou ty, že členský stát, který je v menšině a s opatřením nesouhlasil, ho musí přesto respektovat.
Rozhodování kvalifikovanou většinou je kombinováno s váženým hlasováním. Kvalifikovaná většina je určena absolutním počtem hlasů.
3. Evropská rada – je vrcholným orgánem nejvyšších představitelů členských států. Její zasedání se označují jako „evropský summit“, účelem je stanovit koncepci hlavních směrů rozvoje Evropské unie.
4. Evropský parlament – je jediným orgánem, který vnáší do celé soustavy demokratický prvek. Parlament je jednokomorový. Až do roku 1993 se podílel na rozhodovací činnosti jen jako poradní orgán Rady. Od vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy již funguje, jako orgán spolurozhodovací, tedy se stejnou pravomocí, jako Rada.
5. Evropský soudní dvůr – je nezbytnou součástí institucionální struktury Společenství. Rozhoduje spory mezi Společenstvími a členskými státy. Poskytuje závazný výklad práva Společenství pro soudy členských států, čímž přispívá k jeho jednotné aplikaci.
6. Evropská centrální banka – je orgánem měnové unie ES.
Soustava orgánů Společenství funguje v hlavních rysech takto: Komise předkládá návrh opatření Radě, případně i Evropskému parlamentu. Každé schválené opatření tedy muselo zákonitě projít Komisí, Radou a ve větší části případů i Evropským parlamentem.
Žádné komentáře:
Okomentovat