Společenství jsou od počátku celní unií. Zboží, které má svůj původ mimo Společenství, se do režimu volného pohybu dostane tím, že je procleno a clo je zaplaceno.
Kvantitativní omezení dovozu a vývozu uvnitř Společenství byla rovněž zrušena. Existují případy, kdy se členský stát může legitimně domáhat zákazu nebo omezení dovozu, případně vývozu určitého specifického zboží nebo zboží, které v dané situaci podléhá zvláštnímu režimu.
Povolenými výjimkami jsou důvody ochrany veřejné morálky (pornografie), veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, zdrví a života lidí, zvířat a rostlin, dále ochrany pokladů národního bohatství majících uměleckou, historickou nebo kulturní hodnotu a konečně ochrany průmyslového nebo obchodního vlastnictví.
Uplatňování těchto výjimek je často předmětem soudního řízení, při němž se věc dostává až k Soudnímu dvoru, který zcela zřetelně považuje za rozhodující zajištění volného pohybu zboží. Zavedení jednotného vnitřního trhu přineslo změnu především v tom, že byly na vnitřních hranicích Společenství zrušeny kontroly prováženého zboží.
Další odlišností vnitřního trhu od trhu společného je postupné odstranění faktických překážek pohybu zboží (různost technických, bezpečnostních, zdravotních, veterinárních norem apod.). Nevyhovuje-li na příklad zboží vyrobené v členském státě A bezpečnostním normám členského státu B, je to důvod k zákazu jeho dovozu. Proto jsou tyto normy mezi jednotlivými členskými sáty harmonizovány a vzájemně uznávány.
Žádné komentáře:
Okomentovat