- indoevropská jazyková rodina, prajazyk, ve 2. tisíciletě se to rozrůzňuje, vznikají jednotlivé větve
- předpoklad existence praslovanštiny (v době, kdy žili mezi Dněprem a Dněsrem) x na počátku letopočtu
stěhování národů
ROZDĚLENÍ
a) východoslovanské jazyky - ruština, běloruština, ukrajinština
b) západoslovanské jazyky - čeština, slovenština, polština, lužická srbština
c) jihoslovanské jazyky - chorvatština, slovinština, srbština, makedonština, bulharština
- v jednotlivých větvích kontakty => jsou si nejblíže
VÝVOJ
- postupně se začali odlišovat x do 10. stol. se mohli normálně domluvit x staroslověnština - vznikla z makedonštiny, ze Soluňského nářečí + písmo hlaholice (z malé řecké abecedy) a cyrilice (velké řecké abecedy)
ZÁPADOSLOVĚNŠTINA
- polština - nejméně změn, na úrovní 14. stol.
-ę- en, o on = nosovky, zůstali x u nás se změnili v dvojhlásky (ve slovenštině kôn kuoň, u nás ů = kůň)
- zůstaly spřežky (cz c č - u nás díky spřežkovému systému Mistra J. Husa od 15. st. nejsou)
- zůstalo W (u nás odstraněno v 19. stol.), různě se čte
- zůstalo tvrdé
- v češtině další vývoje => ř
SPOLEČNÉ ZNAKY
- slovní zásoba - obdobné kořeny slov
- podobná slovotvorba
Žádné komentáře:
Okomentovat