- z řečtiny - polis-logos (řecký stát, kde se rozvíjela věda)
- společenská věda o politice - zkoumá problém moci a autority
- předmětem fungování států, politických systémů, mocenských a vládních institucí
- prvopočátky v antickém Řecku. velký rozvoj v renesanci
- jako samostatný obor od konce 19 .stol.
- disciplíny - obecná politologie - sleduje vznik, vývoj, přínos, myšlenkový vliv a vývoj jednotlivých škol politologie
- Robert Dahl, Seymor Lipset, Sidney Verba, Harold Laswell
- politická filosofie - politická teorie - dějiny politických teorií od antiky až do dnešní doby
- současná teorie - zkoumá jednotlivé proudy - demokracie, liberalismus
- Jurgen Habermas, Will Kymlicka, Robert Godin, John Rawls
- politické instituce - stát, Ústava, volební systém, parlament, politické ideologie
- zkoumá „pravidla hry“ ve veřejném prostoru
- Charles Lindbloon, Aron Wildavsky, Charles Meriram
- politická ekonomie - řeší otázky, jak se chovají jednotlivé instituce v praxi (ke svým strategiím, zájmům)
- Berry Weingast, Mathew McCubbins, Keneth Shepsle
- komparativní politologie - srovnávání jednotlivých politických systémů
- snaží se najít a vysvětlit různé politické rozdíly mezi zeměmi
- Gabriel Almond, Sidney Verba, Ronald Inghelhard
- politická sociologie - zaměřuje se na politické chování ve společnosti (před, během a po volbách)
- vznikla po 2. sv. válce
- Filip Converse, John Sprague, Anghis Cambell, Donald Stokes
- veřejná politika a administrativa - zabývá se činnosti vlády, jejím programem a výsledky
- rozpočtová politika, činnost jednotlivých resortů, obranná politika
- Charles Londbloom, Charles Merrian
- mezinárodní vztahy - snaží se porozumět vztahům mezi státy, národním organizacím a silám
- Keneth Waltzt, Steven Krasner
- vývoj - původně součásti filozofie
- starověk - první myšlenky vznikaly v době vytváření prvních států
- sofisté - první systematičtější a ucelenější výklad
- prosazovali přírodní právo, položili základ právního dualismu
- Socratés - idea nejvyššího dobra - vědění
- „chce-li dobrý vládce šířit dobro, musí ho poznat“ - v čele musí stát mudrc
- sofokracie - vláda jednoho moudrého - filosofa
- Platón - podal obraz ideálního státu
- vládci by měli mít společný majetek, ženy, děti, domácnost
- Aristoteles - ve spisu Politika kritizuje pojetí státu Platona
- člověk je bytostí společenskou - zoon politikon
- člověk je od přírody předurčen žít v obci
- stát založený na principech a zákonech - dělba moci
- stoicismus - kritizoval rozvrstvení Řecké společnosti
- všichni jsou sestry a bratři a země je domovem všech = myšlenka rovnoprávnosti
- přispívá k formování přirozeno-právní teorie
- středověk - Sv. Augustin - navazoval na Platona
- spis O Boží obci - rozlišuje dva státy - boží - ideální, dokonalý, věčný
- světský - projevem zla a hříchu
- vláda světská by se měla podobat vládě Boží
- novověk - Niccolo Macchiaveli - Vladař - podřízení absolutní moci - o sjednocení Itálie a lidu
- Jean Bodin - Šest knih o státu - státní svrchovanost - položil základy svrchovanosti, která je
nedělitelná, nejvyšší, neomezená, trvalá
- Hugo Grotius - Tři knihy o právu válečném a mírovém - řeší problém mezinárodního práva
- rozvíjí teorii přirozeného práva, jako první hovoří o smluvní koncepci státu -
vznik smlouvy, kterou lidi uzavřeli, aby si navzájem neškodili
- Thomas Hobbes - Leviatan - stát je obrovskou sílou, mocí , vzniká jako výsledek smlouvy, kde se lidé vzdají některých práv absolutnímu panovníkovi za cenu mírového soužití
- John Locke - Dvě pojednání o vládě - představuje stát, kde přirozená práva zůstávají zachovaná
- občané mohou odvolat panovníka, pokud by se snažil vládnout absolutisticky a proti
přirozeným právům - dělba státní moci
- Lockova dělba moci se stala podkladem při formování americké Ústavy
- Charles L. Montesquieu - prosazuje právní stát -všichni včetně panovníka mají stejná práva
- přichází s dělbou moci na tři složky - výkonná, zákonodárná, soudní
- Immanuel Kant - Metafyzika mravů, K věčnému míru
- předložil zásady pro mezinárodní a státní právo
- vyslovuje se pro společnost všech národů
- rozpracovával koncepci, podle které by bylo možno zachovat mír ve světě
- Georg Friedrich Hegel - Filozofie práva
- rozpracoval teorii organicismu - stát přirovnává k živému organismu
- stát je výš než jednotlivec i celá společnost, skutečnou svobodu člověk
může získat, když se smíří se státem
- 19. století - Karel Marx - zakladatel komunistického hnutí, autor myšlenek třídního boje
- silný stát v čele s proletariátem, svrhnutí třídy buržoazie
- John Stuart Mill - oproti Marxovi se snaží řešit otázky svobody - zastánce liberalismu
- O svobodě, Úvahy o vládě
- hledá vztah mezi svobodou jedince a zájmem společnosti
- August Comte - pozitivista - v ideálním státě by měla vládnout rada pozitivistických filozofů
- Max Weber - základy politické sociologie - problém autority a byrokratizace politického systému
- Vilfredo Pareto - teorie elity - společnost se skládá ze schopné elity a neschopné masy
- pokrok se děje na základě dění v elitě
- Roberto Michels - organizace politických stran
- Artur Bentley - teorie zájmových skupin - stojí na počátku koncepcí politického pluralismu
- USA - 1. katedra politologie v roce 1857 na Kolumbijské Univerzitě
- John Burgess - rozpracoval první ucelenou politologickou teorii
- v roce 1903 vznikla Asociace politických věd - důraz se kladl na výzkumní (empirickou) politologii
- 20. - 40.léta - Chicagská škola - oproštěna od teoretických norem - Charles Merriam, Harold Laswell
- 2. sv. válka - studují se politické dokumenty a hodnotí se podmínky
- studium morálních a politických norem v Německu
- po 2. sv. válce - roste mezinárodní ekonomie a síla USA - univerzita v Michiganu
- výzkum orientován do mnoha směrů
- nová disciplína - politická kultura, vliv politiky na politické instituce
- Gabriel Almond, Alex Inkeles, Sidney Verba, Ronald Ingelhard, Samuel Barnes
- Evropa - vznik spjat s rostoucí demokracií a vznikem sociálního státu a politiky - Francie, Německo, VB
- během 2.sv. války emigrace do USA - Lazarsfeld, Marcusse, Morgensthan, Strauss
- Francie - 1871 škola Svobodných politických věd - úzce spjatá s právem
- Emile Boutmy, Paul Janet, Raymond Aron
- 20.stol. - Pierre Renouin, Maurice Duverger
- Anglie - 1895 - Londýnská škola ekonomických a politických věd - zakladatel Graham Wallas
- Harold Laski - Gramatika politiky
- 30. - 40.1éta - Nuffield Collge, S. Lindsay, G. D. H. Cole
- 50. léta - vznik Politické asociace
- 70. - 80. léta - Samuel Finer, Richard Rose
- 90.1éta - David Miller, Lorenz Whitehead
- Německo - Leo Strauss, Hannah Arendtová
- autoři navazující na marxismus - Durgen Habermas, Ralph Dahrenhorf
- Česká politologie - čeští myslitelé nikdy významně nezasáhli do dějin politologie
- období reformace - první požadavky na svobodu lidských práv
- Jan Hus - požadoval právo na svobodný výklad Bible
- Jan z Perštejna - panovník nemůže ovládat náboženství, protože je od Boha
- Petr Chelčický - kritizoval rozvrstvení společnosti - traktát O trojím lidu
- Jiří z Poděbrad - 1564 - návrh na vytvoření jednotné křesťanské unie
- J.A. Komenský - navrhoval vytvoření světové monarchie
- myšlenka nenásilí a vzájemné náboženské tolerance
- Národní obrození - Bernardo Bolzano - utopické dílo O nejlepším státě
- František Palacký - ideální státem je konstituční monarchie
- 1.pol. 20. století - T.G. Masaryk - myšlenka humanismu a demokracie
- nutnost politického vzdělání obyvatelstva
- politické teorie by měly být podřízeny etice, morálním zásadám
- E. Beneš - zásady humanity a demokracie - zasahuje spíše do sociologie
- Inocenc Bláha - politická sociologie, zdůrazňoval mravní zásady politiky
- Kultura a politika - analýza vztahu mezi kulturou a politikou
- František Weyr - ztotožňoval politologii se státovědou
- Československé právo ústavní - výklad ústavy z roku 1929
- Teorie práva - vyložil zde svou právní teorii
- Zdeněk Neubauer - Státověda a teorie politiky - poslední kniha, která se mohla
svobodně zabývat tímto tématem
- 2.pol. 20. století - únor 1948 - likvidace nově vznikající politologie
- ve službách marxismu-leninismu až do roku 1989
- 60. léta - částečná změna situace - vznik politických pracovišť
- v období normalizace nemohla politologie svobodně fungovat
- 90. léta - znovu se vrací k tradicím z 1. republiky
- exil - Ivan Kaďourek, Jaroslav Krejčí, Zdeněk Mlynář, Otto Pick, Ota Ulč
- starší generace - Vladimír Čermák, Vladimír Klokočka, Petr Pithart
- Aleš Gerloch, Zdeněk Zbořil, Karolína Adamová
- mladší generace - Petr Fiala, Miroslav Novák, Michal Klíma, Roman David
- politologičtí komentátoři - Václav Bělohradský, Jiří Dienstbier, Václav Havel
- instituce - Ústav mezinárodních vztahů při ministerstvu zahraničí
- Česká společnost pro politickou vědu
- Katedra politologie UK
- politické ideologie - doktrína - učení, nauka, soubor principů a názorů - zaměřuje se na konkrétní problém
- ideologie - usiluje o obecný, ucelený výklad člověka a společnosti
- soubor obecných základních tezí - její součástí může být doktrína
- funkce - pomáhá vysvětlovat jednotlivé politické události, jevy (příčiny válek, krizí)
- často nepřímo uvádí, co je špatné a co dobré
- poskytují svým přívržencům vědomí identity, náležitosti k určité skupině
- určují politické cíle, což je nezbytné pro každý politický subjekt
- totalitní ideologie - činí si nárok na neomylnost
- vystupuje jako netolerantní vůči ostatním ideologiím
- usiluje o to, aby se stala oficiálním státním učením
- stoupenci ideologie chtějí prostřednictvím státu ovládat celého člověka a
celou společnost - odtud název totalitní
- konservatismus - usiluje o zachování tradičních hodnot, osvědčených principů
- skeptický postoj k radikálním změnám - conservare = uchovat
- nestaví se proti společenskému vývoji, ale proti překotným radikálním změnám
- Edmund Burke - kriticky se vyjadřuje k chaosu ve Francii za doby osvícenství
- proti liberalismu - vytýká mu příliš velký důraz na svobodu jednotlivce
- základní zásady - stabilní politický řád, respekt k soukromému vlastnictví
- José Ortega Y Gasset - řeší problém požitkářství, hedoismu, ideální vlády
- 20. stol. - Margaret Thatcherová, Ronald Reagan
- socialismus - politická i ekonomická koncepce vedená ideály spravedlnosti a bratrství
- obecné dobro staví nad blaho jedince a individuální zájem
- odmítá soukromé vlastnictví výrobních prostředků a volnou konkurenci na trhu
- usiluje o spoluvlastnictví státu ve velkých podnicích
- trh často selhává, proto je potřeba ho řídit a zasahovat do něj
- Platón, utopičtí socialisté - Thomas More, Robert Owen, Tomasso Campanella
- komunismus - utopická ideologie založená na beztřídní společnosti
- mezinárodně politické hnutí, které usiluje o prosazení ideologie v praxi
- stejně jako socialismus usiluje o rovnost a sociální spravedlnost, odsuzuje
kapitalismus a liberalismus, vykořisťování ze strany buržoazie x revoluční cestou
- Karel Marx, po jeho smrti stoupenci se rozdělili na několik myšlenkových proudů
- nejvlivnější proud - totalitní křídlo - Lenin, Stalin
- proud teoretiků, kteří kritizovali Stalina a mocenské poměry v komunistických
státech - Lev Trockij - vítězstvím proletariátu začíná stálá revoluce, M. Djilas
- neomarxismus - syntéza původního učení Marxe - existencialismus, anarchismus
- Frankfurtská škola - Theodor Adorno, Jürgen Habermas - decentralizace státu
- člověk má fungovat jako samostatné individuum, tvůrčí osobnost
- dělnictvo pozbylo své postavení, důraz je kladen na vzdělanost a inteligenci
- fašismus - v Itálii po 1. sv. válce, v Německu doplněn o prvek rasové nadřazenosti - nacismus
- opírají se o mýty, pudovou stránku člověka, historickou slávu Římské říše
- představa o nadřazenosti a výjimečnosti daného národa
- Benito Mussolini, Mario Palmieri, Giovanni Ventile
- německý nacismus - Ernst Huber, Adolf Hitler
- nacionalismus - ideologie, která upřednostňuje zájmy určitého národa
- hledání historické role a vyššího poslání národa
- konec individualismu - jedinec musí přinést oběť pro obecné štěstí národa
- usiluje o vytvoření silného národního státu
- proti zahraničnímu kapitálu, cizí konkurenci, pro zachování domácího trhu
- tendence hledat nepřítele -odstraňování politických odpůrců
- teoretické základy formulovány v 18.stol. ve Francii, Německu a Itálii
- právo na sebeurčení daných národů
- 19.sto1. - Johann Gottfried Herder, Giusseppe Mazzini
- rasismus - která se na základě rasových rozdílů snaží ospravedlnit společenské nerovnosti
- důsledkem utiskování jedné rasy druhou nebo dokonce likvidace příslušníků rasy
- obyvatelé rozdělováni na nižší (méně hodnotné) a vyšší vrstvy
- nižší vrstva znevýhodňována a diskriminována - nerovnost před zákonem
- nepřítomnost hlasovacího práva, nižší mzdy za stejnou práci
- nepřítomnost práva na vzdělání v mateřském jazyce kritika
- vznik s počátky kolonialismu - podrobené národy považovány za neplnoprávné
- v USA až od 60. let - Martin Luther King, v JAR apartheid - Nelson Mandela
- v nacistickém Německu sloužil k ospravedlňování války a likvidaci ras ostatních
- znevýhodněná rasa zůstává bezmocná - rasa se nedá změnit, jedná se o fyzický znak
- počítá se s prvkem dědičné neměnnosti - příslušníci určité rasy jsou méněcenní
- chtějí zabránit míšení ras, která vede k úpadku a zániku lidské civilizace
- Joseph A. Gobineau - Rozprava o nerovnosti lidských ras
- rozdělil tři rasy - bílou, černou a žlutou - zdůrazňuje bílou rasu
- Houston Chamberlain - Základy 19.století - zmiňuje se o biologicky hodnotnějších
rasách - árijci, kteří stojí nejvýše, se mísí s ostatními rasami -
chaos národů - jedinou záchranou j sou germánské národy
- Adolf Hitler - označil Židy za ničitele kultury a původce úpadku - antisemitismus
- Norimberské zákony - zakazují Němcům uzavírat sňatky s Židy
- holocaust - snaha o vyhlazení židovského národa
- sociální darwinismus - pouze silnější národy přežijí a mají právo na život
- 1965 OSN přijalo dokument o odstranění všech forem rasové diskriminace
- feminismus - oficiální ideologie ženského hnutí
- prosazuje společenské, ekonomické a politické zrovnoprávnění žen s muži
- biologické ani rozumové rozdíly mezi pohlavími neopravňují k nadřazenosti muže
- ženy dříve měly své místo v domácnosti
- dlouho bez svobodného přístupu ke vzdělání
- Mary Wodstonecraftová - Obrana práv žen
- v 19. stol. se ženské hnutí soustředí na získání volebního práva
- první země, kde získaly ženy volební právo - Nový Zéland 1893
- ženy nemohou dodnes volit v některých arabských zemích
- současný feminismus - Simone Beauvoirová - Druhé pohlaví
- Betty Friedanová - Národní organizace pro ženy
- Kate Miletonová, v ČR Hercíková, Pekárková
- zakládají organizace, spolky, kampaně ohledně potratů,
pornografie, dosažení stejných platových podmínek
Žádné komentáře:
Okomentovat