1. Vývoj psychologie jako vědního oboru
Psychologie je společenská věda, která se zabývá duševními jevy, snaží se porozumět chování, jednání a prožívání lidí, předvídat a formulovat je. Studuje vnitřní prožívání a vnější chování lidí.
Slovo psychologie = psyché (duše) + logos (slovo, věda)
Laická psychologie - všichni si čas od času klademe otázky a hledáme na ně odpovědi, vedeme úvahy a rozhovory
Vědecká psychologie - reprezentována odbornými psychology, literaturou, odbornými institucemi
nepodléhá domněnkám, vyžaduje důkazy, konfrontuje argumenty a protiargumenty
vypracovává si svůj vlastní pojmový (odborný) aparát
buduje systém metod a metodických postupů umožňující poznání, které je ověřitelné
Narativní psychologie - prezentována v podobě vyprávění příběhu (nikoli v podobě teorie,výzkumu, analýzy)
- psychické stavy lidí v kritických situacích
Předvědecká fáze psychologie - rozvíjela se jako součást filozofie
- antické období a středověk - pojetí psychologie jako nauky o duši
duše chápána - jako princip, síla oživující tělo - odloučení duše od těla znamená smrt
jako jádro nebo podstata lidské bytosti dávající smysl jejímu životu
o duši je třeba pečovat, žít v dobru a pravdě – čistá duše spojuje člověka s bohy, oddá-li se člověk zlu a lži, pak svou duši zatemňuje
Platón - duše je uvězněna v těle, její pravý život nastává až mimo něj, její vlastní život spočívá v tom, že filozofováním se rozpomíná na svůj život před vtělením
probouzí v sobě vidění světa idejí - světa pravdy, krásy a nepomíjivosti
Aristoteles - tím, čím doopravdy jsme se svým filozof. úsilím teprve musíme stát
to, čím doopravdy jsme, je založeno v rozumovém poznání, které nám umožní vzhled - takové poznání světa, které svět otevírá v jeho řádu a vnitřní sounáležitosti
sv. Augustin - snaha pohlédnout na vlastní život tak, aby se z jeho „běhu“ naučil pochopit sám sebe, porozumět sobě samému a vyvodit závěr pro to, jak žít dál
postavit si sám sebe jako otázku znamená nastoupit cestu obnovy sebe sama v čistotě své duše, což je základní podmínkou přiblížení se naplnění, tj. Bohu
Tomáš Akvinský - zdůrazňuje spojitost člověka se světem přírody, duše je hluboce ponořena do tělesnosti x uvádí do duchovního světa nepomíjivosti, nesmrtelnosti
Pozemský život duše není jen jejím vězněním v těle, má své hluboké důvody
- novověká filosofie - duše pozvolna mizí z centra zájmu jako něco příliš odtažitého
- třeba nahradit něčím zjevnějším, bezprostředně daným – vědomí
René Descartes - obrat od zkoumání duše k vědomým myšlenkovým pochodům
John Locke - navazuje na Descarta, navrhuje metodu introspekce - zkoumání toho, co probíhá v mysli, ve vědomí, pokouší se dospět k určení elementů, prvků vědomí,
z jejichž spojování se skládá veškerý duševní, vědomý život
sensation - počitky vnějších objektů x reflection - prostředky vnitřních dějů v mysli
vše, co se děje v mysli, je odvozeno od počitků a vjemů - bez nich je mysl prázdná
G. W. Leibniz - pronikání psychologie do nevědomých vrstev psychiky
Locke x Leibniz – 2 tradiční protichůdná směřování veškeré pozdější psychologie
Lockovská tradice - klade jednoznačný důraz na vliv prostředí, které ovlivňuje lidskou osobnost, úkolem psychologie je pak především zkoumat vlivy prostředí – známe-li je, poznáme
beze zbytku osobnost – behaviorismus
Leibnizovská tradice - inspirovala směry, které kladly důraz na svébytnost osobnosti, na její seberealizaci – humanistická psychologie
Vědecká fáze psychologie - 1879 - 1. psychologická laboratoř v Lipsku - rozvoj experimentální psychologie –
W. Wundt - orientoval se na oblasti poznávání duševních pochodů vědeckou introspekcí
zkoumání emocí - fáze průběhu, doprovodné tělesné stavy, proměny vědomí
výzkumy vztahů mezi fyzikálními veličinami a vnímáním ( např. zraku, světla)
1. laboratoř v USA – Titchener - velký rozmach psychologického experimentování
precizní zkoumání vlastností psychiky - vnímání, inteligence a struktury osobnosti)
přístupy orientované duchovědně – opírají se o individuální zkušenost a prožitek -
zakladatel W. Dilthey, dále E. Spranger, K. Jaspers, C. Rogers - Humanistická psych.
již v 1. fázi vývoje psychologie byly založeny alternativní varianty, pokud jde o základní
přístup k předmětu jejího zkoumání, různé přístupy v oblasti porozumění lidské psychice
Sigmund Freud - vše je řízeno pohlavním pudem, příčinou lidského jednání traumata
z dětství. Hlavní jsou emoce, podceňování vlivu společenských faktorů - psychoanalýza
Psychologické disciplíny
1) Teoretické disciplíny
- obecná psychologie - zkoumá obecně platné zákonitosti psychického dění
- odhlíží od rozdílů mezi lidmi a zajímá se o to, co je společné všem
např. vnímání, myšlení, řeč, učení, emoce, motivace atd.
- psychologie osobnosti - lidé se od sebe liší, jsou jedineční, neopakovatelní
- popisuje a vysvětluje podobnosti a odlišnosti mezi lidmi
- sociální psychologie - věnuje se sociální determinaci jedince a sociálnímu chování lidí
- zkoumá působení sociálních skupin na jedince
- vývojová psychologie - zabývá se pojetím psychického vývoje - zda probíhá plynule nebo je členěn do etap,
lišících se určitými kvalitativními zlomy
- činitelé ovlivňující vývoj - vztah činitelů biologického zrání a sociálního či výchovného
ovlivňování, nebo též otázkami různého strádání – deprivací
- věnuje se charakteristikám věkových období člověka a analýze změn, jimiž se vyznačují
jednotlivé stránky psychiky
- psychopatologie - řeší otázky pojetí psychických poruch a potíží
- zabývá se problematikou činitelů, které je vyvolávají, i léčebných metod
- třídění a popis psychických poruch a chorob
2) Praktické (aplikační) disciplíny
- klinická psychologie - orientuje se na diagnostiku duševních nemocí a na psychoterapeutickou péči o nemocné
- zabývá se také psychickými problémy, které provázejí různé tělesné nemoci a handicapy
- rozpracovává postupy, které mají postiženým pomáhat při jejich řešení a překonávání
- řešení otázek duševní hygieny, zdravého způsobu života
- pedagogická psychologie - přispívá k řešení otázek spojených s výchovou a vzděláním
- spolupráce odborníků se školou, s rodinami
- zabývá se např. diagnostikou příčin školní neúspěšnosti žáků, spolupůsobí při vedení k
volbě přípravy na povolání
- psychologie práce - poskytuje informace o profesních nárocích na psychické a zdravotní předpoklady uchazečů
- zabývá se vlivem vnějšího pracovního prostředí na výkon a spokojenost pracovníků
- hledá optimální formy pracovní doby
- podílí se na výběru a rozmisťování pracovníků (využití poznatků jiných psych. disciplín)
- psychologie dopravy - zabývá se chováním řidičů, správným umístěním dopravních značek atd.
- forenzní psychologie – zabývá se chováním lidí v situacích regulovaných právem – vyšetřování, soudní znalectví
- psychologie - reklamy, sportu, umění, obchodu, životního prostředí, vojenská, politická, ekonomická psychologie
Článek podporuje:
hokejky, brusle, hokejové chrániče
Žádné komentáře:
Okomentovat