Pojištění vývozních úvěrových rizik je jednou z nejvýznamnějších forem proexportní politiky a zároveň formou, která je v souladu s pravidly státní podpory uplatňovanými v rámci EU a WTO. Cílem je podpora vývozu tuzemských subjektů, a proto je ve všech zemích požadován minimální obsah podílu zboží tuzemského původu (v USA požaduje EXIMBANK min. 85% podíl, země EU požadují 60% - 70% - EGAP požaduje min. podíl českého zboží ve výši 60%).
Kurzové riziko je jedním z nejvýraznějších rizik mezinárodního podnikání. Kurzové riziko vyplývá z proměnlivosti vývoje kurzů jednotlivých měn. Předvídání měnového vývoje je obtížné, protože vývoj kurzu není ovlivňován pouze ekonomickými faktory, ale vyplývá i z faktorů neekonomických.
K nejčastěji používaným nástrojům na omezení kurzového rizika patří vhodná měnová struktura pohledávek a závazků, volba měny, využívání zajišťovacích nástrojů a prodej pohledávek.
Volba měny patří mezi tzv. smluvní prostředky omezení kurzového rizika. Obecně lze konstatovat, že pro prodávajícího je výhodné vyjádřit cenu v měně, jejíž kurz má vzestupnou tendenci, zatímco kupující se snaží stanovit cenu v měně slabé. Možnosti volby měny závisejí na teritoriu obchodu, obchodních zvyklostech i na ekonomické síle a konkurenčním postavení firem, které kontrakt uzavírají.
Žádné komentáře:
Okomentovat