18. Ústavněprávní spory. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
Realizace ústavních norem může vést ke konfliktům ( sporům ). Za ústavněprávní spor lze považovat situaci , kdy ústavní orgány poruší ústavu , poruší základní právo fyzické či právnické osoby , rozhodnutím omezí působnost samosprávného celku. Typickým ústavněprávní konfliktem je spor o pravomoc či působnost státního orgánu ( např. ministerstva ) , nebo kdy veřejné správy nepovolí činnost politické strany , obecního orgánu zakáže demonstraci , apod.
Následkem ústavněprávních sporů může být naplnění odpovědnosti podle ústavního práva , včetně sankce. Nicméně ústavněprávní spory netřeba řadit k obecně patologickým jevům , neboť jejich povaha z větší části vyplývá z uznaného pluralitu názorů , interesů a instancí v demokratických podmínkách , a tudíž tento ústavní systém má dostatek instituciálních možností k jejich řešení ( např. ústavní soudnictví ).
Odpovědnost státu a veřejné moci , druhy této odpovědnosti
Stát je v podmínkách fungující koncepce právního státu v zásadě jediným subjektem , který může konat jen to , co mu právní předpisy určují , stanoví či umožňují. Stát je jediným subjektem disponujícím systémem donucovacích prostředků.
Odpovědnost státu :
morální – demokratický stát plní úkoly ve veřejném zájmu
politická – parlament zastupuje zájmy občanů
právní – odpovědnost za výkon úkolů státních orgánů
disciplinární – odpovědnost zaměstnance veřejné správy
Součástí odpovědnosti je též možné stanovení sankcí za nesplnění uložených povinností. V systému odpovědnosti státu je sankcionována ústavně právní ( uvolnění z funkce , odvolání ) a disciplinármí ( finanční postih , přeložení ) odpovědnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat