17. Realizace ústavy. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
Ústavní normy upravují postavení subjektů podle ústavy a vztahy mezi těmito subjekty ( ústavněprávní vztahy ). Ústavní normy jsou přitom naplňovány ( realizovány ) jednáním subjektů podle ústavy.
Ústava se realizuje především :
vydáním právního předpisu ( ústavního zákona , zákona nařízení vlády , zákonného opatření Senátu , obecně závazné vyhlášky , nařízení obce , apod. )
rozhodnutím orgánu – aktem aplikace práva ( srov. Např. 62 Ústava ČR o pravomocech prezidenta republiky , nebo podle ústavního zákona o Bezpečnosti ČR , atd. )
kontrolní činností ( srov. čl. 97 Ústavy ČR o činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu , nebo interpelační činností poslanců vůči členům vlády )
rozhodováním sporů podle Ústavy ČR ( srov. Pravomoci Ústavního soudu ČR podle čl. 87 Ústavy )
činností fyzických , právnických osob a dalších nestátních subjektů podle práva ( srov. Např. čl. 11 Listiny zakládající některá oprávnění související s právem vlastnických , nebo podáním ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. c) či d) Ústavy ČR
jednáním ústavních orgánů navenek státu ( čl.63 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR o pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek )
Odpovědnost státu a veřejné moci , druhy této odpovědnosti
Stát je v podmínkách fungující koncepce právního státu v zásadě jediným subjektem , který může konat jen to , co mu právní předpisy určují , stanoví či umožňují. Stát je jediným subjektem disponujícím systémem donucovacích prostředků.
Odpovědnost státu :
morální – demokratický stát plní úkoly ve veřejném zájmu
politická – parlament zastupuje zájmy občanů
právní – odpovědnost za výkon úkolů státních orgánů
disciplinární – odpovědnost zaměstnance veřejné správy
Součástí odpovědnosti je též možné stanovení sankcí za nesplnění uložených povinností. V systému odpovědnosti státu je sankcionována ústavně právní ( uvolnění z funkce , odvolání ) a disciplinármí ( finanční postih , přeložení ) odpovědnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat