Ústava jako základní zákon. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.

13. Ústava jako základní zákon. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
V této souvislosti je důležité zastavit se u populární teze : „ Ústava je základním zákonem , z něhož vychází právní řád “. Ústava samozřejmě je základním zákonem jen do takové míry , do níž předpokládá , že ji založené ( zvláštní ) ústavněprávní vztahy budou dále konkretizovány ( např. organizace výkonné moci , provedení politických svobod , hospodářsko – sociálních práv ). Jakkoli jsou ústavní normy základem ( principálním ) i soukromoprávních vztahů , ústava je v tom smysl „ pouze “ principiálním vymezením či uznáním svobody a její ochrany , resp. zákonem povolených „ zásahů “. Dosah tzv. základního zákona je tak vlastním obsahem velmi relativní. Zvláštností ústavněprávní úpravy je taktéž způsob realizace ústavněprávních norem. Zvláštními akty aplikace ( užití ) ústavního práva je mocenská činnost orgánů státu a veřejnoprávní samosprávy , projevující se vydáváním rozhodnutí , mají tedy imperativní charakter či jinak decizní ( rozhodovací ).
Pojetí funkce státu
Jak jedná a jak se jeví svojí činností.
Funkce jsou dobově podmíněny, což závisí na stupni vývoje a kulturnosti společnosti.
Fce je podmíněna i formou státu (federativní, unitární)
Fce jsou ovlivňovány formou vlády, což je určitý způsob organizování moci. Formou vlády je republika, monarchie, parlamentní či prezidentská republika a další formy.
Moderní společnost - stanovení pravidel „hry“ - fungování institucí
podporuje rozvoj trhu opatřeními cenové, rozpočtové, kreditní, daňové politiky.
Úloha „grant kultury národa“ – zaručuje rozvoj umění, zákaz cenzury..
Přispívá k ochraně životního prostředí
Intenzivně se zapojuje do podpory technického vývoje (vzdělávací polit.)