Podmínkou existence i fungující ústavy je demokratické zřízení. To zpravidla počítá s pluralitou (dělbou ) moci a názorů. Moderní ústavnost v souladu s myšlenkou právního státu organizuje ( vymezuje ) veřejnou moc , chrání demokracii a občana. Za tradiční principy ústavnosti jsou považovány svoboda jednotlivce , rovnoprávnost občanů , politický pluralismus , sělba moci , nezávislost soudů aj.
Demokratická forma vlády
demokratické – o tom jak jsou obsazovány klíčové orgány a zda jsou obměnitelné a kontrolovatelné, je o opravitelnosti chyb a o sankcích
orgány musí být voleni a mít jasnou periodu (nesmí zkracovat ani prodlužovat)
kvalita demokratického vládnutí se posuzuje podle rovnováhy funkcí (nikdo nesmí zůstat bez kontroly), i Parlament musí být ústavně omezen a kontrolovatelný = snaha o konkurenci v referendu (v ČR zcela nedostatečná kontrola ústavodárství, co do zákonodárství je Parlament ČR řádně kontrolován AIE)
kontrolní mechanismus:
v ČR důkladně zajištěna soudcovská nezávislost , ale zdlouhavost soudnictví
soutěž politických stran – v moderních systémech je základní metodou v přístupu k moci (dobrovolné samosprávní subjekty – politické strany). Soutěž politických stran je základem polit. systému – zakotvuje pluralitu. Politické strany si regulérně monopolizovaly obsazování st. institucí. Stranické programy každé volby obsahově ovlivňují funkce státu (funkce státu se tedy mění).
územní samospráva – mimo jiné také decentralizace moci (týká se militárních i federativních států). Dělba moci má nejen horizontální (ústřední) dělbu moci, ale i vertikální. Podstata soupeření:
kolik pravomoci regiony získají – na tom závisí síla regionální demokracie
dostatek financí
ochrana samosprávy před zasahováním centra
Žádné komentáře:
Okomentovat