nejvýznamnější severoamerický básník 19. stol., je považován za průkopníka civilizmu tato poezie se rozvinula v prvním dvacetiletí 20. století
zaměřovala se na novodobé technické vymoženosti (stroje, továrny)
poezie je obohacena o větší dynamikou verše a dokument. vztahem ke skutečnosti
poznamenala řadu dalších směrů:futurismus, kubismus apod.
v ČR se hlásili k civilizační poezii S.K. Neumann a J. Hora
proslavil se sbírkou Stébla trávy
obsah 12 veršů, další vydání se rozšiřovalo o další básně
Whitmanovy verše oslavují všední věci, přírodu, užitečnou lidskou práci, lidskou družnost. Svět přijímá jako zázračný pozemský dar ve všech jeho rozmanitostech a protikladech. Mnohdy se pohybuje na rozmezí poezie a prózy.
Česká literatura na přelomu 19. a 20. století
výrazný technický pokrok na přelomu 19. stol. umožnil rozmach hosp. podnikání
vznikají ostré střety mezi česku a německou buržoazií v českých zemích, což vyvolává sílicí nacionalismu
pro mladou generaci je přitažlivý anarchismus-anarchistické hnutí vycházelo z učení socialismu, odmítá jakýkoliv řád a hlásá svobodu jedince
národní politika staročechů i mladočechů se vůči vídeňské vládě dostává ke kompromisnímu řešení
poprvé na veřejnosti vystupují mladí literáti v r. 1890, kdy v Hernbernově časopise Čas vyšla velmi nepříznivá kritika povídky F.X. Šaldy Analysa
poté provedl obhajobu a vysvětlení nových uměl. směrů v článku Syntetism v novém umění
Oficiální nástup nové generace do české literatury byl vyjádřen Manifestem České moderny (sdružení mladých spisovatelů) uveřejněny v časopisu rozhledy.
u zrodu stály: J.Svatopluk Machar, Fr.X. Šalda, František Václav Krejčí
podepsali: Vilém Mrštík, Antonín Sova, Otakar Březina, J. Karel Šlejhar
základní proklamace Manifestu české moderny: právo tvůrce na vlastní osobité pojetí tvorby (individualismus), kritická činnost je tvůrčí práce (rozvoj české lit. kritiky), vymanění literatury z tradičního vědomí vlastenecké služebnosti
manifest se stavěl proti dosavadní nacionalistické politice mladočechů, žádal všeobecné hlasovací právo
poezie: nástup nové generace projevil nejvýraznější, je bohatá tématicky i žánrově, poezie Antonína Sovy, Otakara Březiny dosáhla Evropské úrovně
próza: nová generace nevytvořila díla trvalejších hodnot, zde vrcholí tvorba starších kritických realistů a naturalistů, rozvíjí se psychol. próza R. Svobodové, B. Benešové
drama. Převažuje tvorba kritických realistů, nové umělecké směry sem pronikly až na počátku 20. století
Žádné komentáře:
Okomentovat