- reprezentanti tzv. národní školy
- návaznost na Národní obrození
- kladen důraz na národní tradice
- propagovali myšlenky slovanské vzájemnosti
- pro současný národní boj uváděli příklady z české historie
- projevují zájem o český venkov,jakožto zdravé jádro českého národa
- hlavní představitel Svatopluk Čech
Druhou tendenci v české literatuře představují Lumírovci
- reprezentanti kosmopolitní školy
- okruh spisovatelů soustřeďující se kolem časopisu Lumír (1873)
- který v letech 1877-98 redigoval J.V. Sládek (co se rozešel s ruchovci)
- hlavní představitelé – Sládek, Vrchlický, Zeyer
- navazovali na Májovce a jejich úsilí o světovost české literatury
- požadavek umělecké svobody
- snaží se svou tvorbou přiblížit světu a pocitu moderního světa
- překlady z angloamerických a románských literatur
- do literatury přinesli silnou smyslovost, bohatou obraznost a nové literární formy
Oba směry se dostávají do sporu o funkci a orientaci liter. umění,počátkem byla stať E. Krásnohorské Obraz novějšího básnictví českého
Ruchovská poezie byla charakteristická:
- vzrušeným rétorickým stylem, autor se snaží aktivizovat a povzbudit občanské a národní cítění českého čtenářstva
- obrazy z národ. dějin a osvobozeneckých bojů sloužily jako vzory mravní síly
- obrazy venkova a selství sloužily jako základ českého národa
- tvořili politickou a úvahovou lyrickou poezii a epickou poezii s látkami historickými, slovanskými a alegorickými
Lumírovská poezie byla charakteristická:
- novými motivy a básnickými formami na základě překladů z cizích literatur
- tvarová vybroušenost poezie souvisela s požadavkem umělecké svobody a čistoty umění
- mnozí lumírovci byli ovlivněni francouzskými parnasisty,hlásali zásadu umění pro umění
- tvořili intimní lyrickou poezii reflexivní lyrickou poezii s motivy obecně historickými
 
Žádné komentáře:
Okomentovat