- oslava života v Litvě
- o nepřátelství dvou šlechtických rodů /Horešků a Sopliců/
- usmíří je až láska Tadeáše a Zošky
- toto dílo naplňuje časovou problematiku osvobozeneckých bojů na pozadí Napoleonova tažení do Ruska
- kritizuje tím egoismu a hašteřivost polské šlechty, které jsou nesmyslné s porovnáním s velkými historickými událostmi
Konrad Wallenrod
- hl. hrdina Litevec, stává se velmistrem Řádu německých rytířů
- nezapomíná na svůj původ a příkoří, jenž se tento řád dopouštěl na Polacích
- mstí se tomu řádu, způsobuje mu škody, nakonec je prozrazen a tragicky umírá
Romantismus v české literatuře
- složitější situace 30. let
- hlavní úkol literatury byl výchova k vlastenectví (Tyl)
- tento požadavek zpomaluje rozvoj romantismu
Karel Hynek Mácha
- nejvýznamnější a nejdůslednější básník českého romantismu
- nar. 1810 v Praze v rodině mlynářského stárky, který zkrachoval
- vystudoval gymnázium, pak filozofii a později se snažil o práva
- cit pro umění zdědil po matce, která ho k tomu vedla
- na gymnáziu začíná psát německé básně
- přihlásil se k národně uvědomělé inteligenci a patřil k předním ogranizátorům společenských a uměleckých akcí v Praze
- hodně četl, osobně poznal Jungmana
- měl rád divadlo, navštěvoval Stavovské, záliba ho přivedla do Kajetánského divadla
jako ochotníka, seznámil s Eleonorou Šomkovou (nechápala jeho umělecké ambice)
- rád cestoval hlavně pěšky
- s přítelem podniká pěší cestu přes rakouské Alpy do Itálie
- po dokončení práv, kdy se mu narodil syn, nastupuje na místo advokátního koncipienta do Litoměřic
- chystá se ke svatbě, onemocní infekční chorobou,které podléhá
- v den svatby byl pohřben
Vyvrcholení jeho básnické tvorby je lyricko-epická báseň Máj /1836/
- hl.hrdina je vyhnán z domu svým otcem a stává se z něho vůdce loupežníků
- mstí se otci za svedení své milenky Jarmily, jako otcovrah je nakonec popraven
- chvíle ve vězení je příležitostí, aby si vězeň Vilém a básník kladli otázku lidské existence, která končí smrtí, bez naděje na posmrtný život
- poznává že země je kolébku i hrobem člověka, po smrti přichází jen „věčné nic“
 
Žádné komentáře:
Okomentovat