již v době předbělohorské uvažoval Kom. o potřebě systematizovat veškeré lidské vědění
Předchůdce vševědy – stanovil prameny, v nichž se může formovat moudrost – tj. přístupné a srozumitelné knihy, všem dostupné školské vzdělání.
Napsal mnoho encyklopedických děl, které mu však shořela.
Všeobecná porada o nápravě věcí lidských – ve vzdělanosti viděl cestu k věčnému míru. Dílo nebylo dokončeno.
Význam: Komenského dílo má světový význam – základy moderního školství a předchůdce encyklopedických snah pozdějších osvícenců. Dílo bylo sloučeno s celým předcházejícím vývojem české kultury, která směřovala k vytvoření české národní vědy, aby jí lidé rozuměli. Tak rozvádí dědictví T. Štítného, J. Husa a národních humanistů atd. v souladu s nimi byl přesvědčen o výchovném poslání literatury.
Pavel Skála ze Zhoře
Úředníkem direktorské vlády a později byl úředníkem královské kanceláře Fridricha Falckého. V emigraci žil v německém Licbecku, později ve Freiburku. Napsal 10-tisvazkové dílo Historie církevní – zabýval se zde nejen dějinami církevně náboženskými, ale i politickými. Velkou pozornost věnuje českým dějinám, zvláště husitskými válkami, dobou předbělohorskou a bělohorskou.
Pavel Stránský
V emigraci působil jako profesor na univerzitě v Toruni.
O státě českém – spis, v němž encyklopedickým způsobem podal obraz českého předbělohorského státu a jeho společnosti a pokusil se vyložit světu, o co velikém bělohorském zápase šlo.
Jiří Třanovský
Rodák z Třanovic u Těšína, je autorem evangelického zpěvníku Cithara sanctorum /písně duchovní staré i nové/, 40 slovenských, 90 vlastních, zbytek jsou překlady.
Obdobné lit. žánry najdeme i v domácí literatuře
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka – královský místodržící, oběť stavovské defenestrace z r.1618, autor Historické spisování
Jiří Hlohovský – autor Písně Katolické k výročním slavnostem
Žádné komentáře:
Okomentovat