Preromantismus

Umělecký směr který odmítal nespravedlivost feudalismu, chladné rozumářství. Tvoří přechodný pás mezi rozumovým klasicismem a nastupujícím romantismem. Vznikl ve 2.polovině 18. stol. a jeho období končí 20. léty 19. stol. Projevil se v literatuře.

Znaky:

• důraz na cit

• odmítá dosavadní konvence, příkazy a řády v umělecké tvorbě

• návrat k přírodě, k lidové slovesnosti

• vzorem bývá venkovský, prostý a nezkažený člověk a prostý způsob života

• obdivuje schopné a podnikavého jedince

Pro preromantismus je příkladem poezie lidové, která je hojně sbírána a napodobována. Zvláštní pozornost je věnována baladám. Nejvýznamnější představitelé jsou:

FRANCIE:

Jean Jacque Rousseau

pocházel se Ženevy, vzděláním byl samouk. V 16 letech utekl z rodného města a do svých 30 let žil bez stálého zaměstnání. Živil se nuzně skromnými honoráři za články v novinách a z podpory šlechtických mecenášů. Tvrdil, že člověk je od přírody dobrý, byl však zkažen civilizací, a proto propaguje návrat k přírodě a přirozenosti, v nichž spatřuje svobodu člověka. Ve svých úvahách rozvíjel teorii o lidu jako jediném nositeli moci ve státě jako ve formě dohody mezi lidmi –

 O smlouvě společenské.

 Emil čili o výchově – v tomto románu vyjádřil své představy o přirozeném a citově bohatém životě

 Nová Heloisa – psaná formou dopisu vylíčil tragický příběh lásky na pozadí líčení přírodní scenérie.

NĚMECKO:

Zvláštní místo při formování nových představ o literatuře této doby mělo Německo, na rozdíl od Francie zaostalé a rozdrobené na mnoho státečků. Ve 2. pol. 18. stol. se zde objevila řada osobností, které se pokoušeli překonat malost a roztříštěnost německého života a svými díly obohatily světovou literaturu.

Gothold Ephraim Lessing

stal se tvůrcem německého měšťanského dramatu veselohrou  Mína z Barnhelmu