Problém vztahu folklóru a literatury; jednou se problematika stavěla tak, že folklór představuje pokleslé kulturní hodnoty (odpírání lidské tvořivosti), jindy se folklór kladl na vrchol kulturní tvorby, jako projev skutečného ducha národa. U nás to mělo velký význam v době národního obrození - umělá lit. nebyla proti jiným evropským literaturám na vysoké úrovni, ale česká lidová slovesnost zaujímala vysoké postavení.
Vysoké cenění lidové tvorby je příznačné zejména pro preromantismus a romantismus. Za iniciátory bývají považováni T. Percy a J. McPherson. Na prvním místě ale byli vždy Slované.
Ham Naumann formuloval názor, že folklór je pouhá reprodukce, tuto teorii rozvrátil strukturní přístup, u nás jej inicioval ruský učenec Bogatyrev, který působil v meziválečném období v ČSR. V naší lit. vědě ukazoval na význam folklóru Bedřich Václavek.
Nejtěsnější souvislost folklóru a umělé lit. se rozvinula zejména v 1. pol. 19. st. (Čelakovský, Němcová...)
Hlavní oblastí pro zkoumání vztahů mezi umělou lit. a folklórem by měl být středověk, kdy byly tyto vztahy velmi důležité.
III. Základní etapy ve vývoji estetického myšlení a jejich vztah k literárnímu umění
Estetika bývá považována za součást filosofie, stejně jako ontologie, gnoseologie, aksiologie, etika a estetika.
Teorie:
Estetika vzniká s teorií vesmíru a o vesmíru. Nebeská tělesa vydávají zvuky, ale my je neslyšíme → hudba sfér (Pythágoras)
Technologický pramen – sofisté – umění je výtvor člověka (techné).
Techné - habilita (zručnost, dovednost)
- superhabilita (mistrovství – např. virtuós)
- metabilita (rozbití superhability, schopnost superhabilitu přesáhnout → přijít jinam)
Techné – reprezentováno sofisty – člověk je mírou všech věcí → astrologie je opak hudby sfér
- zahrnuje i řečnické umění – poetika (tvorba literárních děl) a rétorika (tvorba řečnických děl)
- na konci novověku se rozložila, dnes jsou prvky rétoriky i v románech – captatio benevolenti
- platón – 1. manipulace s uměním – chce ho použit k výchovným účelům → dnes například cenzura
Teorie duše (psyché) – Platón – vychoval umělce ze svého ideálního státu.
Estetika se rozvíjí především v 17. a 18. st. Estetika je vědní obor, který se zabývá otázkami krásy, podstaty umění a metodami umělecké tvorby.
Literatura má spoustu funkcí, nejdůležitější je funkce estetická – sepjetí s literaturou, odděluje beletrii od literatury věcné.
Žádné komentáře:
Okomentovat