Ústavní postavení ČNB.

Ústavní postavení ČNB.
Jejím stěžejním posláním ( čl. 98 ) jako ústřední banky státu je péče o stabilitu měny. V tomto je její výlučná ústavní státní funkce.
ČNB vykonává všeobecnou správu v oblasti bankovnictví. Zvláštní funkcí ČNB ve sféře její činnosti jako orgánu veřejné správy je pak tzv. bankovní dohled. Je ústavně nezávislá a nikomu neodpovědná. Členy Bankovní rady jmenuje prezident republiky bez kontrasignace vládního činitele na dobu 6 let ( tzn. guvernéra a 2 a více guvernéry a 4 vedoucí pracovníky ). Člen Bankovní rady může být ze své funkce odvolán je pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin nebo podle rozhodnutí bankovní rady pozbyl schopnosti vykonávat svou funkci , nebo také tehdy , kdy se ujal funkce poslance , člena vlády , a členství v řídících , dozorčích , kontrolních orgánech jiných bank obchodních společností. Jednání bankovní rady předsedá guvernér. Při rovnosti hlasů má rozhodovací hlas. Bankovní rada je zřízena interním aktem ČNB , který si schvaluje sama.
ČNB se řídí cílováním inflace tzn. že se soustřeďuje na stabilitu spotřebních cen. Pokud by ČNB dopustila vysokou inflaci , tak by to způsobilo znehodnocení příjmů a další škody.
Je také podnikatelským subjektem ( právnickou osobou ) zapsanou v obchodním rejstříku. Má právo správního orgánu tzn. uvalení nucené zprávy , odebrání a přidělování bankovních licencí. Její činnost se mimo jiné řídí zákonem o bankách a také devizovým zákonem.
ČNB se zodpovídá parlamentu a vládě , ale není jim podřízena. Existují však přiměřené zásahy PS a vlády na měnové politice. ČNB má klíčové postavení v devizové sféře a má legislativní pravomoc. Tyto pravomoci ČNB budou do doby , než vstoupíme do EU , protože přijetím Eura se změní její suverenita.