Saské zrcadlo (Sachsenspiegel)

• Privátní kodifikace středověkého práva, nejvýznamnější a nejstarší právní kniha v Německu. Sestavil ji Eike von Repgow, jenž působil na hraběcích soudech především v Anhaltsku. Vycházel z poetické představy, že v jeho díle mají Sasové rozpoznat své právo, stejně jako žena spatřuje svou tvář.
• Saské zrcadlo vzniklo nejdříve 1224 v latinském jazyce, přeložen do dolnoněmeckého jazyka.
• Dělí se na knihu zemského a lenního práva (1270 doložena čtvrtá redakce). Přitom je práce obohacena i o některé obecnější úvahy, výstižně dokumentující způsob myšlení vzdělanců této doby
• Zřetelně tak vystupuje do popředí autorova religiozita, která mu však nezabraňuje, aby ve sporu světské a duchovní moci nestranil prvé z nich, stejně jako se v práci objevuje i na biblickém základě vedená kritika nevolnictví.
• Dílo realisticky probírá různé stránky života včetně kolonizačního procesu, zabývá se také zvykovými státoprávními otázkami (volba římskoněmeckého krále, štítová teorie).
• Vyjádřil pochyby o příslušnosti českého krále do kolegia kurfiřtů, kteří jsou německými knížaty, ale neměl námitek proti jeho funkci arcištníka. Tento názor se v praxi neprosadil.
• Saské zrcadlo bylo předlohou dlouhé řady dalších kodifikací, magdeburského městského práva a dalších právních „zrcadel“, včetně Švábského zrcadla.
• Okruh právního vlivu Saského zrcadla zahrnoval česká a moravská města v severním pásmu po pražskou Malou stranu a Olomouc
• Sebráni zemského a lenního práva. Rozšířen do českých zemí a Ukrajiny. Kvalitní.