14. Zlatá Bula, císařská kniha Karla IV.

Základní ústavní zákon říše vyhlášený 1356 císařem Karlem IV. po jeho římské jízdě na říšském sněmu v Metách.

• Jejím hlavním cílem bylo zajištění voleb vládců říše, a proto se týkala především postavení kurfiřtů označených za „sloupy říše“. Na její formulaci se podíleli knížata a diplomaté ještě před římskou jízdou, představovala přijatelný koncensus.
• Zajišťovala legitimitu sedmi kurfiřtů a uvolnila jim více svobod než ostatním knížatům. To vyvolalo jako reakci podvrhy rakouského vévody Rudolfa IV. Zlatá Bula potvrzovala výjimečné postavení českého krále v rámci říše: je vyloučena možnost odúmrtě a obsazení českého trůnu císařem (jako u jiných českých kurfiřství), je zakázáno jakékoliv odvolání z Čech k říší, říšští vikáři neměli v Čechách žádnou pravomoc.
• Čechy nebyly říšským lénem, i když císař potvrzoval lenním obřadem českého vládce, český král obdržel lénem jen to, co od říše dostal, tj. arcičíšnictví, kurfiřství a různá říšská léna a zástavy. Český král měl na území říše přednost před císařovnou a všemi dalšími králi. Ze své kurfiřtské hodnosti měl předcházet sporům mezi kurfiřty. Zlatá bula zcela pominula papežské aprobační nároky, které by blokovaly legitimitu říšských voleb.