V 18. století dochází ke stabilizaci Britské Konstituční monarchie – dotváří se celkově i ústavní právo
rozvíjejí se zvyková pravidla: omezuje královská moc (král se nemůže mýlit = královy akty musí někdo spulopodepsat, takže pak ponese zodpovědnost daný ministr co se podepsal s ním, nikoliv král samotný).
V tajné radě se vytváří užší kruh – kabinet – ten lze charakterizovat jako vládu – jsou to členové jedné politické strany (kteří vytvářejí kabinet). Lze hovořit o systému stranických vlád – vytváří se úřad ministerského předsedy (prime minister). Lze tedy říci že se vládá dostává pod trvalou kontrolu parlamentu – což znamená že parlament se stává všemohoucím.
Král kraluje ale nevládne = další posun k symbolické roli panovníka (výkonu moci)
- dnes čte královna jen projevy co jí připraví ministerský předseda … sama se vyjádřit nemůže (nereálná moc)
volební právo – rozšiřuje se volební reformou – 1832
v dolní sněmovně byli zastoupena mnohdy města co neexistovala a naopak velká prosperující města zastoupení neměla – 1884 nové rozdělení poslaneckých mandátů
20. století – omezení pravomocí sněmovny Lordů – 1911 – zákon o parlamentu – zákon omezující sněmovnu Lordů především ve finanční oblasti (ztratili vliv na rozpočet)
po WWI – rozšiřuje se volební právo (rozdíl ve věku mužů a žen) … od roku 1928 je stejné volební právo pro muže i ženy
Žádné komentáře:
Okomentovat