Generální stavy se měnily v ústavodárné shromáždění. 1789(srpnové dekrety) – viz níže.
- je významným mezníkem při formování moderní společnosti
- předrevoluční společnost se dělila: a) privilegované stavy
- duchovenstvo, šlechta
- zaujímají konzervativní postoj
- jsou ochotny provést jisté reformy
( jen na úkor královské moci a 3. stavu)
- mají zájem na zachování starého režimu
b) třetí stav
- většina národa, zaujímá revoluční postoj
- buržoazie (jeho vedoucí síla) usilovala o
zrušení feudální soustavy
- rolnictvo usilovalo o zrušení vrchnostensko-
poddanského režimu a osvobození půdy
c) královská moc
- zaujímá protirevoluční postoj
- odmítá podstatnější reformy
- trvá na zachování feudálního zřízení a
absolutní monarchie
- revoluci předcházela vzpoura privilegovaných stavů proti absolutní monarchii
- privilegované stavy znemožnily provedení finančních a soudních reforem, jimiž
absolutní monarchie chtěla odvrátit hrozící katastrofu
- vzpoura otřásla absolutní monarchií a otevřela cestu buržoazní revoluci třetího
stavu à přidala se k nim buržoazie – požadovala konstituční monarchii
- dále požadovala: záruky základních práv,
vypisování daní jen se souhlasem
generálních stavů, odevzdání místní správy
do rukou provinčních stavů
à Ludvík XVI. Pod tlakem okolností byl nucen svolat roku 1789 generální stavy
- nutnost řešit krizi starého režimu
- Národní shromáždění se prohlásilo za Ústavodárné
srpnové dekrety – 1798 – likvidace základnu starého režimu. Deklarace práv člověka a občana inspirace. J.J. Russeu
1791 - ústava
Žádné komentáře:
Okomentovat