Volební právo objektivní, volební řád tzv. všeobecných voleb, právní základy
organizace voleb.
Pod pojmem objektivní volební právo si představujeme souhrn organizačních pravidel , principů a opatření , jež jsou přijata formou zákonů veřejnou mocí , aby bylo možné .
Poslanecká sněmovna a krajská městská a obecní zastupitelstva jsou ustavovány podle konkrétních variant principu poměrného zastoupení. Senát je pak ustavován podle zásady většinové , kdy zvítězit ve volebním obvodu může jen jeden kandidát ( potažmo strana ). Jediným přímo voleným orgánem je Parlament.
Volební právo procesní je založeno na dvou zákonech :
Zákon o volbách do parlamentu – říká , kdo a jak organizuje volby a jak se při nich postupuje
Zákon o volbách do obecních zastupitelstev – souhrn pravidel a instrukcí zákonem upravených , jež regulují postup při utváření reprezentujících orgánů
Volebními konflikty se zabývá občanský soudní řád § 200 ( volební soudnictví )
Volební řád
Volby jsou časově vymezený postup ( řád ) , v němž jednotlivé subjekty mají pravomoci , práva či povinnosti.
Vyhlášení voleb je pravomocí prezidenta republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Jedná se o pravomoc , která si vyžaduje kontrasignaci vládním činitelem.
Obec nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb vydá vyhlášku o době a místu konání voleb v obci. Zákony stanoví pravidla pro volební kampaň , což je jediná možnost , jak se jednotlivé strany a jejich zástupci mohou veřejně prezentovat . Doba volební kampaně je různá :
volby do Parlamentu ( od 16 do 2 dnů před volbami )
volby do obecních zastupitelstev ( od 10 do 2 dnů před volbami )
Žádné komentáře:
Okomentovat