27. Které jsou nadstátní prameny Ústavy ČR? Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
Prameny vnější
Normy mezinárodního právy jako smlouvy , obyčeje , všeobecně uznávané právní zásady , atd. jsou pramenem ústavního práva tehdy , když upravují materii shodnou s předmětem ústavního práva a stát se zavázal jejich dodržováním. Prameny mezinárodního práva jsou velmi rozmanité. Mohou být psaným i nepsaným ( zvyklosti a obyčeje ). Zvláštní důležitosti pak nabývají multibilaterální pakty upravující základní lidská práva ( Evropská konvence o lidských právech a základních svobodách a Pakty Organizace spojených národů ).
Normativní akty orgánů výkonné moci a hlav států jsou prameny ústavního práva , pokud obsahují jeho normy ( zejména hlav států a vlád )
Ústavněprávní obyčeje jsou v některých zemích považovány za oficiální zdroje ústavního práva. Jedná se o taková pravidla chování , která nejsou jako pravidla sepsána , ale během dlouhé doby jsou užívána a sankcionovány veřejnou mocí. Soudy je však v zásadě nechrání.
Religiózní kodexy jako prameny církevního práva mohou být zvláštním pramenem práva ( včetně ústavního ) v některých zemích. Jejich právní síla může převažovat i nad ústavními normami.
Právo ES/EU je zvláštním pramenem práva pro členské Evropských společenství , resp. EU. Je tvořena souhrnem zakládajících smluv Evropského společenství , zvaných „ primární “ právo a smluv je dále měnících. Primární právo se dále rozvijí odvozeným způsobem tzv. derivovanou normotvornou založenou na možnosti instancí ES/EU vadávat právní normy.
Žádné komentáře:
Okomentovat