XV. Teorie dramatu

• žánr syžetový, zaměřený na jevištní předvádění

• děj je prezentován ve formě aktuální přítomnosti a ve způsobu dialogu

• monolog - jen epizodická funkce, vyjádří hrdinův vnitřní stav

• námětem je zpravidla vyhrocený konflikt

• děj je buď předváděn přímo divákovi (dialog dramatický) nebo nás informuje o starších událostech (dialog naratiní)

• drama působí velmi afektivně

• hra se člení na akt a jednání (oddělení spuštěním opony)

• argument = úvod hry, prolog = úvod přednášen hercem, epilog = úvod přednášen až na konci hry

• hra se dělí na: expozici (seznámení), zápletku, rozvoj děje, rozuzlení

• herci - 1. protagonista, 2. deuteragonista, 3. tritogonista

• kdo vede spor = antagoista

• jazykovými prostředky jsou i verš i próza

• žánry: tragédie, komedie, drama (činohra)

• činohra se dělí: hra situační, hra prostředí, satira...

• se zpěvem - opera, opereta, revue, muzikál

• v antice se zpočátku provozovaly pouze tragédie, hráli pouze muži, hrálo se pod širým nebem

• ve středověku divadlo téměř umřelo

• vzniklo v souvislosti s náboženským kultem, výjevy z Nového zákona

• v dramatu se objevuje zákon 3 jednot (děj, čas, místo)