Kompoziční plán vychází ze záměru autora. Je to uspořádání jednotlivých složek, stavba díla.
Uspořádání textu:
· Chronologické (časově uspořádaná, kronikářská)
· paralelní (vzájemné prolínání, běží vedle sebe dva až tři děje)
· rámcová (hlavní děj a jsou do něj vloženy další epizody, typické pro epos)
· retrospektivní (střídání časových rovin, vyprávění minulosti)
· řetězová (příběhy jsou propojeny např. stejnou postavou).
Gradace - vystupňování
Paralelismus - vzájemné prolínání
Zakončení příběhu může být
· jednoznačné (šťastný, tragický konec)
· anebo otevřený konec
Každý příběh má mít spád a dějové napětí. Spád brzdíme množstvím detailů a popisů -tzv. retardace děje. Obráceně autor děj graduje a dějové napětí narůstá.
Pro kompozici je také důležité, jak ja¨sou nezi sebou jednotlivé tematické složky spojeny:
· těsné spojení - vztah příčiny a následku
· volné spojení - asociace, kontrast, opakování, gradace, ...
5) TEMATICKÝ PLÁN
Zobrazuje myšlenky, námět a postavy.
Téma si autor zvolí sám (ze života venkovského lidu, města, studentského života...).
· hlavní - ústřední
· vedlejší téma - drobnější
Tematické okruhy:
próza: román vesnický, historický, psychologický, dobrodružný
Poezie je milostná, přírodní, politická, společenská.
Motiv je menší jednotkou námětu, je důležitý a dokresluje hlavní téma.
Epizoda je větší tematický celek, který má více méně samostatný charakter a s ostatními tématy je spojen volně (příběh Viktorky)
Postavy jsou hlavní a vedlejší.
· Hrdina - hlavní postava díla
· Titulní hrdina je ten, který je uveden v titulu.
· Typická postava je ta, která představuje celou skupinu lidí v určité době (Babička = venkovské ženy v 19. století)
Způsob zachycení postav je:
· přímé zachycení (autor vyjmenuje vlastnosti)
· nepřímé zachycení (charakter postav vyplyne z děje).
Někdy je zachycení realistické a někdy je idealizované.
Vztah autor - postava
Pokud kniha není bibliografií, tak se autor v postavě jen odráží, ale nikdy se mu nerovná.
· Lyrický hrdina - stylizovaná postava autora
· Prozaický hrdina - autor se skrývá v epice např. jako vypravěč
· Všeználek (omniscient) - vyprávění ve 3. osobě (er-forma), v dnešní době se užívá více ich-forma, kdy autor se stává účastníkem děje
· Personální vypravěč (reflektor) - odraz myšlenek, pocitů autora
Vypravěč - zabarvení děje
Využití:
· Humoru - nemá v sobě osten (laskavost, pochopení)
· Satira - výsměch, kritika nedostatků
· Sarkasmus - zesílená ironie, využití opačného významu slova
· Parodie - zesměšnění pomocí některých zvýrazněných prvků
· Groteskno - spojení vážného se směšným
· Tragično - něco smutného, konflikt mezi postavami
· Tragikomično - spojení
· Drama smutný děj + veselý závěr
Dějem rozumíme změnu stavu. Nachází v dílech epických, ale ne v dílech lyrických.
Žádné komentáře:
Okomentovat