Krátkodobá fiskální nerovnováha
Situace mezi veřejnými příjmy a výdaji
- veřejné příjmy se rovnají veřejným výdajům: P = V
- veřejné příjmy převyšují veřejné výdaje: P > V přebytek rozpočtu
- eřejné příjmy jsou nižší než veřejné výdaje: P < V schodek
Přístupy při analýze krátkodobé fiskální nerovnováhy
- dynamický: v průběhu rozpočtového období
- statický (bilanční): po ukončení rozpočtového období
Celkový schodek
- suma primárního (operativního) deficitu a úroků z veřejného dluhu
- umožňuje analyzovat a hodnotit rozpočtovou politiku konkrétní vlády v konkrétním období
Negativní vládní úspora
- schodek = -(veřejné příjmy – veřejné výdaje)
Druhy schodku
- aktivní (strukturální)
o expanzivní fiskální politika
o politické důvody (např. vládní populismus)
o snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků
o rozložení daňového zatížení na více generací ( v případě nákladných veřejných projektů)
- pasivní (cyklický)
o hospodářský pokles
o růst cen základních surovin
o společenská, přírodní apod. kataklyzmata
o úroky veřejného dluhu
Hodnocení důsledků rozpočtového schodku
- krátkodobé důsledky schodku se liší od dlouhodobých
- rozpočtové důsledky jsou zřetelné, zatímco fiskální důsledky jsou obtížně vyjádřitelné a nejednoznačně hodnotitelné
Krytí (financování) vzniklého schodku rozpočtu
- zvýšení daní (aj. veřejných příjmů)
- krácení veřejných výdajů
- využití prostředků z privatizace
- dluhové financování
- emisní financování
- kombinace některých uvedených způsobů
Dluhové financování schodku
- transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu (domácího i zahraničního)
Emisní, peněžní (monetární) krytí schodku
- transformace do nárůstu monetární báze
Financování schodku z výnosů z privatizace
- krytí aktivy
- -(T – G) = B + M + S
- B – vládní obligace, M – monetární báze, S – finanční aktiva vlády
Vládní bilanční rovnice
- -(T - G) = prodej vládních obligací domácímu soukromému sektoru + prodej vládních obligací do zahraničí + půjčka od centrální banky
Komplikace dluhového financování
- omezená absorpční schopnost domácího soukromého sektoru
- -(T – G) = (soukromé úspory – soukromé investice) + deficit obchodní bilance
- vynucená aktivizace obchodní bilance = procento importu pohlceného úroky ze zahraničního veřejného dluhu
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
- soudobý fenomén veřejných financí a fiskální politiky
- vyústěním je veřejný dluh
- existují různé pojmy k označení zadluženosti státu (resp. vlády), jako jsou např. veřejný, vládní či státní dluh
- existují různé přístupy k definici veřejného dluhu
- existuje více způsobů krytí schodků, z nichž pouze tzv. dluhové financování vede k transformaci těchto schodků do veřejného dluhu
- závazky státu mohou vznikat nejenom v důsledku rozpočtových schodků, ale také mimo rozpočet
Vnitřní a vnější dluh
- vnitřní dluh dluží země svým občanům
- vnější dluh: zadluženost vůči zahraničí
Problémy vnitřního a vnějšího dluhu
o ztráta efektivnosti ze zdanění
o nahrazování kapitálu veřejným dluhem
o deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti
Problémy veřejného dluhu
- kdo je držitelem veřejného dluhu (resp. vládních obligací) – jednotlivci, bankovní instituce, různé fondy, zahraniční subjekty
- zda má dluh formu státních cenných papírů
- preference spíše vnitřního nebo spíše zahraničního dluhu
- způsoby řešení veřejného dluhu (aktivní či pasivní)
- dopady těchto odlišných způsobů řešení
- zásadní trendy v oblasti veřejného zadlužení a jeho dopady
Vývojové trendy konce 20. století
- růst veřejných dluhů v absolutním vyjádření
- růst relativní váhy veřejného dluhu (tj. podílu veřejného dluhu na HDP)
- růst podílu úroků z veřejného dluhu na celkových veřejných výdajích
Domácí dluhová past
- reálná úroková míra převyšuje tempo růstu HDP – podíl domácího veřejného dluhu na HDP bude růst, a to i při mírně přebytkovém primárním rozpočtu
Různé názory na deficit a dluh veřejného rozpočtu
- po 2. SV se vymezily 3 druhy názorů na deficit
o keynesiánský: přechodný, mimořádný
o neoklasický: pozitivní vliv krátkodobého deficitu, kritika dlouhodobého deficitu
o neoricardiánský: popírá
Zobrazují se příspěvky se štítkemfinancování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfinancování. Zobrazit všechny příspěvky
Ekonomika zemědělství, lesnictví, rybářství
1. Charakteristika a struktura agrárního sektoru?
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
Ekonomika sociálního zabezpečení
1. Které dva základní systémy financování sociálního zabezpečení znáte?
a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje
b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů
2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?
základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby
zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?
- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)
- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu
4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?
a) rodičovský příspěvek
b) zaopatřovací příspěvek
c) dávky pěstounské péče
d) příspěvek při narození dítěte – porodné
e) pohřebné
5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?
a) přídavek na dítě
b) sociální příplatek
c) příspěvek na bydlení
d) příspěvek na dopravu
6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?
- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce
- peněžité dávky tělesně postiženým občanům
- příspěvek na úpravu bytu
- příspěvek na zakoupení motorového vozidla
- příspěvek na provoz motorového vozidla
- příspěvek na individuální dopravu
- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči
- příspěvek tělesně postižené mládeži
- poskytnutí půjčky
- příspěvek obětem nacistické perzekuce
7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?
- příspěvek na zvýšené životní náklady
- příspěvek nevidomým občanům
- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele
- příspěvek na společné stravování
- příspěvek na nájemné
- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole
- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže
8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?
- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …
9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež
c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany
d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany
e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce
- na financování se podílí obec a okresní úřady
- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč
a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje
b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů
2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?
základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby
zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?
- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)
- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu
4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?
a) rodičovský příspěvek
b) zaopatřovací příspěvek
c) dávky pěstounské péče
d) příspěvek při narození dítěte – porodné
e) pohřebné
5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?
a) přídavek na dítě
b) sociální příplatek
c) příspěvek na bydlení
d) příspěvek na dopravu
6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?
- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce
- peněžité dávky tělesně postiženým občanům
- příspěvek na úpravu bytu
- příspěvek na zakoupení motorového vozidla
- příspěvek na provoz motorového vozidla
- příspěvek na individuální dopravu
- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči
- příspěvek tělesně postižené mládeži
- poskytnutí půjčky
- příspěvek obětem nacistické perzekuce
7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?
- příspěvek na zvýšené životní náklady
- příspěvek nevidomým občanům
- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele
- příspěvek na společné stravování
- příspěvek na nájemné
- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole
- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže
8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?
- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …
9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež
c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany
d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany
e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce
- na financování se podílí obec a okresní úřady
- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč
Ekonomika církví
1. Jaký je význam církví v současné době v ČR vůbec?
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
Ekonomika kultury
1. Jaká je ekonomická pozice občana při spotřebě kulturních statků?
- o velikosti spotřeby kulturních statků se rozhoduje na trhu, občan sám rozhoduje, jaké množství a jakou kvalitu v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat
- kulturní statky mohou mít spotřebu automatickou (péče o kulturní památky) nebo fakultativní (využívání rozhlasu a televize)
- problémem je zjistit konkrétní preference občanů
2. Jaké jsou základní skupiny kulturních statků ve vztahu k jejich financování?
a) veřejné statky – nevylučitelné ze spotřeby, nedělitelné a s nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
b) smíšené veřejné statky – např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu, na jehož udržování přispívá stát; tyto statky můžeme rozdělit na národní a lokální
c) privátní statky – např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu
3. Jaké jsou základní možnosti financování kulturních statků a jejich důsledky?
- je velmi náročné stanovit objektivně užitnou hodnotu kulturního statku
- velký rozdíl v užitné hodnotě pro různé spotřebitele
- potřeba vysoké kvalifikace nutné k posouzení užitné hodnoty kulturního statku → často dochází k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení:
a) nedoceňování kulturních statků – např. udržování některých historických památek
b) přeceňování kulturních statků – např. vystoupení hudebních skupin, projevy některých výtvarníků
4. Jaké jsou ekonomické přednosti a nedostatky řízení a neřízené produkce kulturních statků?
Neřízená produkce – např. vznik a reprodukce národních písní, tanců, kulturních obyčejů; činnosti, které nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků
Řízená produkce – produkce velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, je náročná na přísun finančních a jiných prostředků (kvalitu pracovní síly, materiální vybavení)
5. Jaké mohou být základní přístupy (modely) státu při realizaci státní kulturní politiky?
a) model „Ulehčovatel“ – příslušná vláda podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade hlavně důraz na vlastní činnost příslušné organizace; tyto organizace mají příjmy z vlastní činnosti, z darů od sponzorů a z úlev na daních; předností modelu je různorodost příjmů, nevýhodou je rozhodující vliv státu na fungování organizace
b) model „Patron“ – vláda uplatňuje svůj vliv prostřednictvím nezávislých uměleckých rad; podpora je zaměřena na podporu vynikajících kulturních produktů; slabinou modelu je tendence k elitářství
c) model „Architekt“ – organizace je podporována buď přímo z centra nebo z nižších orgánů veřejné správy; příjmy kulturních organizací jsou hlavně z veřejných rozpočtů příslušných vlád; podíl donátorů je malý; umělci jsou existenčně zajištěni a je nebezpečí stagnace tvořivosti
d) model „Konstruktér“ – extrém; vlády vystupují jako vlastníci všech prostředků používaných k umělecké produkci; o podpoře rozhodují politické instituce; ekonomické postavení organizací je podmíněno členstvím v oficiálních uměleckých svazech; model uplatňovaný v totalitních režimech
6. Které jsou hlavní centrální zdroje pro financování kultury?
- státní rozpočet s příslušnými fondy (Státní fond kultury ČR a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie)
a) Státní fond kultury – mezi hlavní příjmy patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto Fondem organizovaných + výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře + 50 % z výnosů z nájmu památek + příjmy z podnikatelských aktivit – roční příjmy asi 70 mil. Kč
b) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie – rozhodujícím příjmem je příplatek k ceně vstupného na filmová představení – roční příjmy asi 50 mil. Kč a výdaje asi 40 mil. Kč
7. Které jsou hlavní výdaje na financování regionální kultury a jaký je jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů?
- výdaje na knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy
- patří sem výdaje na rekonstrukci, provozní náklady
- výdaje v jednotlivých regionech se pohybují od 5 378 000 do 62 000 000
- výdaje na jednoho obyvatele činily v Pardubicích asi 136,58 Kč
- o velikosti spotřeby kulturních statků se rozhoduje na trhu, občan sám rozhoduje, jaké množství a jakou kvalitu v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat
- kulturní statky mohou mít spotřebu automatickou (péče o kulturní památky) nebo fakultativní (využívání rozhlasu a televize)
- problémem je zjistit konkrétní preference občanů
2. Jaké jsou základní skupiny kulturních statků ve vztahu k jejich financování?
a) veřejné statky – nevylučitelné ze spotřeby, nedělitelné a s nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
b) smíšené veřejné statky – např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu, na jehož udržování přispívá stát; tyto statky můžeme rozdělit na národní a lokální
c) privátní statky – např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu
3. Jaké jsou základní možnosti financování kulturních statků a jejich důsledky?
- je velmi náročné stanovit objektivně užitnou hodnotu kulturního statku
- velký rozdíl v užitné hodnotě pro různé spotřebitele
- potřeba vysoké kvalifikace nutné k posouzení užitné hodnoty kulturního statku → často dochází k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení:
a) nedoceňování kulturních statků – např. udržování některých historických památek
b) přeceňování kulturních statků – např. vystoupení hudebních skupin, projevy některých výtvarníků
4. Jaké jsou ekonomické přednosti a nedostatky řízení a neřízené produkce kulturních statků?
Neřízená produkce – např. vznik a reprodukce národních písní, tanců, kulturních obyčejů; činnosti, které nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků
Řízená produkce – produkce velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, je náročná na přísun finančních a jiných prostředků (kvalitu pracovní síly, materiální vybavení)
5. Jaké mohou být základní přístupy (modely) státu při realizaci státní kulturní politiky?
a) model „Ulehčovatel“ – příslušná vláda podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade hlavně důraz na vlastní činnost příslušné organizace; tyto organizace mají příjmy z vlastní činnosti, z darů od sponzorů a z úlev na daních; předností modelu je různorodost příjmů, nevýhodou je rozhodující vliv státu na fungování organizace
b) model „Patron“ – vláda uplatňuje svůj vliv prostřednictvím nezávislých uměleckých rad; podpora je zaměřena na podporu vynikajících kulturních produktů; slabinou modelu je tendence k elitářství
c) model „Architekt“ – organizace je podporována buď přímo z centra nebo z nižších orgánů veřejné správy; příjmy kulturních organizací jsou hlavně z veřejných rozpočtů příslušných vlád; podíl donátorů je malý; umělci jsou existenčně zajištěni a je nebezpečí stagnace tvořivosti
d) model „Konstruktér“ – extrém; vlády vystupují jako vlastníci všech prostředků používaných k umělecké produkci; o podpoře rozhodují politické instituce; ekonomické postavení organizací je podmíněno členstvím v oficiálních uměleckých svazech; model uplatňovaný v totalitních režimech
6. Které jsou hlavní centrální zdroje pro financování kultury?
- státní rozpočet s příslušnými fondy (Státní fond kultury ČR a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie)
a) Státní fond kultury – mezi hlavní příjmy patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto Fondem organizovaných + výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře + 50 % z výnosů z nájmu památek + příjmy z podnikatelských aktivit – roční příjmy asi 70 mil. Kč
b) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie – rozhodujícím příjmem je příplatek k ceně vstupného na filmová představení – roční příjmy asi 50 mil. Kč a výdaje asi 40 mil. Kč
7. Které jsou hlavní výdaje na financování regionální kultury a jaký je jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů?
- výdaje na knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy
- patří sem výdaje na rekonstrukci, provozní náklady
- výdaje v jednotlivých regionech se pohybují od 5 378 000 do 62 000 000
- výdaje na jednoho obyvatele činily v Pardubicích asi 136,58 Kč
(11) Ekonomika výzkumu a vývoje
1) Jak je organizován výzkum a vývoj v ČR?
Za organizaci vědy a výzkumu v ČR odpojí tyto hlavní instituce:
· Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
· Akademie věd ČR
· Grantová agentura ČR
· Resortní ministerstva a ústřední úřady
· Podniky
· Ostatní
2) Jak funguje Fond rozvoje vysokých škol?
* Zřizovatelem je MŠMT a Rada vysokých škol
* Výbor fondu rozvoje vysokých škol vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o dotace na výzkumné projekty celkem v 15 tematických okruzích, jež jsou obsahově zaměřeny na různé oblasti rozvoje vysokých škol.
* Vysoká škola se podílí na rozpočtových nákladech projektu nejméně jednou třetinou.
* Závaznými ukazateli pro výši přidělené dotace na projekt jsou:
* investiční prostředky
* neinvestiční prostředky celkem
* O čerpání přidělených finančních prostředků na řešení příslušných projektů je řešitel grantu povinen podat výkaz o hospodaření s přidělenými prostředky FRVŠ.
3) Jak hospodaří Akademie věd ČR v posledních letech?
Hlavním úkolem je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi.
Od roku 1998 hospodaří jako příspěvková organizace.
Výdaje:
* neinvestiční výdaje
* příspěvky neziskovým organizacím
* dotace GA AV ČR
* investiční výdaje
* výdaje celkem 2,7 mld. (r. 1998)
* příjmy celkem 0,07 mld. (r. 1998)
4) Jak funguje Grantová agentura ČR?
Hlavním cílem GA ČR je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na základě výsledků veřejné soutěže na tyto účely:
* na podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými nebo PO
* na podporu vybraných projektů
Orgány GA:
* předseda
* předsednictvo
* dozorčí rada
* oborové a podoborové komise
Ministerstvo financí stanovilo dvě formy poskytování finančních prostředků pro financování projektů:
* účelové dotace
* finanční výpomoc
5) Které jsou hlavní znaky institucionálního financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků a ostatních zdrojů z veřejných rozpočtů pro konkrétní výzkumné instituce. Při současné organizaci výzkumu a vývoje v ČR jde o rozdělení finančních prostředků mezi tyto hlavní subjekty:
* Akademie věd ČR
* MŠMT: vysoké školy, fond rady vysokých škol
* ústřední resorty: kapitoly na výzkum realizovaný pracovišti ministerstev a ústředních úřadů
Institucionální financování:
* nejde o veřejnou soutěž a okruh uchazečů je omezen
* nepřijatý návrh projektu je vrácen k přepracování
* u výzkumných záměrů jde o výzkumnou činnost celé organizace
6) Které jsou hlavní znaky účelového financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je financování vybraných výzkumných projektů, označovaných nejčastěji jako granty.
Znaky:
* ve veřejné soutěži se mohou ucházet všechny právnické a fyzické osoby
* jsou v zásadě dvě možnosti: předložený návrh projektu přijmou nebo odmítnou
* u návrhu projektu jde o výzkumnou činnost jednotlivců, event. týmů
7) Jak lze hodnotit efektivnost vynakládaných finančních prostředků na výzkum a vývoj?
Mezi nejčastější způsoby hodnocení výzkumné činnosti na pracovištích Akademie a vysokých škol patří:
* počet vyřešených výzkumných úkolů
* počet publikovaných vědeckých prací v renomovaných vědeckých časopisech
* počet přihlášených patentů
* počet vystoupení na různých vědeckých konferencích
* počet členství v redakcích renomovaných časopisů
* počet grantů se zahraniční účastí
Za organizaci vědy a výzkumu v ČR odpojí tyto hlavní instituce:
· Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
· Akademie věd ČR
· Grantová agentura ČR
· Resortní ministerstva a ústřední úřady
· Podniky
· Ostatní
2) Jak funguje Fond rozvoje vysokých škol?
* Zřizovatelem je MŠMT a Rada vysokých škol
* Výbor fondu rozvoje vysokých škol vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o dotace na výzkumné projekty celkem v 15 tematických okruzích, jež jsou obsahově zaměřeny na různé oblasti rozvoje vysokých škol.
* Vysoká škola se podílí na rozpočtových nákladech projektu nejméně jednou třetinou.
* Závaznými ukazateli pro výši přidělené dotace na projekt jsou:
* investiční prostředky
* neinvestiční prostředky celkem
* O čerpání přidělených finančních prostředků na řešení příslušných projektů je řešitel grantu povinen podat výkaz o hospodaření s přidělenými prostředky FRVŠ.
3) Jak hospodaří Akademie věd ČR v posledních letech?
Hlavním úkolem je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi.
Od roku 1998 hospodaří jako příspěvková organizace.
Výdaje:
* neinvestiční výdaje
* příspěvky neziskovým organizacím
* dotace GA AV ČR
* investiční výdaje
* výdaje celkem 2,7 mld. (r. 1998)
* příjmy celkem 0,07 mld. (r. 1998)
4) Jak funguje Grantová agentura ČR?
Hlavním cílem GA ČR je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na základě výsledků veřejné soutěže na tyto účely:
* na podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými nebo PO
* na podporu vybraných projektů
Orgány GA:
* předseda
* předsednictvo
* dozorčí rada
* oborové a podoborové komise
Ministerstvo financí stanovilo dvě formy poskytování finančních prostředků pro financování projektů:
* účelové dotace
* finanční výpomoc
5) Které jsou hlavní znaky institucionálního financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků a ostatních zdrojů z veřejných rozpočtů pro konkrétní výzkumné instituce. Při současné organizaci výzkumu a vývoje v ČR jde o rozdělení finančních prostředků mezi tyto hlavní subjekty:
* Akademie věd ČR
* MŠMT: vysoké školy, fond rady vysokých škol
* ústřední resorty: kapitoly na výzkum realizovaný pracovišti ministerstev a ústředních úřadů
Institucionální financování:
* nejde o veřejnou soutěž a okruh uchazečů je omezen
* nepřijatý návrh projektu je vrácen k přepracování
* u výzkumných záměrů jde o výzkumnou činnost celé organizace
6) Které jsou hlavní znaky účelového financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je financování vybraných výzkumných projektů, označovaných nejčastěji jako granty.
Znaky:
* ve veřejné soutěži se mohou ucházet všechny právnické a fyzické osoby
* jsou v zásadě dvě možnosti: předložený návrh projektu přijmou nebo odmítnou
* u návrhu projektu jde o výzkumnou činnost jednotlivců, event. týmů
7) Jak lze hodnotit efektivnost vynakládaných finančních prostředků na výzkum a vývoj?
Mezi nejčastější způsoby hodnocení výzkumné činnosti na pracovištích Akademie a vysokých škol patří:
* počet vyřešených výzkumných úkolů
* počet publikovaných vědeckých prací v renomovaných vědeckých časopisech
* počet přihlášených patentů
* počet vystoupení na různých vědeckých konferencích
* počet členství v redakcích renomovaných časopisů
* počet grantů se zahraniční účastí
(9) Ekonomika zdravotnictví
1) Jaké jsou hlavní ekonomické problémy při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
(7) Ekonomika sportu
1) Kdy a proč může být sport považován buď za veřejný nebo privátní statek?
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
(5) Ekonomika školství
1) Jaká je základní struktura a rozdělení finančních prostředků ve školství?
· Ministerstvo vnitra: policejní školy, školy požární ochrany
· Ministerstvo obrany: vojenské školy
· Ministerstvo spravedlnosti: školy min. spravedlnosti
· Ministerstvo zemědělství: školy min. zemědělství
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: školské úřady, vysoké školy, Česká školní inspekce
· školské úřady: VOŠ, gymnázia, SOŠ, SOU, školská zařízení
· obce + školské úřady: základní školy, mateřské školy, školská zařízení
Financování jednotlivých skupin škol velmi úzce souvisí se správou příslušných škol.
Rozlišujeme:
* přímo řízené a financované školství (VŠ)
* regionální školství
* ostatní přímo řízené organizace (školské úřady)
2) Jak jsou financovány vysoké školy?
Celkový objem běžných výdajů včetně VaV byl pro vysoké školy na rok 1999 stanoven ve výši 11,2 mld. Kč. Dotace se veřejným vysokým školám poskytují na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Celková výše dotací pro jednotlivé VVŠ je úměrná počtu studentů, počtu studentů doktorského studijního programu apod. Platí pravidlo pro financování nárůstu počtu studentů na vysoké škole: „max. nárůst počtu studentů 3% vůči předchozímu roku“.
3) Které jsou hlavní ukazatele pro výpočet dotací pro vysoké školy?
1. ukazatel A vzdělávací činnost
2. ukazatel B institucionální výzkum
3. ukazatel C stipendia studentů doktorských studijních programů
4. ukazatel D studenti, kteří nejsou státními občany ČR (6000 USD)
5. ukazatel E investiční výdaje spojené s investiční výstavbou
6. ukazatel F vzdělávací projekty
7. ukazatel G projekty Fondu rozvoje vysokých škol
4) Které subjekty se řadí mezi regionálně financované školství?
· mateřské školy a předškolní zařízení
· základní školy včetně nižších ročníků gymnázií
· zvláštní školy
· gymnázia (11% studuje na nestátních gymnáziích)
· střední odborné školy (17% studuje na nestátních SOŠ)
· střední odborná učiliště a integrované střední školy
· vyšší odborné školy
5) Kterým orgánům přísluší dozor nad účelným používáním finančních prostředků v regionálním školství?
V regionu o hospodaření s finančními prostředky rozhodují ty instituce, které vykonávají státní správu v příslušném školství. Jsou to: obce, školské úřady, MŠMT, Česká školní inspekce, Školské rady, ředitelé škol a ředitelé předškolních zařízení nebo školských zařízení.
O velikosti rozpočtu pro jednotlivé školy a školská zařízení rozhoduje počet žáků a dětí, který v ČR soustavně klesá.
6) Jak se obecně rozdělují finanční prostředky pro jednotlivé druhy škol v okrese?
Finanční prostředky se poskytují podle počtu žáků a podle ceny poskytovaného vzdělání. Mezi všeobecné zásady pro rozpis finančních prostředků pro školy patří. spravedlnost, průhlednost, objektivnost, demokratičnost a hospodárnost.
Principy rozpisu rozpočtu regionálního školství:
V současném systému rozpočtování je rozpis finančních prostředků ve školství realizován tzv. normativní metodou, tj. podle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu, tj. na jednoho žáka nebo studenta vzdělávaného, stravovaného, ubytovaného aj.
Normativní rozpis má 2 postupné kroky:
- stanovení normativního počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a těmto počtům odpovídající výše mzdových prostředků
- stanovení normativního objemu ostatních NIV
Mezi základní normativní ukazatele patří:
- V = výkony: počet žáků, studentů, chovanců
- Np = výkon připadající na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka
- No = výkon připadající na 1 plný úvazek ostatního pracovníka
7) Jak se posuzují školské aktivity z hlediska jejich financování?
Z hlediska financování jsou aktivity ve školách a školských zařízeních rozděleny do dvou kategorií: započítané a nezapočítané.
a) započítané aktivity: zahrnují vzdělání v základních a středních školách a veškeré vzdělávací aktivity speciálních škol, dětských domovů, výchovných ústavů aj.
b) nezapočítané aktivity:
a. školní stravování
b. ubytování ve školních zařízeních
c. školní družiny
d. školy v přírodě
e. sportovní třídy škol a sportovní kursy
f. zájmová činnost v DDM
ŠÚ rozepisují finanční prostředky pro školy a školská zařízení a jejich započítané aktivity podle místních normativů, přičemž republikové normativy představují závazný minimální příděl prostředků pro příslušné školy. Při celkovém zajišťování aktivit musí být přednostně zajištěny aktivity započítané, tj. výuková část. Teprve zbylé prostředky lze použít na zajištění nezapočítaných aktivit.
8) Jaké jsou hlavní úkoly školských úřadů při financování škol?
Školské úřady byly zřízeny jako rozpočtové organizace a jsou řízeny přímo MŠMT. Mezi hlavní pravomoce ŠÚ kromě jiného patří přidělování finančních prostředků jednotlivým školám v okrese.
ŠÚ zřizuje, zrušuje a finančně zabezpečuje:
- speciální základní školy při zdravotnických zařízeních
- základní umělecké školy
- školní zařízení pro výchovu mimo vyučování
- zařízení školního stravování
- školní zotavovací zařízení
- zařízení výchovného poradenství
- středisko služeb školám a plavecké školy
ŠÚ přiděluje finanční prostředky na:
- mzdy pracovníků
- výdaje na učebnice, školní pomůcky
- investice
ŠÚ dále kontroluje efektivnost hospodaření s finančními prostředky u příslušných subjektů a provádí s nimi finanční vypořádání.
9) Co patří mezi tzv. hospodářskou činnost škol a k čemu slouží?
Školské subjekty mohou vykonávat hospodářskou činnost, pokud není vykonávána na úkor jejich vlastního poslání a úkolů. Z výsledků hospodářské činnosti mohou dotovat příslušné fondy. Rozhodující část výdajů ve školství představují neinvestiční výdaje.
10) Které jsou hlavní výkonové ukazatele činnosti škol?
11) Co jsou finanční normativy a jaké jsou jejich druhy a použití při financování škol?
Finanční normativ je částka vyjádřená v Kč, která udává průměrný příspěvek státu na pokrytí nákladů spojených s příslušnou činností na jednoho žáka na určitém typu školy za jeden rok.
Soubor normativů zahrnuje normativy:
- neinvestičních výdajů
- mzdové normativy
- normativy příjmů
Při rozlišování rozpočtů dle místa jeho tvorby se rozlišují normativy:
- republikové
- místní
Z prostředků získaných na základě příslušných normativů se zabezpečuje:
- odměňování pedagogických pracovníků
- výdaje na učební pomůcky
- další výdaje
12) Co tvoří příjmy škol, které patří do skupiny regionálního školství?
· dotace od ŠÚ
· úroky z vlastních finančních prostředků
· prodej materiálu a majetku
· ostatní výnosy
13) Jak jsou financovány soukromé a církevní školy?
Soukromé školy získávají od státu prostřednictvím školských úřadů dotace jako školy státní. Většina soukromých škol vybírá od svých žáků školné.
Církevní školy mohou zřizovat a rušit pouze ty církve a náboženské společnosti, které jsou státem uznané a registrované. Financování církevních škol a zařízení se v zásadě řídí stejnými principy jako u škol státních.
· Ministerstvo vnitra: policejní školy, školy požární ochrany
· Ministerstvo obrany: vojenské školy
· Ministerstvo spravedlnosti: školy min. spravedlnosti
· Ministerstvo zemědělství: školy min. zemědělství
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: školské úřady, vysoké školy, Česká školní inspekce
· školské úřady: VOŠ, gymnázia, SOŠ, SOU, školská zařízení
· obce + školské úřady: základní školy, mateřské školy, školská zařízení
Financování jednotlivých skupin škol velmi úzce souvisí se správou příslušných škol.
Rozlišujeme:
* přímo řízené a financované školství (VŠ)
* regionální školství
* ostatní přímo řízené organizace (školské úřady)
2) Jak jsou financovány vysoké školy?
Celkový objem běžných výdajů včetně VaV byl pro vysoké školy na rok 1999 stanoven ve výši 11,2 mld. Kč. Dotace se veřejným vysokým školám poskytují na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Celková výše dotací pro jednotlivé VVŠ je úměrná počtu studentů, počtu studentů doktorského studijního programu apod. Platí pravidlo pro financování nárůstu počtu studentů na vysoké škole: „max. nárůst počtu studentů 3% vůči předchozímu roku“.
3) Které jsou hlavní ukazatele pro výpočet dotací pro vysoké školy?
1. ukazatel A vzdělávací činnost
2. ukazatel B institucionální výzkum
3. ukazatel C stipendia studentů doktorských studijních programů
4. ukazatel D studenti, kteří nejsou státními občany ČR (6000 USD)
5. ukazatel E investiční výdaje spojené s investiční výstavbou
6. ukazatel F vzdělávací projekty
7. ukazatel G projekty Fondu rozvoje vysokých škol
4) Které subjekty se řadí mezi regionálně financované školství?
· mateřské školy a předškolní zařízení
· základní školy včetně nižších ročníků gymnázií
· zvláštní školy
· gymnázia (11% studuje na nestátních gymnáziích)
· střední odborné školy (17% studuje na nestátních SOŠ)
· střední odborná učiliště a integrované střední školy
· vyšší odborné školy
5) Kterým orgánům přísluší dozor nad účelným používáním finančních prostředků v regionálním školství?
V regionu o hospodaření s finančními prostředky rozhodují ty instituce, které vykonávají státní správu v příslušném školství. Jsou to: obce, školské úřady, MŠMT, Česká školní inspekce, Školské rady, ředitelé škol a ředitelé předškolních zařízení nebo školských zařízení.
O velikosti rozpočtu pro jednotlivé školy a školská zařízení rozhoduje počet žáků a dětí, který v ČR soustavně klesá.
6) Jak se obecně rozdělují finanční prostředky pro jednotlivé druhy škol v okrese?
Finanční prostředky se poskytují podle počtu žáků a podle ceny poskytovaného vzdělání. Mezi všeobecné zásady pro rozpis finančních prostředků pro školy patří. spravedlnost, průhlednost, objektivnost, demokratičnost a hospodárnost.
Principy rozpisu rozpočtu regionálního školství:
V současném systému rozpočtování je rozpis finančních prostředků ve školství realizován tzv. normativní metodou, tj. podle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu, tj. na jednoho žáka nebo studenta vzdělávaného, stravovaného, ubytovaného aj.
Normativní rozpis má 2 postupné kroky:
- stanovení normativního počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a těmto počtům odpovídající výše mzdových prostředků
- stanovení normativního objemu ostatních NIV
Mezi základní normativní ukazatele patří:
- V = výkony: počet žáků, studentů, chovanců
- Np = výkon připadající na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka
- No = výkon připadající na 1 plný úvazek ostatního pracovníka
7) Jak se posuzují školské aktivity z hlediska jejich financování?
Z hlediska financování jsou aktivity ve školách a školských zařízeních rozděleny do dvou kategorií: započítané a nezapočítané.
a) započítané aktivity: zahrnují vzdělání v základních a středních školách a veškeré vzdělávací aktivity speciálních škol, dětských domovů, výchovných ústavů aj.
b) nezapočítané aktivity:
a. školní stravování
b. ubytování ve školních zařízeních
c. školní družiny
d. školy v přírodě
e. sportovní třídy škol a sportovní kursy
f. zájmová činnost v DDM
ŠÚ rozepisují finanční prostředky pro školy a školská zařízení a jejich započítané aktivity podle místních normativů, přičemž republikové normativy představují závazný minimální příděl prostředků pro příslušné školy. Při celkovém zajišťování aktivit musí být přednostně zajištěny aktivity započítané, tj. výuková část. Teprve zbylé prostředky lze použít na zajištění nezapočítaných aktivit.
8) Jaké jsou hlavní úkoly školských úřadů při financování škol?
Školské úřady byly zřízeny jako rozpočtové organizace a jsou řízeny přímo MŠMT. Mezi hlavní pravomoce ŠÚ kromě jiného patří přidělování finančních prostředků jednotlivým školám v okrese.
ŠÚ zřizuje, zrušuje a finančně zabezpečuje:
- speciální základní školy při zdravotnických zařízeních
- základní umělecké školy
- školní zařízení pro výchovu mimo vyučování
- zařízení školního stravování
- školní zotavovací zařízení
- zařízení výchovného poradenství
- středisko služeb školám a plavecké školy
ŠÚ přiděluje finanční prostředky na:
- mzdy pracovníků
- výdaje na učebnice, školní pomůcky
- investice
ŠÚ dále kontroluje efektivnost hospodaření s finančními prostředky u příslušných subjektů a provádí s nimi finanční vypořádání.
9) Co patří mezi tzv. hospodářskou činnost škol a k čemu slouží?
Školské subjekty mohou vykonávat hospodářskou činnost, pokud není vykonávána na úkor jejich vlastního poslání a úkolů. Z výsledků hospodářské činnosti mohou dotovat příslušné fondy. Rozhodující část výdajů ve školství představují neinvestiční výdaje.
10) Které jsou hlavní výkonové ukazatele činnosti škol?
11) Co jsou finanční normativy a jaké jsou jejich druhy a použití při financování škol?
Finanční normativ je částka vyjádřená v Kč, která udává průměrný příspěvek státu na pokrytí nákladů spojených s příslušnou činností na jednoho žáka na určitém typu školy za jeden rok.
Soubor normativů zahrnuje normativy:
- neinvestičních výdajů
- mzdové normativy
- normativy příjmů
Při rozlišování rozpočtů dle místa jeho tvorby se rozlišují normativy:
- republikové
- místní
Z prostředků získaných na základě příslušných normativů se zabezpečuje:
- odměňování pedagogických pracovníků
- výdaje na učební pomůcky
- další výdaje
12) Co tvoří příjmy škol, které patří do skupiny regionálního školství?
· dotace od ŠÚ
· úroky z vlastních finančních prostředků
· prodej materiálu a majetku
· ostatní výnosy
13) Jak jsou financovány soukromé a církevní školy?
Soukromé školy získávají od státu prostřednictvím školských úřadů dotace jako školy státní. Většina soukromých škol vybírá od svých žáků školné.
Církevní školy mohou zřizovat a rušit pouze ty církve a náboženské společnosti, které jsou státem uznané a registrované. Financování církevních škol a zařízení se v zásadě řídí stejnými principy jako u škol státních.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)