11) Přednáška: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha

Krátkodobá fiskální nerovnováha


Situace mezi veřejnými příjmy a výdaji
- veřejné příjmy se rovnají veřejným výdajům: P = V
- veřejné příjmy převyšují veřejné výdaje: P > V přebytek rozpočtu
- eřejné příjmy jsou nižší než veřejné výdaje: P < V schodek


Přístupy při analýze krátkodobé fiskální nerovnováhy
- dynamický: v průběhu rozpočtového období
- statický (bilanční): po ukončení rozpočtového období


Celkový schodek
- suma primárního (operativního) deficitu a úroků z veřejného dluhu
- umožňuje analyzovat a hodnotit rozpočtovou politiku konkrétní vlády v konkrétním období


Negativní vládní úspora
- schodek = -(veřejné příjmy – veřejné výdaje)


Druhy schodku
- aktivní (strukturální)
o expanzivní fiskální politika
o politické důvody (např. vládní populismus)
o snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků
o rozložení daňového zatížení na více generací ( v případě nákladných veřejných projektů)
- pasivní (cyklický)
o hospodářský pokles
o růst cen základních surovin
o společenská, přírodní apod. kataklyzmata
o úroky veřejného dluhu


Hodnocení důsledků rozpočtového schodku
- krátkodobé důsledky schodku se liší od dlouhodobých
- rozpočtové důsledky jsou zřetelné, zatímco fiskální důsledky jsou obtížně vyjádřitelné a nejednoznačně hodnotitelné


Krytí (financování) vzniklého schodku rozpočtu
- zvýšení daní (aj. veřejných příjmů)
- krácení veřejných výdajů
- využití prostředků z privatizace
- dluhové financování
- emisní financování
- kombinace některých uvedených způsobů


Dluhové financování schodku
- transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu (domácího i zahraničního)


Emisní, peněžní (monetární) krytí schodku
- transformace do nárůstu monetární báze


Financování schodku z výnosů z privatizace
- krytí aktivy
- -(T – G) = B + M + S
- B – vládní obligace, M – monetární báze, S – finanční aktiva vlády


Vládní bilanční rovnice
- -(T - G) = prodej vládních obligací domácímu soukromému sektoru + prodej vládních obligací do zahraničí + půjčka od centrální banky


Komplikace dluhového financování
- omezená absorpční schopnost domácího soukromého sektoru
- -(T – G) = (soukromé úspory – soukromé investice) + deficit obchodní bilance
- vynucená aktivizace obchodní bilance = procento importu pohlceného úroky ze zahraničního veřejného dluhu


Dlouhodobá fiskální nerovnováha
- soudobý fenomén veřejných financí a fiskální politiky
- vyústěním je veřejný dluh
- existují různé pojmy k označení zadluženosti státu (resp. vlády), jako jsou např. veřejný, vládní či státní dluh
- existují různé přístupy k definici veřejného dluhu
- existuje více způsobů krytí schodků, z nichž pouze tzv. dluhové financování vede k transformaci těchto schodků do veřejného dluhu
- závazky státu mohou vznikat nejenom v důsledku rozpočtových schodků, ale také mimo rozpočet


Vnitřní a vnější dluh
- vnitřní dluh dluží země svým občanům
- vnější dluh: zadluženost vůči zahraničí


Problémy vnitřního a vnějšího dluhu
o ztráta efektivnosti ze zdanění
o nahrazování kapitálu veřejným dluhem
o deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti


Problémy veřejného dluhu
- kdo je držitelem veřejného dluhu (resp. vládních obligací) – jednotlivci, bankovní instituce, různé fondy, zahraniční subjekty
- zda má dluh formu státních cenných papírů
- preference spíše vnitřního nebo spíše zahraničního dluhu
- způsoby řešení veřejného dluhu (aktivní či pasivní)
- dopady těchto odlišných způsobů řešení
- zásadní trendy v oblasti veřejného zadlužení a jeho dopady


Vývojové trendy konce 20. století
- růst veřejných dluhů v absolutním vyjádření
- růst relativní váhy veřejného dluhu (tj. podílu veřejného dluhu na HDP)
- růst podílu úroků z veřejného dluhu na celkových veřejných výdajích


Domácí dluhová past
- reálná úroková míra převyšuje tempo růstu HDP – podíl domácího veřejného dluhu na HDP bude růst, a to i při mírně přebytkovém primárním rozpočtu


Různé názory na deficit a dluh veřejného rozpočtu
- po 2. SV se vymezily 3 druhy názorů na deficit
o keynesiánský: přechodný, mimořádný
o neoklasický: pozitivní vliv krátkodobého deficitu, kritika dlouhodobého deficitu
o neoricardiánský: popírá

6) Přednáška: Veřejné příjmy

Veřejné příjmy a daně (základní pojmy), daňová pravomoc a daňové určení


Veřejné příjmy
- neúvěrové: daně a poplatky
- úvěrové: půjčky


Daň
- povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platby do veřejného rozpočtu, obvykle pravidelná


Poplatek
- dobrovolný, ekvivalentní a účelový

Podíl daňových a nedaňových příjmů na veřejných příjmech v roce 1994


Klasifikace veřejných příjmů
- podle návratnosti
o nenávratné (neúvěrové)
o návratné (úvěrové)
- krátkodobé
- dlouhodobé
- podle povahy příjmů
o běžné
o kapitálové: z prodeje veřejného majetku snížení aktiv vlády
- podle cíle příjmu
o fiskální: příjem rozpočtu vlády
o parafiskální: příjem veřejného fondu mimo veřejný rozpočet
- podle rozpočtového určení
o příjmy nadnárodních rozpočtů (např. EU)
o příjmy centrálního rozpočtu
o příjmy státních rozpočtů
o příjmy municipálních rozpočtů
- daně podle pravomoci jejich ukládání
o ukládání na nadnárodní úrovni (např. cla EU)
o ukládání na centrální úrovni
o ukládání na státní úrovni
o ukládání na místní úrovni

Daňové určení v roce 1995


Další klasifikace daní
- podle předmětu
o důchodové
o majetkové (kapitálové)
o ze spotřeby
o výnosové
o z pracovní síly nebo mezd vyplácených zaměstnancům
o paušální nebo z hlavy
- podle předpokládaného přesunu
o přímé (důchodové, majetkové)
o nepřímé (spotřební, obratové)
- ekonomické rozdělení
o valorické
- procento ze základu v peněžních jednotkách
- reaguje na inflaci
o specifické (jednotkové)
- základ ve fyzických jednotkách (např. Kč/kus)



Veřejné poplatky


Způsoby vybírání poplatků
- jako cena za produkci veřejných podniků (uživatelské poplatky)
o veřejná cena vybíraná veřejnou organizací za státní produkci
- jako správní, licenční a notářské poplatky, pokuty
- jako cena za prodej nebo pronájem veřejného majetku


Odvětví, kde fungují veřejné podniky
- utility: dodávka elektřiny, plynu a vody, kanalizace a sběr odpadu, telefon, poštovní služby, veřejné sdělovací prostředky, doprava; utility jsou přirozené monopoly, protože vstup do odvětví je nákladný a mezní náklady na uživatele minimální
- produkce základních statků (v nerozvinutých zemích i bydlení)
- finance
- zemědělství, lesnictví, rybolov
- vzdělávání a zdravotnictví