POJIŠTĚNÍ SOUKROMÉHO MAJETKU – doplnění minulé přednášky
- pojištění staveb
- pojištění rekreační objektů
- pojištění souboru věcí tvořících domácnost
Pojištění staveb:
- jaká rizika lze připojistit:
a) vandalismus – poškození či zničení vandalismem (např. poškození plotu, zdi)
b) škody vzniklé na stavbě způsobené dopravním prostředkem (např. pokud se dům nachází v blízkosti silnice)
- problémem pro všechny pojišťovny je odcizení nějaké součásti stavby => např. odcizení hromosvodu + je třeba také uvažovat specifické riziko v době výstavby či rekonstrukce stavby => lze vyřešit stavebně-montážním pojištěním => tzv. všerizikové – včetně škody vzniklé krádeží již zabudovaného zařízení
Pojištění souboru věcí tvořících domácnost:
- jde o pojištění běžných věcí domácnosti => pojišťovny dnes nabízí tzv. „pojištění standardního vybavení domácnosti“ + ve výlukách jsou vyjmenovány ty věci, které je nutno připojistit dodatečně
- dle dohody lze dopojistit => pojištění nadstandardního vybavení (např. jízdní kola nad částku 5000 Kč, drahé audio/video/TV přístroje, počítač) => protože tyto nejsou považovány za běžnou standardní součást vybavení domácnosti + také se musí připojistit peníze, sbírky, cenné obrazy, apod.
Odpovědnost za škodu v běžném občanském životě
- v rámci domácnosti by bylo nelogické mít sjednané pojistné smlouvy za každého člena => proto je běžná odpovědnost pro všechny členy žijící ve společné domácnosti + v současnosti přibyla i skupina tzv. „pomocníci v domácnosti“ => pokud způsobí škodu v rámci práce v domácnosti, tak je tato škoda kryta z této všeobecné pojistné smlouvy
- v běžném rozsahu jsou pojištěny pouze standardní životní události => ostatní rizika mohou být připojištěny
Rizika stavební:
- při stavbě domu, na které se podílí sám majitel => mohou vzniknout situace, které nebudou standardní => lze dopojistit riziko stavebníka
- v rámci technických rizik => poškození či zničení jakékoliv věci pokud dále není vyloučena nejsou zahrnuty výlohy obchodů
- např. výlohy, vstupní skleněné dveře, markýzy jsou součástí obchodů (budov) => ale všeobecné živelné pojištění nestačí => existuje speciální pojištění (all risk) = pojištěn skel nebo markýz či neonových reklam
Pojištění dat (softwaru):
- pojištění elektroniky (počítačů) nezahrnuje data v nich uložená! => vzniká tak riziko ztráty dat => pojišťovny řeknou, že vše by mělo být zálohováno, ale co když tyto zálohy (CD, diskety) shoří nebo budou ukradeny?
- pojišťovna nabízí pojištění pro případ poškození dat na nosičích, ale data musí být zálohována ve 2 kopiích na 2 odlišných místech
- jak pojišťovna stanoví náhradu = škoda materiální + vyčíslené náklady na znovu pořízení dat
V rámci pojištění krádeže přepadením a vloupáním => existuje riziko přepravy peněz => vždy by se jednalo o loupežné přepadení => pojištění loupežného přepadení a odcizení peněz či jiných cenností při transportu
ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ
- výroba a pěstování plodin podléhá mnoha různým vlivům
- proto v roce 2003 zemědělské pojištění rizik plodin a hospodářských zvířat budou nabízet pouze 3 pojišťovny (na území ČR) => jde o vysoce rizikové a specifické riziko (nebezpečí)
(+) nebezpečí (rizika), které rostlinnou výrobu ohrožují:
- jarní mrazy (zejména jahody, vinnou révu), krupobití, vichřice, požáry, ale i nadměrné sucho, vyzimování (vztahuje se na ozimy zaseté na podzim => sem pojišťovny začleňují celý soubor možných nebezpečí, která přes zimu můžou rostliny poškodit – nadměrné mokro, holomrazy, jarní vymokření)
- vyzimování (zničení plodiny zimou) je omezeno dobou => od vysetí do 31.3.x
(+) hospodářská zvířata jsou ohrožována:
- nákazami, přenosnými chorobami
veterinární zákon rozlišuje:
• velmi nebezpečné nákazy (v jejich důsledku je např. třeba nutné utratit i celé stádo, a nejen tedy napadená zvířata)
• jiná onemocnění infekčního charakteru
- i škody, které vznikají z titulu přírodních katastrof => záplavy, živelné události, a samozřejmě požár
- další vlivy: působí např. na slepice či vykrmované brojlery => nebezpečí přehřátí (nutnost odvětrávání chovu nosnic – klimatizace – pokud dojde k výpadku elektrického proudu => musí uvést do chodu záložní zdroje => přesto každé léto dochází k hromadným úhynům)
(+) jednotlivé škody na hospodářských zvířatech
- např. u dostihových koní => úrazy, nemoci
- u chovných kusů => nebezpečí předčasného porodu a následných komplikací
- u plemenných kusů => individuální škody – nemoci či úrazy => jde o nejdražší kusy ve stádech
Významným specifikem v zemědělském pojištění je fakt, že u pojištěných plodin či zvířat pojišťujeme věci v různých růstových fázích resp. věkových kategoriích. Ke škodě může dojít po celou dobu životního cyklu.
- při vyzimování např. obilí: pojišťovny budou hradit náklady na zaorání + náklady na osivo + náklady na zasetí
- pokud řepku postihne krupobití např. v červnu: pojišťovny hradí i škodu očekávaného výnosu (protože již ten rok nelze nic jiného zasít)
Pojištění zvířat => např. u kuřat může dojít ke škodě v průběhu pojištění – tj. od vylíhnutí až do vyskladnění => klient musí udat, že maximální pojistná částka bude ta částka, kterou uvažuje na konci období životního cyklu zvířete.
Pojistná částka odpovídá hodnotě plně produktivního zvířete (hledisko věku a hmotnosti) a stejně tak je tomu u plodin => pojistná částka bude tzv. pojištěný výtěžek - podklady pro jeho stanovení jsou: na kolika hektarech bude plodina pěstována, očekávaný výnos v [t] na hektar, cena za kterou by se produkce realizovala.
Pokud dojde k pojistné události, tak pojišťovna posuzuje snížení očekávaného pojištěného výtěžku této pojistné události (např. dojde jen k částečnému zničení řepky v květnu krupobitím => pojišťovací odborníci pro plodiny => posoudí a dohodnou k jaké škodě ve skutečnosti došlo pojistnou událostí).
• Problém sucha => obecně je tento problém jak v ČR tak v zahraničí zatím nepojistitelný => příčin je několik:
- špatně lze stanovit období, kdy k suchu došlo
- pokud je sucho, tak postihne velké území (nemá lokální charakter) a s tím se většina trhů dokáže vyrovnat změnou ceny plodiny na trhu
- když je sucho => tak se přidávají ještě další vlivy => rozmnoží se škůdci, nemoci => je těžko rozlišitelné, jaká škoda se stala suchem a jaká jinými vlivy
- každá takováto událost = kalamitní stav => a tím vzniká problém rozprostření rizika mezi všechny pojištěné
(+) dříve fungovalo tzv. „zákonné zemědělské pojištění“ – dle vyhlášky platily všechny JZD zákonné pojistné => plodiny byly pojištěny pro případ vyjmenovaných nebezpečí
- v roce 1985 vznikl nový produkt: KPU – komplexní pojištění úrody => trval do roku 1990, kdy znovu vzniklo smluvní pojištění
- KPU bylo všerizikové pojištění, hradila se ztráta na očekávaném výnosu, v této době r. 1985-90 museli být neustále odborní pracovníci pojišťovny v terénu a kontrolovali, zda v JZD nebylo něco zanedbáno a případně snižovali očekávané škodní plnění
Zajištění zemědělských rizik = další stupeň pojištění => pojišťovny v okamžiku, kdy přebírají riziko a ví, že nebudou schopny nést veškeré náklady, tak se pojistí => historicky dlouhodobě a dobře fungující
- zajišťuje se zejména krupobití na zemědělských plodinách => pojišťovna uzavírá zajistnou smlouvu s jinou pojišťovnou na určitý limit a poté při vzniku škody porovnává pojistné plnění a přijaté pojistné na krupobití => případný vzniklý rozdíl převyšující přijaté pojistné => začíná fungovat zajištění (např. ČP plní v případě zemědělského pojištění ve výši 110% ze zaplaceného pojistného => v případě, že škoda tento limit přesáhne => v té chvíli vstupuje zajišťovna a hradí další škody)
Zajištěny jsou i hromadné škody na hospodářských zvířatech a i jiné škody z velmi nebezpečných nákaz..
(+) pojištění okrasných rostlin – pro pěstitele růží, tulipánů, …..
(+) pojištění lesních porostů resp. lesů – pro případ požáru + předmětem pojistného plnění je dřevní hmota a náklady na znovuzalesnění plochy zničené požárem
Zobrazují se příspěvky se štítkemmajetek. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmajetek. Zobrazit všechny příspěvky
7) Přednáška: POJIŠTĚNÍ MAJETKU
POJIŠTĚNÍ MAJETKU
- doplnění skript => jednotlivé druhy pojištění majetku
(A) Pojištění na vyjmenovaná rizika
1/ Živelné pojištění
- od 70. let Švýcarská pojišťovna každoročně vydává přehled: Katastrofické škody ve světě
- hranice pro zařazení byla v roce 1998 určena na 64,6 mil. USD a nebo počet postižených mrtvých osob 20
- v roce 2000 byla tato hranice posunuta již na 50 zraněných a 2000 bez přístřeší
- těchto nahodilých událostí bylo celosvětově 342 za rok + celkové škody byly za 63,5 mld. USD + 45000 lidí zahynulo nicméně pojištěných škod => pojišťovny uhradily pouze 17 mil. USD => ve srovnání s rokem 1997 nárůst škod o 250%
- byly sem zahrnuty například hurkány v USA, krupobití, povodně v Číně
- zároveň Švýcarská pojišťovna sleduje k jak velkým škodám dochází:
20% škod způsobeno lidskou nedokonalostí => 70% v silniční
34% požáry a výbuchy
33% letecké havárie
30% námořní havárie
- porovnání škod co do počtu a rozsahu škod – dnes a 60. léta:
5x více přírodních katastrof, výše škody vzrostla 8x, počet pojištěných škod vzrostla 15x
- požární úsek pojišťovnictví => 60. léta nově se začínají používat umělé hmoty + velké shromažďování materiálů => zvýšení požárních událostí v 70. letech spojených s velkými výplatami pojistných plnění + vlivem konkurence v pojišťovnictví byly sazby pojistného stlačovány dolů => až do 90. let pojišťovny pouze přežívaly => kdy zejména pojistné sazby byly udržovány uměle nízko a nepokrývaly rozsah škod
- rok 2000 v počtu sledovaných událostí byl na 1. místě => 850 velkých katastrofických událostí => většina z nich na málo osídlených místech planety => proto škody neměly tak katastrofický rozsah
- v roce 2001 – článek časopisu Pojistný obzor => mráz v Mongolsku a Rusku, vlna veder na Novém Zélandě a v USA, povodně v Asii
+ teroristický útok v New Yorku => škody byly vyčísleny na 40 mld. USD => z toho 11 mld. USD ztráty na výrobě, 10 mld. USD odpovědnostní škody, 6 mld. USD majetkové škody mimo dvou zničených výškových budov (3,5 mld. USD), 2,7 mld. USD životní pojištění, 2,0 mld. USD úrazové pojištění
- v roce 2002: povodně v ČR => zatím bylo zničeno 1000 domů, 225.000 lidí bylo evakuováno, škody byly vyčísleny na 90 mld. Kč
Požáry v ČR = je registrováno ročně kolem 20000 požárů => přímé škody činí kolem 1,5 mld. Kč a následné škody činí cca 1 mld. Kč ročně
+ příčiny požárů = nedbalost 7500 případů ročně, úmyslné zapálení či zapálení dětmi 4500 případů ročně, technické závady 4500 případů
+ zákon o požární ochraně ukládá právnickým i podnikajícím fyzickým osobám ustanovit ve své firmě způsobilou osobu, která má posoudit možnost vzniku požáru ve firmě + sestavit evakuační plán pro případ požáru + hasební řád pro ochranu majetku
- Na živelné přírodní či jiné katastrofy je možné využít několik způsobů ochrany, ale nicméně zůstává riziko velké škody => v pojistné smlouvě musí být přesně definováno pro jaké příčiny je sjednána (např. vichřice – jaká síla větru, krupobití, co představuje zemětřesení,……) – tj. jak přesně je pojistná událost definována => aby vznikla podmínka vzniku konkrétní pojistné události – škody.
2/ Pojištění krádeže vloupáním nebo loupežného přepadení
- obě dvě pojistné nebezpečí se ve většině případů kombinují – sdružují
- za první pololetí roku 1999 => bylo v ČR registrováno 7900 bytových krádeží => tj. průměrně 53 za den + v době dovolených se počet bytových krádeží zvyšuje až na 70 za den!!!
- jak se pojišťovny můžou chránit proti zvyšující se tendenci bytových krádeží? => buď musí zvyšovat pojistné nebo lepší cestou je prevence => do pojistných podmínek zahrnují speciální ujednání:
- hradí škody pouze za podmínky, že pachatel překonal speciálně vyjmenované a dopředu dohodnuté překážky => pak se teprve jedné o pojistnou událost
- loupežné přepadení => opět na přesně stanovené riziko – nebezpečí
3/ Úvěrové pojištění
- také jej zahrnujeme do pojištění majetku => rozumíme jím pojištění nebezpečí, že nám nebude zásilka (dodávka) zboží zejména do zahraničí zaplacena – a tím nám může vzniknout škoda
- jako první se tímto pojištěním začala zabývat pojišťovna EGAP – byla založena státem na podporu podnikatelů a zejména vývozu
• orientuje se také na pojištění politických rizik => tj. nejen že dodávka nebude zaplacena, ale vzniknou i škody vlivem politických problémů (stávka, převrat) => zboží bude ztraceno, zabaveno, …..
- komerční pojišťovnou je ČESKOB => začala působit později, vznikla založením Českou pojišťovnou a belgickou KOBAK, kdy ČP poskytla servis a belgická investovala dlouholeté zkušenosti
• orientuje se spíše na komerční rizika nezaplacení dodávky
- v okamžiku, kdy si klient sjednává toto pojištění úvěru => pojišťovna vytváří určitý dojem solidnosti pro vývozce
- EGAP => v roce 2001 týdně řeší cca 2-3 oznámení o pojistné události + pojistná plnění vyplácí cca v 1/3 pojistných případů a zbývající část = „vydobude dluh zpět“
4/ Pojištění jaderných rizik
- škody vzniklé i mírovým užíváním jaderných energií jsou zpravidla z běžných pojištění vyloučeny!
- tzn., že škody z jaderných rizik jsou vyloučeny např. z pojištění budov, života, …..
- zákon z roku 1997 o mírovém využívání jaderné energie uložil:
provozovatelům jaderných zařízení povinnost sjednat odpovědnost za škodu => v roce 1995 byl založený Český jaderný pool, který se zabývá pojištěním tohoto jaderného rizika => JE Temelín od zavezení prvního paliva platí sjednané pojištění dle pojistné smlouvy na pojištění jaderných rizik
- pojištění majetku (na něm se podílí dalších 20 zajistitelů)
- pojištění pro případ odpovědnostních škod (opět sjednáno u Českého jaderného poolu a dále rozloženo na 18 světových zajišťoven)
- Český jaderný pool tvoří 11 tuzemských pojišťoven
5/ Pojištění kosmických rizik
- zde působí pojišťovna GENERALI => je jednou z největších světových pojišťoven v oblasti škod vzniklých v kosmickém prostoru či provozem družic
Zákon o pojišťovnictví stanovil státní dozor na který se mohou obrace poškození => proto navíc vznikla:
Pojišťovna právní ochrany
- tímto pojištěním se zabývá specializovaná pojišťovna D.A.S. => její značka je na některých motorových vozidlech => pojištění pro případ právní ochrany
- tato pojišťovna později rozšířila právní ochranu i na ostatní právní vztahy – nejen tedy na havárie vozidel => zejména v oblasti soukromého práva
- účel: poškozený má většinou obavy vstoupit do soudního procesu, který je velmi nákladný => proto D.A.S. jako pojistné plnění buď klienta přímo zastupuje u soudu nebo mu poskytuje plnění ve výši soudních výloh – jako náhradu pojistného plnění
(B) Pojištění nevyjmenovaných škod – tzv. všerizikové pojištění
- jde o další soubor pojistných produktů, kdy pojistné nebezpečí není přesně ve smlouvě ujednáno (vyjmenováno) => kdy pojistnou událostí je poškození či zničení věcí jakoukoliv nahodilou událostí působící na danou věc zvnějšku!
1/ Pojištění technických rizik
a) KASKO
- pojištění motorového vozidla pro případ havárie
- k poškození nebo zničení dojde jakoukoliv nahodilou událostí – vlivy působící zvnějšku
b) Pojištění strojů a strojních zařízení
- u strojů nás ale zajímají i pojistné škody způsobené také zvnitřku => nahodilá škoda, která vznikla např. únavou materiálu, vadou dílu
c) Pojištění elektrických zařízení
- také elektronika sebou nese další nebezpečí => např. poškození elektrického zařízení indukcí blesku, přepětím v síti
d) Pojištění stavebně montážní
- je dalším všerizikovým pojištěním => je nabízeno zejména investorům stavebních či montážních děl a nebo přímo stavebním firmám => garantům staveb
- pojistná událost je poškození či zničení budované stavby či montáže jakoukoliv nahodilou událostí
e) KARGO
- je dalším širokospektrálním pojištěním => pojištění škody vzniklé při přepravě zásilky – až v tuzemsku či v zahraničí
- jde o pojištění zásilky po celou dobu, kdy byla poprvé uvedena do pohybu (naložením na vysokozdvižný vozík => naložena do automobilu => překládky => železniční vagóny => loď => letadlo) => bez ohledu na to, zda byla zásilka poškozena někde během přepravy či překládky
- jde o tzv. „pojištění z domu do domu“
+ pojištění, která bývají takto rozsáhlá => bývají připraveny kombinace ze kterých si klient může vybrat (např. vnitřní lom, vnitřní zkáza, vyprchání zásilky,……)
+ pojištění poškození zásilky vzniklé politickými vlivy
+ dopojistit lze škody vzniklé stávkou (při přepravě)
f) Zbytkové riziko
- pojištění tzv. „zbytkového rizika“ => byla učiněna všechna preventivní doporučené opatření a přesto došlo ke škodě
11) Přednáška: Místní finance
Majetek územních samospráv
- aby mohly instituce konat svou funkci, musí mít odpovídající majetek
Majetek
- je základním rysem a podmínkou samosprávy
- je základnou a nástrojem místní a regionální politiky
- je předpokladem realizace veřejného zájmu
Majetek obcí a krajů tvoří:
- nemovitosti (půda, lesy, pozemky)
- nehmotný majetek (práva duševního vlastnictví, pohledávky, ochranné známky,…)
- majetková práva
- CP a peníze
* majetek slouží k realizaci veřejného zájmu (zájem má na nich stát, obec nebo o něj nemá zájem soukromý sektor)
* majetek je zdrojem příjmů rozpočtu, předpokládaných úvěrů
* ale vyžaduje určité výdaje
* obec může, pokud hospodaří s majetkem, vstupovat do právních vztahů (prodávat ho, pronajímat)
Dělení majetku:
Ø na veřejnoprospěšné účely (sociální účely)
Ø slouží pro podnikání územní samosprávy (pokud ho vkládá do společnosti) – jde to ve většině zemí
Ø slouží pro výkon samosprávných funkcí (budova obecního úřadu, školy)
- obec může podmínit prodej lukrativních pozemků (staveb) např. vybudováním infrastruktury, aby se na službách podílel soukromý sektor
- dlouhodobý pronájem – vystaví to soukromý sektor a až po např. 20 letech to přejde na obec (do té doby platí nájem)
→ z ó n y s p o l e č n é h o r o z v o j e
Vliv na pozemky (nemovitosti)
- obec by měla mít představu, jak nakládat s majetkem (např. historické památky – nechat si je, prodat je?)
- poskytnout dotace na opravy soukromým subjektům
- vliv má nabídka a poptávka na trhu
- jestli má obec dostatek bytů nebo zda musí stavět
- záleží na managementu obce
- péče o majetek může způsobit příliv obyvatel do města, podnikatelů → vliv na cenu půdy = zpětné zhodnocení
Majetek obcí
- 1. 1. 1950 znárodnění majetku obcí státem a národními výbory – obce dostaly majetek jen do správy
- 1989 začalo navracení majetku (ne všechen, protože tohoto procesu se dotkla malá privatizace a restituce = jen pokud o majetek nebyl v privatizaci zájem)
V ČR
1) Postavení obce jako vlastníka (právní postavení)
- vlastnictví majetku je dáno Ústavou a zákony o obcích (128/2000) a o krajích, Listinou základních práv a svobod
- nemáme zákon jen o majetku obce (pouze majetku státu)
- podle Ústavy mají vlastnické právo – stát, obec, kraj, FO a PO
- hlava 7 – zahrnuje samosprávu → má svůj rozpočet a majetek (= znaky samosprávy)
- Listina zaručuje vlastnictví všem
- vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, za úhradu a na základě zákona; vlastnictví je nedotknutelné
- u obcí a krajů je vlastnictví vázáno na katastr (území) obce – nenáleží jim vypořádání, pokud se odstěhují (lidem nenáleží spoluvlastnictví majetku obce)
- právo je dáno i právní subjektivitou obce jako právnické osoby
- musíme odlišovat majetkoprávní vztahy (majetkové práva) od práva vlastnického (některá práva můžou být převedeny na jiné subjekty, ale jen práva ne majetek)
2) Faktické navracení majetku
- obcím byl majetek navrácen:
a) ze zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce
§ historický majetek – majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 (k datu znárodnění); část se ale vrátit nedala (nová výstavba, právo trvalého použití, lesy, rybníky mimo obec)
- nevracelo:
- majetek bývalé federace
- majetek armády
- majetek ministerstva zahraničí (ambasády)
- majetek, který přešel do vlastnictví občana
- majetek dotčen restitucemi
- majetek, u kterého bylo právo dlouhodobého užívání
- majetek družstev a jiných nestátních organizací (KSČ)
- majetek, kde došlo k jeho výrazným změnám (na louce se postavily domy)
- lesy a pozemky v národních parcích
§ převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření – majetek, se kterým měly právo užívání národní výbory (ty se proměnily na obce)
§ bytový fond – obytné domy s pozemky, které se stavbou tvoří 1 funkční celek
- které jsou na katastru obce
- právo na hospodaření měla obec
- byly vlastnictvím státu
§ rozestavěné jednotky komplexní bytové výstavby – rozestavěné paneláky, pokud byly na území obce (k 31.12. 1992)
§ majetek investorských organizací – organizace národních výborů
→ obcím se vrátily:
- nezastavěné pozemky
- zastavěné pozemky ve vlastnictví FO (ty, které přešly do vlastnictví státu –
emigranti)
- majetek, který tvoří funkční celek
b) rozhodnutím
- nepřešlo automaticky, obec musela žádat Ministerstvo kultury, školství, okresní úřady
* majetek ve vlastnictví státu, na kterém byla provozována rozpočtová organizace a zřizovatelem byla obec
* malé podniky, které se neprodaly v privatizaci
* státní podniky, jehož funkce zřizovatele přešla na obec a okres (teplárny,…) → se souhlasem Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci
c) bezúplatný převod
- v rámci procesu privatizace od fondu národního majetku (CP v oblasti energetiky, teplárenství, distribuční energetické společnosti) s cílem zachování vlivu obce na společnost (regulace cen, veřejný zájem)
- akcie ČS, a. s.
d) dalšími zákony
- převod majetku na obce a kraje spolu s organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi podle:
Zákona č. 290/2002 Sb. o převodu některých dalších věcí, práva a závazků ČR
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
Zákona č. 157/2002 Sb. o přechodu některých věcí a práv a závazků z majetku
ČR do vlastnictví kraje
- taxativně vymezeno zvlášť pro každý kraj
- Ministerstvo kultury: Státní vědecké knihovny, Galerie
- Ministerstvo dopravy: Správa a údržba silnic
- Ministerstvo zemědělství: Učiliště
- Ministerstvo školství: Gymnázia, Dětské výchovné ústavy, Střední odborné
školy
- Ministerstvo zdravotnictví: nemocnice, územní střediska záchranné služby
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy sociální péče
- po dobu 10 let nebyla možnost použít majetek na jinou činnost = SOUD ZRUŠIL
- pokud jde o movité věci, stále to platí (použité ke stejnému účelu, pokud se stane nepotřebným, musí být nejprve nabídnout k nákupu státu)
3) Hospodaření s majetkem
- obce a kraje mohou hospodařit s majetkem
* mají povinnost pečovat o něj, zachovávat jej a pečovat o jeho rozvoj
* provádí inventarizaci majetku, evidovat jej
* musí znát rozsah majetku
* obce majetek chrání před odcizením, poškozením, zneužitím
vlastnická práva:
- obce mohou majetek zapůjčit, pronajmout, prodat, darovat
- mohou majetek vkládat do PO (zakládaných obcemi)
- svěřovat zřizovaným organizacím (bezúplatně i úplatně)
- vkládat jej do majetku dobrovolných svazků obcí
- ručit majetkem, pojišťovat ho
- získávat jej převodem, darem, dědictvím
- vytvářej jej výstavbou a nákupem
- hospodaření je svěřeno z a s t u p i t e l s t v u o b c e
- u kraje se musí záměr dát 30 dní dopředu na úřední desku (u obcí 15 dní)
- nakládání s majetkem by mělo vycházet z dlouhodobých dokumentů:
- program rozvoje kraje (mikroregion, obce)
- územního plánu
- regulačního plánu (vychází z územního plánu)
- cenové mapy (vydává obecně závaznou vyhlášku)
- rozpočtové výhledy
- koncepce využití obecního majetku
- návrh na vytváření map hodnotových zón pozemků (jako cenové mapy u budov)
- aby mohly instituce konat svou funkci, musí mít odpovídající majetek
Majetek
- je základním rysem a podmínkou samosprávy
- je základnou a nástrojem místní a regionální politiky
- je předpokladem realizace veřejného zájmu
Majetek obcí a krajů tvoří:
- nemovitosti (půda, lesy, pozemky)
- nehmotný majetek (práva duševního vlastnictví, pohledávky, ochranné známky,…)
- majetková práva
- CP a peníze
* majetek slouží k realizaci veřejného zájmu (zájem má na nich stát, obec nebo o něj nemá zájem soukromý sektor)
* majetek je zdrojem příjmů rozpočtu, předpokládaných úvěrů
* ale vyžaduje určité výdaje
* obec může, pokud hospodaří s majetkem, vstupovat do právních vztahů (prodávat ho, pronajímat)
Dělení majetku:
Ø na veřejnoprospěšné účely (sociální účely)
Ø slouží pro podnikání územní samosprávy (pokud ho vkládá do společnosti) – jde to ve většině zemí
Ø slouží pro výkon samosprávných funkcí (budova obecního úřadu, školy)
- obec může podmínit prodej lukrativních pozemků (staveb) např. vybudováním infrastruktury, aby se na službách podílel soukromý sektor
- dlouhodobý pronájem – vystaví to soukromý sektor a až po např. 20 letech to přejde na obec (do té doby platí nájem)
→ z ó n y s p o l e č n é h o r o z v o j e
Vliv na pozemky (nemovitosti)
- obec by měla mít představu, jak nakládat s majetkem (např. historické památky – nechat si je, prodat je?)
- poskytnout dotace na opravy soukromým subjektům
- vliv má nabídka a poptávka na trhu
- jestli má obec dostatek bytů nebo zda musí stavět
- záleží na managementu obce
- péče o majetek může způsobit příliv obyvatel do města, podnikatelů → vliv na cenu půdy = zpětné zhodnocení
Majetek obcí
- 1. 1. 1950 znárodnění majetku obcí státem a národními výbory – obce dostaly majetek jen do správy
- 1989 začalo navracení majetku (ne všechen, protože tohoto procesu se dotkla malá privatizace a restituce = jen pokud o majetek nebyl v privatizaci zájem)
V ČR
1) Postavení obce jako vlastníka (právní postavení)
- vlastnictví majetku je dáno Ústavou a zákony o obcích (128/2000) a o krajích, Listinou základních práv a svobod
- nemáme zákon jen o majetku obce (pouze majetku státu)
- podle Ústavy mají vlastnické právo – stát, obec, kraj, FO a PO
- hlava 7 – zahrnuje samosprávu → má svůj rozpočet a majetek (= znaky samosprávy)
- Listina zaručuje vlastnictví všem
- vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, za úhradu a na základě zákona; vlastnictví je nedotknutelné
- u obcí a krajů je vlastnictví vázáno na katastr (území) obce – nenáleží jim vypořádání, pokud se odstěhují (lidem nenáleží spoluvlastnictví majetku obce)
- právo je dáno i právní subjektivitou obce jako právnické osoby
- musíme odlišovat majetkoprávní vztahy (majetkové práva) od práva vlastnického (některá práva můžou být převedeny na jiné subjekty, ale jen práva ne majetek)
2) Faktické navracení majetku
- obcím byl majetek navrácen:
a) ze zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce
§ historický majetek – majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 (k datu znárodnění); část se ale vrátit nedala (nová výstavba, právo trvalého použití, lesy, rybníky mimo obec)
- nevracelo:
- majetek bývalé federace
- majetek armády
- majetek ministerstva zahraničí (ambasády)
- majetek, který přešel do vlastnictví občana
- majetek dotčen restitucemi
- majetek, u kterého bylo právo dlouhodobého užívání
- majetek družstev a jiných nestátních organizací (KSČ)
- majetek, kde došlo k jeho výrazným změnám (na louce se postavily domy)
- lesy a pozemky v národních parcích
§ převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření – majetek, se kterým měly právo užívání národní výbory (ty se proměnily na obce)
§ bytový fond – obytné domy s pozemky, které se stavbou tvoří 1 funkční celek
- které jsou na katastru obce
- právo na hospodaření měla obec
- byly vlastnictvím státu
§ rozestavěné jednotky komplexní bytové výstavby – rozestavěné paneláky, pokud byly na území obce (k 31.12. 1992)
§ majetek investorských organizací – organizace národních výborů
→ obcím se vrátily:
- nezastavěné pozemky
- zastavěné pozemky ve vlastnictví FO (ty, které přešly do vlastnictví státu –
emigranti)
- majetek, který tvoří funkční celek
b) rozhodnutím
- nepřešlo automaticky, obec musela žádat Ministerstvo kultury, školství, okresní úřady
* majetek ve vlastnictví státu, na kterém byla provozována rozpočtová organizace a zřizovatelem byla obec
* malé podniky, které se neprodaly v privatizaci
* státní podniky, jehož funkce zřizovatele přešla na obec a okres (teplárny,…) → se souhlasem Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci
c) bezúplatný převod
- v rámci procesu privatizace od fondu národního majetku (CP v oblasti energetiky, teplárenství, distribuční energetické společnosti) s cílem zachování vlivu obce na společnost (regulace cen, veřejný zájem)
- akcie ČS, a. s.
d) dalšími zákony
- převod majetku na obce a kraje spolu s organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi podle:
Zákona č. 290/2002 Sb. o převodu některých dalších věcí, práva a závazků ČR
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
Zákona č. 157/2002 Sb. o přechodu některých věcí a práv a závazků z majetku
ČR do vlastnictví kraje
- taxativně vymezeno zvlášť pro každý kraj
- Ministerstvo kultury: Státní vědecké knihovny, Galerie
- Ministerstvo dopravy: Správa a údržba silnic
- Ministerstvo zemědělství: Učiliště
- Ministerstvo školství: Gymnázia, Dětské výchovné ústavy, Střední odborné
školy
- Ministerstvo zdravotnictví: nemocnice, územní střediska záchranné služby
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy sociální péče
- po dobu 10 let nebyla možnost použít majetek na jinou činnost = SOUD ZRUŠIL
- pokud jde o movité věci, stále to platí (použité ke stejnému účelu, pokud se stane nepotřebným, musí být nejprve nabídnout k nákupu státu)
3) Hospodaření s majetkem
- obce a kraje mohou hospodařit s majetkem
* mají povinnost pečovat o něj, zachovávat jej a pečovat o jeho rozvoj
* provádí inventarizaci majetku, evidovat jej
* musí znát rozsah majetku
* obce majetek chrání před odcizením, poškozením, zneužitím
vlastnická práva:
- obce mohou majetek zapůjčit, pronajmout, prodat, darovat
- mohou majetek vkládat do PO (zakládaných obcemi)
- svěřovat zřizovaným organizacím (bezúplatně i úplatně)
- vkládat jej do majetku dobrovolných svazků obcí
- ručit majetkem, pojišťovat ho
- získávat jej převodem, darem, dědictvím
- vytvářej jej výstavbou a nákupem
- hospodaření je svěřeno z a s t u p i t e l s t v u o b c e
- u kraje se musí záměr dát 30 dní dopředu na úřední desku (u obcí 15 dní)
- nakládání s majetkem by mělo vycházet z dlouhodobých dokumentů:
- program rozvoje kraje (mikroregion, obce)
- územního plánu
- regulačního plánu (vychází z územního plánu)
- cenové mapy (vydává obecně závaznou vyhlášku)
- rozpočtové výhledy
- koncepce využití obecního majetku
- návrh na vytváření map hodnotových zón pozemků (jako cenové mapy u budov)
Ekonomika církví
1. Jaký je význam církví v současné době v ČR vůbec?
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)