Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkempodpora. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempodpora. Zobrazit všechny příspěvky

8) Přednáška: Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení a příčiny jeho vzniku
- podíl chudých ve vyspělých zemích je značný vliv na sociální a politickou stabilitu
- podíl chudých: Finsko 5%, Dánsko, Německo, Belgie, Francie, Irsko, Holandsko, Španělsko, EU 12, Itálie, VB, Řecko, Portugalsko 28%
- podíl chudých = podíl lidí v domácnostech, jejichž čistý finanční příjem na jednotku spotřeby je menší než polovina průměrného příjmu populace


Důvody pro existenci sociálního zabezpečení
- redistribuce blahobytu: nerovnoměrné rozdělení tržním mechanismem (mimoekonomické selhání)
- statek pod ochranou státu: zabezpečení proti nepřízni osudu nebo poklesu produktivity jednotlivce


Postavení teorie sociálního zabezpečení
- Sociální zabezpečení je jedním z druhů veřejných programů a je realizováno mj. prostřednictvím veřejných institucí. Vztahuje se na něj teorie veřejných výdajů. Programy sociálního pojištění je možné hodnotit pomocí nástrojů vyhodnocování veřejných programů podle jejich účelnosti a hospodárnosti.
- Velká část sociálního zabezpečení se uskutečňuje jako sociální pojištění. Příspěvky na toto pojištění jsou specifickými daněmi (daňová teorie). Stejně jako u ostatních daní zde vzniká otázka jejich spravedlnosti a efektivnosti, jejich efektivního dopadu a stimulačních efektů.



Podíl výdajů na sociální zabezpečení na HDP (sociální kvóta)


Případy, na něž se vztahuje sociální zabezpečení
- ohrožení zdraví a nemoc 2%
- nezaměstnanost 7%
- pracovní poškození a invalidita, pracovní úraz a nemoci z povolání 10%
- stáří 41%
- mateřství 1%
- rodičovství 7%
- úmrtí živitele


Nástroje sociálního zabezpečení
- sociální pojištění
- sociální zaopatření a podpora
- sociální pomoc
- sociální služby


Sociální pojištění
- povinné placení příspěvků, od nichž se odvozují peněžní částky, které pojištěná osoba obdrží v případě pojistné události
- období
o před pojistnou událostí: placení příspěvků
o po nebo v průběhu události: výplata dávek sociálního pojištění


Sociální zaopatření a podpora
- výdaje na sociální zabezpečení z veřejného rozpočtu
- peněžní i nepeněžní plnění (zdravotnictví)
- podpora: finanční příspěvek na životní náklady


Sociální pomoc
- sociální potřebnost jedinců nebo rodin


Sociální služby
- poskytovány zdarma nebo za nízké poplatky potřebným lidem veřejnými nebo soukromými institucemi


Dávky sociálního zabezpečení
- zásluhové: odvozené od výdělku
- univerzální: ve stejné výši všem
- individualizované: v individuálně stanovené výši



Sociální pojištění


Úkoly sociálního pojištění
- pojištění proti rizikům
- přerozdělení důchodů: chudší nemohou platit vysoké pojištění, protože pak by museli pobírat sociální dávky, bohatí dotují chudé

Poplatky u sociálního pojištění závisí na platební schopnosti pojištěnce.


Důvody selhání dobrovolného soukromého pojištění starobních důchodů
- vysoké transakční náklady soukromých pojišťoven
- neschopnost pojistit sociální rizika
- nepříznivý výběr pojištěnců u dobrovolného pojistného


Principy systémů sociálního pojištění

- průběžné financování
o Do státního rozpočtu nebo do určitého parafiskálního fondu a jsou vypláceny dávky do výše zdrojů. Plátci a příjemci dávek se liší. Současná produktivní generace platí důchody nynějším penzistům a současné produktivní generaci zaplatí penzi jejich děti.
- fondové financování
o Každý si spoří na vlastním účtu. Uložené peníze jsou kapitalizovány a přeměněny na dávky (penze nebo jiná platba). Současná produktivní generace si spoří na vlastní penzi.


Ekonomické důsledky příspěvků na sociální zabezpečení
- příspěvky na sociální pojištění – obdoba daně daň z práce
- větší podpory v nezaměstnanosti větší nezaměstnanost



Financování zdravotnických služeb



Důvody selhání trhu zdravotnictví
- zdravotnické služby – paternalistický statek (zájem na dostatečné produkci zdravotnictví i pro chudé a na prevenci)
- čistě tržní způsob by vedl k nespravedlivému rozdělení zdravotnických služeb mezi jedinci
- produkce zdravotnických služeb přináší pozitivní externality (léčebná a preventivní péče všem zamezení nebo výskytu šíření chorob)
- informační převaha lékaře nad pacientem (neregulovaný trh by nabízel zbytečné zdravotnické služby a jiné by byly podhodnoceny)


Systémy poskytování zdravotnických služeb
- netržní způsob z daní: zdravotnické služby se platí ze státního rozpočtu, pacient se podílí na úhradě nepřímo placením daní
- polotržní způsob pomocí povinného pojistného: potenciální pacienti jsou pojištěni a platí pojistné, ze kterého stát platí zdravotnickým zařízením za spotřebované služby, na zdrojích do systému se podílí stát, pojištěnci a zaměstnavatelé
- tržní princip: služby hrazeny ze soukromých zdrojů, např. nadstandardní služby


Financování primární péče při státních intervencích
- fixní plat lékaři + motivační odměna
o větší pozornost prevenci x menší pozornost kvalitě, nezájem ošetřit více pacientů, odkazy k sekundární péči
- kapitace: fixní platba za každého registrovaného pacienta
o pozornost prevenci, tlak na kvalitu x odkazy na sekundární péči, selekce pacientů
- platba za služby: platba za každý provedený výkon
o komplexnější péče, tlak na kvalitu x růst počtu realizovaných výkonů, problém kontroly skutečného rozsahu poskytnutých služeb
- kombinace výše uvedených metod


Financování nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu a rozpočtu jednotlivých oddělení
- kapitace
- na diagnózu
- podle realizovaných procedur
- podle lůžkodní
- za jednotlivé služby – bodovací

Ekonomika sociálního zabezpečení

1. Které dva základní systémy financování sociálního zabezpečení znáte?

a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje

b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů


2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?

základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby

zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu


3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?


- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)

- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu


4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?

a) rodičovský příspěvek

b) zaopatřovací příspěvek

c) dávky pěstounské péče

d) příspěvek při narození dítěte – porodné

e) pohřebné


5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?

a) přídavek na dítě

b) sociální příplatek

c) příspěvek na bydlení

d) příspěvek na dopravu


6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?

- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce

- peněžité dávky tělesně postiženým občanům

- příspěvek na úpravu bytu

- příspěvek na zakoupení motorového vozidla

- příspěvek na provoz motorového vozidla

- příspěvek na individuální dopravu

- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči

- příspěvek tělesně postižené mládeži

- poskytnutí půjčky

- příspěvek obětem nacistické perzekuce


7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?

- příspěvek na zvýšené životní náklady

- příspěvek nevidomým občanům

- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele

- příspěvek na společné stravování

- příspěvek na nájemné

- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole

- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže


8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?

- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …


9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?

a) ústavy pro tělesně postiženou mládež

b) ústavy pro mentálně postiženou mládež

c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany

d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany

e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce


- na financování se podílí obec a okresní úřady

- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč