Sociální zabezpečení a příčiny jeho vzniku
- podíl chudých ve vyspělých zemích je značný vliv na sociální a politickou stabilitu
- podíl chudých: Finsko 5%, Dánsko, Německo, Belgie, Francie, Irsko, Holandsko, Španělsko, EU 12, Itálie, VB, Řecko, Portugalsko 28%
- podíl chudých = podíl lidí v domácnostech, jejichž čistý finanční příjem na jednotku spotřeby je menší než polovina průměrného příjmu populace
Důvody pro existenci sociálního zabezpečení
- redistribuce blahobytu: nerovnoměrné rozdělení tržním mechanismem (mimoekonomické selhání)
- statek pod ochranou státu: zabezpečení proti nepřízni osudu nebo poklesu produktivity jednotlivce
Postavení teorie sociálního zabezpečení
- Sociální zabezpečení je jedním z druhů veřejných programů a je realizováno mj. prostřednictvím veřejných institucí. Vztahuje se na něj teorie veřejných výdajů. Programy sociálního pojištění je možné hodnotit pomocí nástrojů vyhodnocování veřejných programů podle jejich účelnosti a hospodárnosti.
- Velká část sociálního zabezpečení se uskutečňuje jako sociální pojištění. Příspěvky na toto pojištění jsou specifickými daněmi (daňová teorie). Stejně jako u ostatních daní zde vzniká otázka jejich spravedlnosti a efektivnosti, jejich efektivního dopadu a stimulačních efektů.
Podíl výdajů na sociální zabezpečení na HDP (sociální kvóta)
Případy, na něž se vztahuje sociální zabezpečení
- ohrožení zdraví a nemoc 2%
- nezaměstnanost 7%
- pracovní poškození a invalidita, pracovní úraz a nemoci z povolání 10%
- stáří 41%
- mateřství 1%
- rodičovství 7%
- úmrtí živitele
Nástroje sociálního zabezpečení
- sociální pojištění
- sociální zaopatření a podpora
- sociální pomoc
- sociální služby
Sociální pojištění
- povinné placení příspěvků, od nichž se odvozují peněžní částky, které pojištěná osoba obdrží v případě pojistné události
- období
o před pojistnou událostí: placení příspěvků
o po nebo v průběhu události: výplata dávek sociálního pojištění
Sociální zaopatření a podpora
- výdaje na sociální zabezpečení z veřejného rozpočtu
- peněžní i nepeněžní plnění (zdravotnictví)
- podpora: finanční příspěvek na životní náklady
Sociální pomoc
- sociální potřebnost jedinců nebo rodin
Sociální služby
- poskytovány zdarma nebo za nízké poplatky potřebným lidem veřejnými nebo soukromými institucemi
Dávky sociálního zabezpečení
- zásluhové: odvozené od výdělku
- univerzální: ve stejné výši všem
- individualizované: v individuálně stanovené výši
Sociální pojištění
Úkoly sociálního pojištění
- pojištění proti rizikům
- přerozdělení důchodů: chudší nemohou platit vysoké pojištění, protože pak by museli pobírat sociální dávky, bohatí dotují chudé
Poplatky u sociálního pojištění závisí na platební schopnosti pojištěnce.
Důvody selhání dobrovolného soukromého pojištění starobních důchodů
- vysoké transakční náklady soukromých pojišťoven
- neschopnost pojistit sociální rizika
- nepříznivý výběr pojištěnců u dobrovolného pojistného
Principy systémů sociálního pojištění
- průběžné financování
o Do státního rozpočtu nebo do určitého parafiskálního fondu a jsou vypláceny dávky do výše zdrojů. Plátci a příjemci dávek se liší. Současná produktivní generace platí důchody nynějším penzistům a současné produktivní generaci zaplatí penzi jejich děti.
- fondové financování
o Každý si spoří na vlastním účtu. Uložené peníze jsou kapitalizovány a přeměněny na dávky (penze nebo jiná platba). Současná produktivní generace si spoří na vlastní penzi.
Ekonomické důsledky příspěvků na sociální zabezpečení
- příspěvky na sociální pojištění – obdoba daně daň z práce
- větší podpory v nezaměstnanosti větší nezaměstnanost
Financování zdravotnických služeb
Důvody selhání trhu zdravotnictví
- zdravotnické služby – paternalistický statek (zájem na dostatečné produkci zdravotnictví i pro chudé a na prevenci)
- čistě tržní způsob by vedl k nespravedlivému rozdělení zdravotnických služeb mezi jedinci
- produkce zdravotnických služeb přináší pozitivní externality (léčebná a preventivní péče všem zamezení nebo výskytu šíření chorob)
- informační převaha lékaře nad pacientem (neregulovaný trh by nabízel zbytečné zdravotnické služby a jiné by byly podhodnoceny)
Systémy poskytování zdravotnických služeb
- netržní způsob z daní: zdravotnické služby se platí ze státního rozpočtu, pacient se podílí na úhradě nepřímo placením daní
- polotržní způsob pomocí povinného pojistného: potenciální pacienti jsou pojištěni a platí pojistné, ze kterého stát platí zdravotnickým zařízením za spotřebované služby, na zdrojích do systému se podílí stát, pojištěnci a zaměstnavatelé
- tržní princip: služby hrazeny ze soukromých zdrojů, např. nadstandardní služby
Financování primární péče při státních intervencích
- fixní plat lékaři + motivační odměna
o větší pozornost prevenci x menší pozornost kvalitě, nezájem ošetřit více pacientů, odkazy k sekundární péči
- kapitace: fixní platba za každého registrovaného pacienta
o pozornost prevenci, tlak na kvalitu x odkazy na sekundární péči, selekce pacientů
- platba za služby: platba za každý provedený výkon
o komplexnější péče, tlak na kvalitu x růst počtu realizovaných výkonů, problém kontroly skutečného rozsahu poskytnutých služeb
- kombinace výše uvedených metod
Financování nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu a rozpočtu jednotlivých oddělení
- kapitace
- na diagnózu
- podle realizovaných procedur
- podle lůžkodní
- za jednotlivé služby – bodovací
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomika. Zobrazit všechny příspěvky
2) Přednáška: Ekonomická analýza veřejných statků
veřejné statky = statky kolektivní spotřeby
Volné a ekonomické statky
- volné statky: volně k dispozici, nejsou produkovány ani distribuovány, nulová tržní cena
- ekonomické statky: alokační, produkční a distribuční význam
o plně dělitelné: množstvím i kvalitou mezi spotřebitele, celková spotřeba = suma spotřeby jednotlivců yk = xki (k = 1,2...n – plně dělitelný statek, yk – celková spotřeba tohoto statku různými spotřebiteli, xk – spotřeba plně dělitelného statku (k) spotřebitelem (i)
o plně nedělitelné: spotřebovávány všemi spotřebiteli v úhrnu, spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého xgi = xgj = ... = yg (g = 1,2,...m – plně nedělitelný statek, xgi – spotřeba statku (g) spotřebitelem (i), xgj – spotřeba statku (g) spotřebitelem (j), yg – celková spotřeba statku (g) plně nedělitelná mezi různými spotřebiteli), např. národní obrana, pouliční osvětlení...
Plná dělitelnost statků
- možnost dosáhnout ekonomického optima v dílčí a ekonomické rovnováze
- platnost zlatého pravidla neoklasiky pro každou dvojici statků a ekonomických subjektů
- možnost efektivních rozhodnutí o alokaci zdrojů na jejich produkci a poskytování prostřednictvím cenového systému
- rivalita mezi jednotlivými spotřebiteli
Poptávka po plně dělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně dělitelného statku
- DA a DB jsou poptávkovými křivkami dvou spotřebitelů A a B po plně dělitelném statku s rivalitní spotřebou
DA+B je integrovanou poptávkovou křivkou, vzniklou horizontálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Plná nedělitelnost statků
- nerivalita a nesoutěživost spotřebitelů, neochota projevit dobrovolně své preference
- obtížnost a nemožnost učinit alokační rozhodnutí prostřednictvím tržních
- nelze provést vyloučení ze spotřeby spotřebitele, který za tento statek nezaplatí (černý pasažér)
Poptávka po plně nedělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně nedělitelného statku
- DA a DB jsou křivky pseudopoptávky dvou spotřebitelů A a B po plně nedělitelném statku
DA a DB je integrovanou křivkou vzniklou vertikálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Komplikace v souvislosti s nedělitelnými statky
- selhání tržního systému při zabezpečení efektivní alokace statků (neúčinný cenový systém)
- jak rozhodnout o objemu a struktuře statků a o rozdělení produkčních nákladů mezi potencionální spotřebitele, nefunguje-li zlaté pravidlo neoklasiků
- jak integrovat do obecných optimalizačních schémat v podmínkách všeobecné a dílčí rovnováhy statky s nedělitelnou spotřebou, s neefektivní a nemožnou vylučitelností neplatícího spotřebitele prostřednictvím cenového systému a s nulovými mezními náklady na spotřebu dalšího spotřebitele
Pojmologický babylon
- veřejné finance = angl. public goods = franc. biens collectifs
- francouzština odlišuje způsob spotřeby od způsobu financování veřejných statků, angličtina ne
Vlastnosti veřejných statků
- veřejné statky jsou rozptýleny mezi členy společnosti nedělitelným způsobem bez ohledu na to, zda jej spotřebitelé chtějí koupit – čisté veřejné statky x čisté soukromé statky
- veřejné statky: specifická spotřeba a spotřební charakteristika kolektivní statky, statky kolektivní spotřeby
- nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství (např. geografickém (obyvatelé státu), technickém (vlastníci nějakého technického zařízení), právním (jen pro určité lidi))
- teorie klubů: cíl sdílet náklady na zabezpečování nedělitelných statků a těžit z úspor z rozsahu
- čistě veřejné statky jsou nadány totální spotřební externalitou
Ui (...xik...xjk), kde k – soukromý statek, i, j – spotřebitelé, Ui – externalita spotřeby v užitkové funkci spotřebitele (i) se vyskytuje cizí spotřeba xjk spotřebitele (j)
Typologie veřejných statků
- čistý soukromý statek a čistý veřejný statek
Ekonomické statky
Kritéria členění podle Samuelsona
úplná dělitelnost úplná nedělitelnost
rivalita spotřebitelů nerivalita spotřebitelů
vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
čisté soukromé statky ekonomické statky čisté veřejné statky
Problémy při typologii veřejných statků
- zcela čistý veřejný statek a zcela čistý soukromý statek je nerealistický
- efekt přetížení x spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého
- spotřeba veřejných statků je závislá také na svobodné volbě, na vzdělání...
Veřejné statky podle Musgravea a Musgraveové
spotřeba vyloučení
proveditelné neproveditelné
rivalitní 1 2
nerivalitní 3 4
- veřejný statek s omezeným externím efektem geografického původu: každý má ke statku jinou vzdálenost a jinou možnost dosažení, statek v jednom městě neslouží lidem v jiných městech
- rivalita spotřeby a proveditelnost vyloučení ze spotřeby cenou 4 skupiny statků
o s rivalitní spotřebou a s možností vyloučení ze spotřeby
o s rivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením
o s nerivalitní spotřebou, ale s možností vyloučení
o s nerivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením ze spotřeby
- smíšené situace
o soukromé statky s externalitami
o statky s efektem přetížení (snížení kvality statků při překročení kapacity zařízení)
o preferované statky
Veřejné statky podle Stiglitze
- nemožnost vyloučení někoho z jejich spotřeby: černí pasažéři
- neprospěšnost vyloučení, protože spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu dalších a mezní náklady poskytnutí statků dalšímu spotřebiteli jsou nulové
- částečné a smíšené veřejné statky: podle snadnosti a výhodnosti vyloučení neplatících spotřebitelů
- veřejně poskytované soukromé statky: vysoké mezní náklady na rozšíření spotřebitelského společenství, důvody pro veřejné zabezpečení (např. spravedlnost)
- veřejně prospěšné statky: v případě špatných rozhodnutí ekonomických subjektů
Čisté a smíšené veřejné statky podle Stiglitze
Veřejné statky podle Jacksona a Browna
- základní charakteristiky Samuelsona
- důležitá je nejen kvantita, ale i kvalita veřejných statků (rozšíření skupiny spotřebitelů snižuje kvalitu statků)
- smíšené situace: soukromé statky s externalitami a veřejné statky s efektem přetížení
Veřejné statky podle Bénarda
- ekonomické kritérium
o způsob spotřeby a vzájemné vztahy individuálních uspokojení
o statky soukromé spotřeby, čistě kolektivní statky, nečistý nebo kolektivní smíšený statek (dělitelná kvantita a nedělitelná kvantita)
- institucionální kritérium
o existence nebo absence diskriminačních intervencí státu vůči produkci nebo spotřebě
o čisté tržní, nečisté tržní a netržní statky
Kategorie statků Existence tržní negociace a tržní ceny Diskriminační intervence státu
Čisté tržní statky ANO NE
Nečisté tržní statky ANO ANO
Netržní statky NE ANO
- poručnické statky: soukromé i kolektivní statky, stát ovlivňuje jejich produkci nebo spotřebu, např. zdaněním
o donucovací redistribuce (školství, zdravotnictví)
Efektivní zabezpečení veřejných statků - teoretické a praktické problémy
- teoretickým aspektem je integrace statků do schémat a do postupů optimalizace v dílčí i všeobecné rovnováze (nestandardní charakter čistých, smíšených... veřejných statků
- praktické aspekty (rozhodnutí o:)
o veřejné a soukromé zabezpečení statků
o soukromá a veřejná produkce statků
o optimální nabídka a její struktura
o optimální rozložení daňového zatížení mezi jednotlivými spotřebiteli
- dosažení stavu optima v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy
Lindahlův model dobrovolné směny
- dílčí rovnováha
- OA - Podíl jednotlivce A na celkových nákladech, OB - Podíl jednotlivce B na celkových nákladech
- Lindahlova cena (ideál): každý spotřebitel zaplatí funkční příspěvek odpovídající jeho meznímu užitku ze spotřeby
- podle Samuelsona existuje něco jako pseudotrh a mechanismus pseudopoptávky a nabídky veřejných statků
o modifikovaná podoba zlatého pravidla, které platí i pro veřejné statky (zevšeobecnění Lindahlovy teorie)
o čisté veřejné statky jsou poskytovány efektivně , když se součet mezních měr substituce všech spotřebitelů rovná mezní míře transformace
o mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky – kolika jednotek veřejného statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku
o problém dosažení efektivní alokace veřejných statků – problém projevu preferencí
Neefektivnost soukromého sektoru při zabezpečení veřejných statků
- Je-li poplatek (mostné, mýtné) ve výši p, uskuteční se Qe přejezdů. Jelikož mezní náklady pro majitele mostu jsou nulové, neuskuteční se v důsledku vybírání poplatku
(Qm - Qe) přejezdů. Celková ztráta se rovná tedy trojúhelníku Qe Qm F.
Veřejné zabezpečení veřejných statků
- způsob financování produkce a poskytování těchto statků, které mohou být zabezpečovány organizacemi veřejného sektoru
- veřejné statky mohou být financovány veřejně, ale produkovány v soukromém sektoru na základě smlouvy soukromých firem s orgány veřejné správy
- veřejné zabezpečení může být uplatněno i v případě některých soukromých statků, a to kvůli vysokým mezním nákladům spojeným se zvýšením počtu spotřebitelů
- může být uplatněno i u některých soukromých statků kvůli vysokým mezním nákladům (zvýšení počtu spotřebitelů)
- teorie klubu: rozdělení nákladů a výnosů mezi členy rovným dílem
Výrok Stiglitze
- „Řada statků, které jsou poskytovány veřejně, by mohla být poskytována i soukromě. Často se také statky poskytují zároveň soukromě i veřejně.“
Způsoby poskytování veřejných statků spotřebitelům
- cenový mechanismus
- administrativní omezení spotřeby (příděl)
- čekání na poskytování veřejných statků
Ztráty z uniformní nabídky veřejných statků
- Rozhodne-li se vláda (město, obec) poskytnout určitý statek zdarma, a to v množstvím Q*, existuje nebezpečí, že při tomto úředně přiděleném množství bude spotřeba jednoho ze spotřebitelů příliš vysoká a pro druhého příliš nízká (mezní náklady se rovnají ceně, kterou by kdokoliv z nich byl ochoten zaplatit). Spotřebitel s nižší poptávkou bude využívat celou nabídku až do bodu Q*.
Nebezpečí u veřejných statků
- černý pasažér
- nežádoucí uniformita nabídky oproti soukromým statkům
- celospolečenská ztráta
Optimalizace v případě veřejných statků – konkretizace s přihlédnutím k různým druhům těchto statků
- v případě čistě veřejných statků s automatickou spotřebou jsou tyto statky veřejně zabezpečovány na základě buď veřejné produkce (tj. v rámci veřejného sektoru), anebo veřejné zakázky u soukromého sektoru (náklady jsou kryty z příjmů fiskálního systému)
- v případě čistě veřejných statků s fakultativní spotřebou lze uplatnit různé přístupy k eliminaci „černého pasažéra“ (např. vybírání poplatků); cena (poplatek) umožní buď částečné, anebo plné krytí nákladů
- v případě tzv. smíšených veřejných statků (tj. statků s efektem přetížení) je velmi důležitý vztah mezi kvantitou a kvalitou; lze uplatnit různé postupy k vyloučení přebytečného spotřebitele, působícího problémy v důsledku překročení kapacity zařízení poskytujícího tyto statky.
Tarifikace
- způsob konkretizace
- příklad z dopravy
o úloha a funkce tarifů pro případ přetížení kapacity
o kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
- úloha tarifů
T - celkové náklady transportu
t - tarif v případě absence návalu
N - počet uživatelů silnice
C - kapacita bezpečné průjezdnosti (průměrný hodinový výkon podle počtu cestujících s rychlostí 60 km/hod)
N/C - indikátor hustoty provozu (NC)
a - parametr vázaný na nával (a0)
b - míra citlivosti ceny transportu na nával (b>1).
Kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
t - soukromé mezní náklady
Nb-1 - mezní společenský náklad při vstupu Ne uživatele na silnici již saturovanou (N>C)
Volné a ekonomické statky
- volné statky: volně k dispozici, nejsou produkovány ani distribuovány, nulová tržní cena
- ekonomické statky: alokační, produkční a distribuční význam
o plně dělitelné: množstvím i kvalitou mezi spotřebitele, celková spotřeba = suma spotřeby jednotlivců yk = xki (k = 1,2...n – plně dělitelný statek, yk – celková spotřeba tohoto statku různými spotřebiteli, xk – spotřeba plně dělitelného statku (k) spotřebitelem (i)
o plně nedělitelné: spotřebovávány všemi spotřebiteli v úhrnu, spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého xgi = xgj = ... = yg (g = 1,2,...m – plně nedělitelný statek, xgi – spotřeba statku (g) spotřebitelem (i), xgj – spotřeba statku (g) spotřebitelem (j), yg – celková spotřeba statku (g) plně nedělitelná mezi různými spotřebiteli), např. národní obrana, pouliční osvětlení...
Plná dělitelnost statků
- možnost dosáhnout ekonomického optima v dílčí a ekonomické rovnováze
- platnost zlatého pravidla neoklasiky pro každou dvojici statků a ekonomických subjektů
- možnost efektivních rozhodnutí o alokaci zdrojů na jejich produkci a poskytování prostřednictvím cenového systému
- rivalita mezi jednotlivými spotřebiteli
Poptávka po plně dělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně dělitelného statku
- DA a DB jsou poptávkovými křivkami dvou spotřebitelů A a B po plně dělitelném statku s rivalitní spotřebou
DA+B je integrovanou poptávkovou křivkou, vzniklou horizontálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Plná nedělitelnost statků
- nerivalita a nesoutěživost spotřebitelů, neochota projevit dobrovolně své preference
- obtížnost a nemožnost učinit alokační rozhodnutí prostřednictvím tržních
- nelze provést vyloučení ze spotřeby spotřebitele, který za tento statek nezaplatí (černý pasažér)
Poptávka po plně nedělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně nedělitelného statku
- DA a DB jsou křivky pseudopoptávky dvou spotřebitelů A a B po plně nedělitelném statku
DA a DB je integrovanou křivkou vzniklou vertikálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Komplikace v souvislosti s nedělitelnými statky
- selhání tržního systému při zabezpečení efektivní alokace statků (neúčinný cenový systém)
- jak rozhodnout o objemu a struktuře statků a o rozdělení produkčních nákladů mezi potencionální spotřebitele, nefunguje-li zlaté pravidlo neoklasiků
- jak integrovat do obecných optimalizačních schémat v podmínkách všeobecné a dílčí rovnováhy statky s nedělitelnou spotřebou, s neefektivní a nemožnou vylučitelností neplatícího spotřebitele prostřednictvím cenového systému a s nulovými mezními náklady na spotřebu dalšího spotřebitele
Pojmologický babylon
- veřejné finance = angl. public goods = franc. biens collectifs
- francouzština odlišuje způsob spotřeby od způsobu financování veřejných statků, angličtina ne
Vlastnosti veřejných statků
- veřejné statky jsou rozptýleny mezi členy společnosti nedělitelným způsobem bez ohledu na to, zda jej spotřebitelé chtějí koupit – čisté veřejné statky x čisté soukromé statky
- veřejné statky: specifická spotřeba a spotřební charakteristika kolektivní statky, statky kolektivní spotřeby
- nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství (např. geografickém (obyvatelé státu), technickém (vlastníci nějakého technického zařízení), právním (jen pro určité lidi))
- teorie klubů: cíl sdílet náklady na zabezpečování nedělitelných statků a těžit z úspor z rozsahu
- čistě veřejné statky jsou nadány totální spotřební externalitou
Ui (...xik...xjk), kde k – soukromý statek, i, j – spotřebitelé, Ui – externalita spotřeby v užitkové funkci spotřebitele (i) se vyskytuje cizí spotřeba xjk spotřebitele (j)
Typologie veřejných statků
- čistý soukromý statek a čistý veřejný statek
Ekonomické statky
Kritéria členění podle Samuelsona
úplná dělitelnost úplná nedělitelnost
rivalita spotřebitelů nerivalita spotřebitelů
vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
čisté soukromé statky ekonomické statky čisté veřejné statky
Problémy při typologii veřejných statků
- zcela čistý veřejný statek a zcela čistý soukromý statek je nerealistický
- efekt přetížení x spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého
- spotřeba veřejných statků je závislá také na svobodné volbě, na vzdělání...
Veřejné statky podle Musgravea a Musgraveové
spotřeba vyloučení
proveditelné neproveditelné
rivalitní 1 2
nerivalitní 3 4
- veřejný statek s omezeným externím efektem geografického původu: každý má ke statku jinou vzdálenost a jinou možnost dosažení, statek v jednom městě neslouží lidem v jiných městech
- rivalita spotřeby a proveditelnost vyloučení ze spotřeby cenou 4 skupiny statků
o s rivalitní spotřebou a s možností vyloučení ze spotřeby
o s rivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením
o s nerivalitní spotřebou, ale s možností vyloučení
o s nerivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením ze spotřeby
- smíšené situace
o soukromé statky s externalitami
o statky s efektem přetížení (snížení kvality statků při překročení kapacity zařízení)
o preferované statky
Veřejné statky podle Stiglitze
- nemožnost vyloučení někoho z jejich spotřeby: černí pasažéři
- neprospěšnost vyloučení, protože spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu dalších a mezní náklady poskytnutí statků dalšímu spotřebiteli jsou nulové
- částečné a smíšené veřejné statky: podle snadnosti a výhodnosti vyloučení neplatících spotřebitelů
- veřejně poskytované soukromé statky: vysoké mezní náklady na rozšíření spotřebitelského společenství, důvody pro veřejné zabezpečení (např. spravedlnost)
- veřejně prospěšné statky: v případě špatných rozhodnutí ekonomických subjektů
Čisté a smíšené veřejné statky podle Stiglitze
Veřejné statky podle Jacksona a Browna
- základní charakteristiky Samuelsona
- důležitá je nejen kvantita, ale i kvalita veřejných statků (rozšíření skupiny spotřebitelů snižuje kvalitu statků)
- smíšené situace: soukromé statky s externalitami a veřejné statky s efektem přetížení
Veřejné statky podle Bénarda
- ekonomické kritérium
o způsob spotřeby a vzájemné vztahy individuálních uspokojení
o statky soukromé spotřeby, čistě kolektivní statky, nečistý nebo kolektivní smíšený statek (dělitelná kvantita a nedělitelná kvantita)
- institucionální kritérium
o existence nebo absence diskriminačních intervencí státu vůči produkci nebo spotřebě
o čisté tržní, nečisté tržní a netržní statky
Kategorie statků Existence tržní negociace a tržní ceny Diskriminační intervence státu
Čisté tržní statky ANO NE
Nečisté tržní statky ANO ANO
Netržní statky NE ANO
- poručnické statky: soukromé i kolektivní statky, stát ovlivňuje jejich produkci nebo spotřebu, např. zdaněním
o donucovací redistribuce (školství, zdravotnictví)
Efektivní zabezpečení veřejných statků - teoretické a praktické problémy
- teoretickým aspektem je integrace statků do schémat a do postupů optimalizace v dílčí i všeobecné rovnováze (nestandardní charakter čistých, smíšených... veřejných statků
- praktické aspekty (rozhodnutí o:)
o veřejné a soukromé zabezpečení statků
o soukromá a veřejná produkce statků
o optimální nabídka a její struktura
o optimální rozložení daňového zatížení mezi jednotlivými spotřebiteli
- dosažení stavu optima v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy
Lindahlův model dobrovolné směny
- dílčí rovnováha
- OA - Podíl jednotlivce A na celkových nákladech, OB - Podíl jednotlivce B na celkových nákladech
- Lindahlova cena (ideál): každý spotřebitel zaplatí funkční příspěvek odpovídající jeho meznímu užitku ze spotřeby
- podle Samuelsona existuje něco jako pseudotrh a mechanismus pseudopoptávky a nabídky veřejných statků
o modifikovaná podoba zlatého pravidla, které platí i pro veřejné statky (zevšeobecnění Lindahlovy teorie)
o čisté veřejné statky jsou poskytovány efektivně , když se součet mezních měr substituce všech spotřebitelů rovná mezní míře transformace
o mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky – kolika jednotek veřejného statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku
o problém dosažení efektivní alokace veřejných statků – problém projevu preferencí
Neefektivnost soukromého sektoru při zabezpečení veřejných statků
- Je-li poplatek (mostné, mýtné) ve výši p, uskuteční se Qe přejezdů. Jelikož mezní náklady pro majitele mostu jsou nulové, neuskuteční se v důsledku vybírání poplatku
(Qm - Qe) přejezdů. Celková ztráta se rovná tedy trojúhelníku Qe Qm F.
Veřejné zabezpečení veřejných statků
- způsob financování produkce a poskytování těchto statků, které mohou být zabezpečovány organizacemi veřejného sektoru
- veřejné statky mohou být financovány veřejně, ale produkovány v soukromém sektoru na základě smlouvy soukromých firem s orgány veřejné správy
- veřejné zabezpečení může být uplatněno i v případě některých soukromých statků, a to kvůli vysokým mezním nákladům spojeným se zvýšením počtu spotřebitelů
- může být uplatněno i u některých soukromých statků kvůli vysokým mezním nákladům (zvýšení počtu spotřebitelů)
- teorie klubu: rozdělení nákladů a výnosů mezi členy rovným dílem
Výrok Stiglitze
- „Řada statků, které jsou poskytovány veřejně, by mohla být poskytována i soukromě. Často se také statky poskytují zároveň soukromě i veřejně.“
Způsoby poskytování veřejných statků spotřebitelům
- cenový mechanismus
- administrativní omezení spotřeby (příděl)
- čekání na poskytování veřejných statků
Ztráty z uniformní nabídky veřejných statků
- Rozhodne-li se vláda (město, obec) poskytnout určitý statek zdarma, a to v množstvím Q*, existuje nebezpečí, že při tomto úředně přiděleném množství bude spotřeba jednoho ze spotřebitelů příliš vysoká a pro druhého příliš nízká (mezní náklady se rovnají ceně, kterou by kdokoliv z nich byl ochoten zaplatit). Spotřebitel s nižší poptávkou bude využívat celou nabídku až do bodu Q*.
Nebezpečí u veřejných statků
- černý pasažér
- nežádoucí uniformita nabídky oproti soukromým statkům
- celospolečenská ztráta
Optimalizace v případě veřejných statků – konkretizace s přihlédnutím k různým druhům těchto statků
- v případě čistě veřejných statků s automatickou spotřebou jsou tyto statky veřejně zabezpečovány na základě buď veřejné produkce (tj. v rámci veřejného sektoru), anebo veřejné zakázky u soukromého sektoru (náklady jsou kryty z příjmů fiskálního systému)
- v případě čistě veřejných statků s fakultativní spotřebou lze uplatnit různé přístupy k eliminaci „černého pasažéra“ (např. vybírání poplatků); cena (poplatek) umožní buď částečné, anebo plné krytí nákladů
- v případě tzv. smíšených veřejných statků (tj. statků s efektem přetížení) je velmi důležitý vztah mezi kvantitou a kvalitou; lze uplatnit různé postupy k vyloučení přebytečného spotřebitele, působícího problémy v důsledku překročení kapacity zařízení poskytujícího tyto statky.
Tarifikace
- způsob konkretizace
- příklad z dopravy
o úloha a funkce tarifů pro případ přetížení kapacity
o kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
- úloha tarifů
T - celkové náklady transportu
t - tarif v případě absence návalu
N - počet uživatelů silnice
C - kapacita bezpečné průjezdnosti (průměrný hodinový výkon podle počtu cestujících s rychlostí 60 km/hod)
N/C - indikátor hustoty provozu (N
a - parametr vázaný na nával (a0)
b - míra citlivosti ceny transportu na nával (b>1).
Kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
t - soukromé mezní náklady
Nb-1 - mezní společenský náklad při vstupu Ne uživatele na silnici již saturovanou (N>C)
1) Přednáška: Úvod do veřejných financí
Úvod do veřejných financí
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
Ekonomika zemědělství, lesnictví, rybářství
1. Charakteristika a struktura agrárního sektoru?
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
Ekonomika bydlení
1. Jaké jsou základní předpoklady pro fungování regulérního trhu s byty?
- bydlení je nutné pokládat za soukromý statek, na jehož pořízení se musí podílet každý občas sám a úkolem státu je vytvořit občanům podmínky k tomu, aby mohli slušně bydlet
- stát se musí snažit pomoci skupině tzv. sociálně slabých občanů
- způsob poskytování bytu pro sociální případy může být jen zcela ojedinělý, protože by docházelo k narušování trhu s byty, prostředky veřejných rozpočtů jsou a budou omezené, přidělování sociálních bytů nemusí být vždy úplně spravedlivé
2. Které jsou základní formy vlastnictví bytů v ČR a jejich charakteristiky?
a) bydlení ve státních a komunálních bytech
b) bydlení v družstevních bytech
c) bydlení v podnikových bytech
d) bydlení v soukromých nájemních bytech
e) bydlení ve vlastních rodinných domcích
f) rekreační bydlení
- celková hodnota bytového fondu v ČR je 1800 mld. Kč
- nájemní sektor – 56 % bytů
- vlastnický sektor – 41 % bytů
3. Které jsou základní ekonomické aktivity státu při zajišťování bydlení občanů?
- vytváří koncepci bytové politiky
- rozhoduje o velikosti výdajů ze státního rozpočtu na různé formy bydlení
- iniciuje a vydává různé správní normy v oblasti bydlení
- monitoruje celkový stav úrovně bydlení různých skupin občanů v různých regionech
4. Které jsou hlavní principy družstevního bydlení a jak hospodaří bytová družstva?
- družstva získávala stavební materiál za výrazně nižší, tzv. velkoobchodní ceny
- stát poskytl každému členovi družstva státní příspěvek
- stát poskytl každému členovi dlouhodobou půjčku splatnou do 30 let
- stát a jeho instituce zajišťovaly výstavbu infrastruktury
- příjmy bytového družstva tvoří prodej výrobků a služeb, prodej investičního majetku, výnosové úroky a výnosy z finančních investic
- výdaje tvoří služby, osobní náklady, spotřeba materiálu a nákladové úroky
- družstvo hospodaří s přebytkem
5. Jaká je ekonomická úloha domácností při zvyšování kvality bydlení?
- domácnosti způsobem užívání bytu a péčí o jeho provoz rozhodují o celkové kvalitě vlastního bydlení a o životnosti příslušného bytu
- měly by se snažit o byty pečovat, nejen o ty v soukromém vlastnictví, ale i státní a nájemní byty
- dále by se měly starat o společné bytové prostory, o okolí bytu a domu
- domácnosti se podílejí na hrazení provozních nákladů souvisejících s bydlením a tím ovlivňují budoucí kvalitu bytového fondu, dále ukládají určité prostředky na malé a velké opravy modernizace bytového fondu
6. Jaká jsou základní kritéria pro stanovení ceny bydlení?
a) umístění bytu v prostoru (velikost obce, vzdálenost od centra)
b) dopravní obslužnost
c) blízkost a nabídka pracovních příležitostí
d) úroveň existujících služeb
e) technická a architektonická kvalita domu
f) ekonomika provozu domu
g) atraktivnost lokality
7. Které jsou základní způsoby získávání bytu a jejich charakteristika?
a) příděl z existujícího bytového fondu obce nebo města – probíhá privatizace obecních bytů, podstatou je převedení veškerých náklad a péče o příslušný byt z obce na konkrétního uživatele
b) nákup na trhu bytů – výhodou je odstranění orgánů, které se starají o správný postup při přidělování bytů, podpora podnikání soukromých firem, podpora soukromé výstavby přímo budoucími uživateli bytu, rozšíření spektra stavěných bytových domů
c) výstavba za vlastní prostředky
8. Které jsou základní principy stavebního spoření?
- občan ukládá u příslušné instituce peněžní prostředky, jsou úročeny a stát přispívá 25 % z vložených prostředků, nejvíce však 4 500 Kč ročně; občan může dostat zvýhodněný úvěr na stavbu bytu či domu
- bydlení je nutné pokládat za soukromý statek, na jehož pořízení se musí podílet každý občas sám a úkolem státu je vytvořit občanům podmínky k tomu, aby mohli slušně bydlet
- stát se musí snažit pomoci skupině tzv. sociálně slabých občanů
- způsob poskytování bytu pro sociální případy může být jen zcela ojedinělý, protože by docházelo k narušování trhu s byty, prostředky veřejných rozpočtů jsou a budou omezené, přidělování sociálních bytů nemusí být vždy úplně spravedlivé
2. Které jsou základní formy vlastnictví bytů v ČR a jejich charakteristiky?
a) bydlení ve státních a komunálních bytech
b) bydlení v družstevních bytech
c) bydlení v podnikových bytech
d) bydlení v soukromých nájemních bytech
e) bydlení ve vlastních rodinných domcích
f) rekreační bydlení
- celková hodnota bytového fondu v ČR je 1800 mld. Kč
- nájemní sektor – 56 % bytů
- vlastnický sektor – 41 % bytů
3. Které jsou základní ekonomické aktivity státu při zajišťování bydlení občanů?
- vytváří koncepci bytové politiky
- rozhoduje o velikosti výdajů ze státního rozpočtu na různé formy bydlení
- iniciuje a vydává různé správní normy v oblasti bydlení
- monitoruje celkový stav úrovně bydlení různých skupin občanů v různých regionech
4. Které jsou hlavní principy družstevního bydlení a jak hospodaří bytová družstva?
- družstva získávala stavební materiál za výrazně nižší, tzv. velkoobchodní ceny
- stát poskytl každému členovi družstva státní příspěvek
- stát poskytl každému členovi dlouhodobou půjčku splatnou do 30 let
- stát a jeho instituce zajišťovaly výstavbu infrastruktury
- příjmy bytového družstva tvoří prodej výrobků a služeb, prodej investičního majetku, výnosové úroky a výnosy z finančních investic
- výdaje tvoří služby, osobní náklady, spotřeba materiálu a nákladové úroky
- družstvo hospodaří s přebytkem
5. Jaká je ekonomická úloha domácností při zvyšování kvality bydlení?
- domácnosti způsobem užívání bytu a péčí o jeho provoz rozhodují o celkové kvalitě vlastního bydlení a o životnosti příslušného bytu
- měly by se snažit o byty pečovat, nejen o ty v soukromém vlastnictví, ale i státní a nájemní byty
- dále by se měly starat o společné bytové prostory, o okolí bytu a domu
- domácnosti se podílejí na hrazení provozních nákladů souvisejících s bydlením a tím ovlivňují budoucí kvalitu bytového fondu, dále ukládají určité prostředky na malé a velké opravy modernizace bytového fondu
6. Jaká jsou základní kritéria pro stanovení ceny bydlení?
a) umístění bytu v prostoru (velikost obce, vzdálenost od centra)
b) dopravní obslužnost
c) blízkost a nabídka pracovních příležitostí
d) úroveň existujících služeb
e) technická a architektonická kvalita domu
f) ekonomika provozu domu
g) atraktivnost lokality
7. Které jsou základní způsoby získávání bytu a jejich charakteristika?
a) příděl z existujícího bytového fondu obce nebo města – probíhá privatizace obecních bytů, podstatou je převedení veškerých náklad a péče o příslušný byt z obce na konkrétního uživatele
b) nákup na trhu bytů – výhodou je odstranění orgánů, které se starají o správný postup při přidělování bytů, podpora podnikání soukromých firem, podpora soukromé výstavby přímo budoucími uživateli bytu, rozšíření spektra stavěných bytových domů
c) výstavba za vlastní prostředky
8. Které jsou základní principy stavebního spoření?
- občan ukládá u příslušné instituce peněžní prostředky, jsou úročeny a stát přispívá 25 % z vložených prostředků, nejvíce však 4 500 Kč ročně; občan může dostat zvýhodněný úvěr na stavbu bytu či domu
Ekonomika sociálního zabezpečení
1. Které dva základní systémy financování sociálního zabezpečení znáte?
a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje
b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů
2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?
základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby
zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?
- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)
- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu
4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?
a) rodičovský příspěvek
b) zaopatřovací příspěvek
c) dávky pěstounské péče
d) příspěvek při narození dítěte – porodné
e) pohřebné
5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?
a) přídavek na dítě
b) sociální příplatek
c) příspěvek na bydlení
d) příspěvek na dopravu
6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?
- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce
- peněžité dávky tělesně postiženým občanům
- příspěvek na úpravu bytu
- příspěvek na zakoupení motorového vozidla
- příspěvek na provoz motorového vozidla
- příspěvek na individuální dopravu
- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči
- příspěvek tělesně postižené mládeži
- poskytnutí půjčky
- příspěvek obětem nacistické perzekuce
7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?
- příspěvek na zvýšené životní náklady
- příspěvek nevidomým občanům
- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele
- příspěvek na společné stravování
- příspěvek na nájemné
- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole
- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže
8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?
- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …
9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež
c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany
d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany
e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce
- na financování se podílí obec a okresní úřady
- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč
a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje
b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů
2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?
základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby
zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?
- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)
- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu
4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?
a) rodičovský příspěvek
b) zaopatřovací příspěvek
c) dávky pěstounské péče
d) příspěvek při narození dítěte – porodné
e) pohřebné
5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?
a) přídavek na dítě
b) sociální příplatek
c) příspěvek na bydlení
d) příspěvek na dopravu
6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?
- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce
- peněžité dávky tělesně postiženým občanům
- příspěvek na úpravu bytu
- příspěvek na zakoupení motorového vozidla
- příspěvek na provoz motorového vozidla
- příspěvek na individuální dopravu
- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči
- příspěvek tělesně postižené mládeži
- poskytnutí půjčky
- příspěvek obětem nacistické perzekuce
7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?
- příspěvek na zvýšené životní náklady
- příspěvek nevidomým občanům
- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele
- příspěvek na společné stravování
- příspěvek na nájemné
- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole
- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže
8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?
- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …
9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež
c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany
d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany
e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce
- na financování se podílí obec a okresní úřady
- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč
Ekonomika církví
1. Jaký je význam církví v současné době v ČR vůbec?
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
Ekonomika kultury
1. Jaká je ekonomická pozice občana při spotřebě kulturních statků?
- o velikosti spotřeby kulturních statků se rozhoduje na trhu, občan sám rozhoduje, jaké množství a jakou kvalitu v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat
- kulturní statky mohou mít spotřebu automatickou (péče o kulturní památky) nebo fakultativní (využívání rozhlasu a televize)
- problémem je zjistit konkrétní preference občanů
2. Jaké jsou základní skupiny kulturních statků ve vztahu k jejich financování?
a) veřejné statky – nevylučitelné ze spotřeby, nedělitelné a s nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
b) smíšené veřejné statky – např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu, na jehož udržování přispívá stát; tyto statky můžeme rozdělit na národní a lokální
c) privátní statky – např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu
3. Jaké jsou základní možnosti financování kulturních statků a jejich důsledky?
- je velmi náročné stanovit objektivně užitnou hodnotu kulturního statku
- velký rozdíl v užitné hodnotě pro různé spotřebitele
- potřeba vysoké kvalifikace nutné k posouzení užitné hodnoty kulturního statku → často dochází k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení:
a) nedoceňování kulturních statků – např. udržování některých historických památek
b) přeceňování kulturních statků – např. vystoupení hudebních skupin, projevy některých výtvarníků
4. Jaké jsou ekonomické přednosti a nedostatky řízení a neřízené produkce kulturních statků?
Neřízená produkce – např. vznik a reprodukce národních písní, tanců, kulturních obyčejů; činnosti, které nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků
Řízená produkce – produkce velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, je náročná na přísun finančních a jiných prostředků (kvalitu pracovní síly, materiální vybavení)
5. Jaké mohou být základní přístupy (modely) státu při realizaci státní kulturní politiky?
a) model „Ulehčovatel“ – příslušná vláda podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade hlavně důraz na vlastní činnost příslušné organizace; tyto organizace mají příjmy z vlastní činnosti, z darů od sponzorů a z úlev na daních; předností modelu je různorodost příjmů, nevýhodou je rozhodující vliv státu na fungování organizace
b) model „Patron“ – vláda uplatňuje svůj vliv prostřednictvím nezávislých uměleckých rad; podpora je zaměřena na podporu vynikajících kulturních produktů; slabinou modelu je tendence k elitářství
c) model „Architekt“ – organizace je podporována buď přímo z centra nebo z nižších orgánů veřejné správy; příjmy kulturních organizací jsou hlavně z veřejných rozpočtů příslušných vlád; podíl donátorů je malý; umělci jsou existenčně zajištěni a je nebezpečí stagnace tvořivosti
d) model „Konstruktér“ – extrém; vlády vystupují jako vlastníci všech prostředků používaných k umělecké produkci; o podpoře rozhodují politické instituce; ekonomické postavení organizací je podmíněno členstvím v oficiálních uměleckých svazech; model uplatňovaný v totalitních režimech
6. Které jsou hlavní centrální zdroje pro financování kultury?
- státní rozpočet s příslušnými fondy (Státní fond kultury ČR a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie)
a) Státní fond kultury – mezi hlavní příjmy patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto Fondem organizovaných + výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře + 50 % z výnosů z nájmu památek + příjmy z podnikatelských aktivit – roční příjmy asi 70 mil. Kč
b) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie – rozhodujícím příjmem je příplatek k ceně vstupného na filmová představení – roční příjmy asi 50 mil. Kč a výdaje asi 40 mil. Kč
7. Které jsou hlavní výdaje na financování regionální kultury a jaký je jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů?
- výdaje na knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy
- patří sem výdaje na rekonstrukci, provozní náklady
- výdaje v jednotlivých regionech se pohybují od 5 378 000 do 62 000 000
- výdaje na jednoho obyvatele činily v Pardubicích asi 136,58 Kč
- o velikosti spotřeby kulturních statků se rozhoduje na trhu, občan sám rozhoduje, jaké množství a jakou kvalitu v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat
- kulturní statky mohou mít spotřebu automatickou (péče o kulturní památky) nebo fakultativní (využívání rozhlasu a televize)
- problémem je zjistit konkrétní preference občanů
2. Jaké jsou základní skupiny kulturních statků ve vztahu k jejich financování?
a) veřejné statky – nevylučitelné ze spotřeby, nedělitelné a s nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
b) smíšené veřejné statky – např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu, na jehož udržování přispívá stát; tyto statky můžeme rozdělit na národní a lokální
c) privátní statky – např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu
3. Jaké jsou základní možnosti financování kulturních statků a jejich důsledky?
- je velmi náročné stanovit objektivně užitnou hodnotu kulturního statku
- velký rozdíl v užitné hodnotě pro různé spotřebitele
- potřeba vysoké kvalifikace nutné k posouzení užitné hodnoty kulturního statku → často dochází k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení:
a) nedoceňování kulturních statků – např. udržování některých historických památek
b) přeceňování kulturních statků – např. vystoupení hudebních skupin, projevy některých výtvarníků
4. Jaké jsou ekonomické přednosti a nedostatky řízení a neřízené produkce kulturních statků?
Neřízená produkce – např. vznik a reprodukce národních písní, tanců, kulturních obyčejů; činnosti, které nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků
Řízená produkce – produkce velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, je náročná na přísun finančních a jiných prostředků (kvalitu pracovní síly, materiální vybavení)
5. Jaké mohou být základní přístupy (modely) státu při realizaci státní kulturní politiky?
a) model „Ulehčovatel“ – příslušná vláda podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade hlavně důraz na vlastní činnost příslušné organizace; tyto organizace mají příjmy z vlastní činnosti, z darů od sponzorů a z úlev na daních; předností modelu je různorodost příjmů, nevýhodou je rozhodující vliv státu na fungování organizace
b) model „Patron“ – vláda uplatňuje svůj vliv prostřednictvím nezávislých uměleckých rad; podpora je zaměřena na podporu vynikajících kulturních produktů; slabinou modelu je tendence k elitářství
c) model „Architekt“ – organizace je podporována buď přímo z centra nebo z nižších orgánů veřejné správy; příjmy kulturních organizací jsou hlavně z veřejných rozpočtů příslušných vlád; podíl donátorů je malý; umělci jsou existenčně zajištěni a je nebezpečí stagnace tvořivosti
d) model „Konstruktér“ – extrém; vlády vystupují jako vlastníci všech prostředků používaných k umělecké produkci; o podpoře rozhodují politické instituce; ekonomické postavení organizací je podmíněno členstvím v oficiálních uměleckých svazech; model uplatňovaný v totalitních režimech
6. Které jsou hlavní centrální zdroje pro financování kultury?
- státní rozpočet s příslušnými fondy (Státní fond kultury ČR a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie)
a) Státní fond kultury – mezi hlavní příjmy patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto Fondem organizovaných + výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře + 50 % z výnosů z nájmu památek + příjmy z podnikatelských aktivit – roční příjmy asi 70 mil. Kč
b) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie – rozhodujícím příjmem je příplatek k ceně vstupného na filmová představení – roční příjmy asi 50 mil. Kč a výdaje asi 40 mil. Kč
7. Které jsou hlavní výdaje na financování regionální kultury a jaký je jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů?
- výdaje na knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy
- patří sem výdaje na rekonstrukci, provozní náklady
- výdaje v jednotlivých regionech se pohybují od 5 378 000 do 62 000 000
- výdaje na jednoho obyvatele činily v Pardubicích asi 136,58 Kč
Ekonomika obrany státu
1. Jaké jsou základní znaky a zvláštnosti obrany jako veřejného statku?
- čistý veřejný statek – nedělitelný, nerivalitní a nevylučitelný ze spotřeby
- čistý kolektivní statek s tzv. automatickou spotřebou
- poručnický statek – o jeho spotřebě rozhoduje stát (Poslanecká sněmovna veřejnou volbou)
- má latentní užitek (preventivní charakter)
2. Které jsou základní zdroje obrany?
- stav populace
- věcné prostředky
- finanční prostředky
- obranné plánování
3. Jaká je struktura příjmů rozpočtu kapitoly MO?
- příjmy z pojištění na sociální a zdravotní zabezpečení vojáků z povolání (75 – 80 % příjmů kapitoly MO)
- příjmy z pronájmu a z prodeje majetku MO, odvody PO
4. Jaká je struktura výdajů rozpočtu kapitoly?
- provozní (běžné, neinvestiční) – kalkulovány na základě finančních standardů, v členění podle vojenských útvarů
- investiční (kapitálové) – kalupovány centrálně za všechny organizace v resortu MO, v členění podle investičních programů
- poměr NIN a IN je 5 : 1, poměr v NATO 3 : 2
5. Co zahrnuje systém PPB a jak pracuje?
- klouzavý systém řízení zdrojů – postupné posunování základních fází (plánování, programování a rozpočtování) v určitém čase, k posunu dochází ve dvou cyklech
- podstatou PPBS je, že po uplynutí prvního cyklu dochází k následujícímu posunu fází vždy o jeden rok dopředu
- výstupem programování je optimalizovaný návrh rozpočtu
- v PPBS je rozpočet sestavován od konečných uživatelů a realizátorů cílů - zdola
6. Které rozpočtové metody pro stanovení nákladů se používají v armádě?
- přírůstková metoda – spočívá v načítání výdajů provozních i kapitálových, nejprve na vrcholové úrovni resortu obrany jsou vypočítány provozní výdaje
- metoda s nulovou bází – vychází ze skutečně zjištěných výdajů pro jednotlivé složky
7. Jaké jsou základní relace v podílu výdajů MO a jiných resortů ve SR?
- ministerstvo práce a sociálních věcí 190,95 mld 35,59 % ze SR
- ministerstvo školství, ml. a tělovýchovy 61,33 mld 11,43 % ze SR
- ministerstvo dopravy a spojů 23,64 mld 4,40 % ze SR
- ministerstvo obrany 36,88 mld 6,80 % ze SR
- čistý veřejný statek – nedělitelný, nerivalitní a nevylučitelný ze spotřeby
- čistý kolektivní statek s tzv. automatickou spotřebou
- poručnický statek – o jeho spotřebě rozhoduje stát (Poslanecká sněmovna veřejnou volbou)
- má latentní užitek (preventivní charakter)
2. Které jsou základní zdroje obrany?
- stav populace
- věcné prostředky
- finanční prostředky
- obranné plánování
3. Jaká je struktura příjmů rozpočtu kapitoly MO?
- příjmy z pojištění na sociální a zdravotní zabezpečení vojáků z povolání (75 – 80 % příjmů kapitoly MO)
- příjmy z pronájmu a z prodeje majetku MO, odvody PO
4. Jaká je struktura výdajů rozpočtu kapitoly?
- provozní (běžné, neinvestiční) – kalkulovány na základě finančních standardů, v členění podle vojenských útvarů
- investiční (kapitálové) – kalupovány centrálně za všechny organizace v resortu MO, v členění podle investičních programů
- poměr NIN a IN je 5 : 1, poměr v NATO 3 : 2
5. Co zahrnuje systém PPB a jak pracuje?
- klouzavý systém řízení zdrojů – postupné posunování základních fází (plánování, programování a rozpočtování) v určitém čase, k posunu dochází ve dvou cyklech
- podstatou PPBS je, že po uplynutí prvního cyklu dochází k následujícímu posunu fází vždy o jeden rok dopředu
- výstupem programování je optimalizovaný návrh rozpočtu
- v PPBS je rozpočet sestavován od konečných uživatelů a realizátorů cílů - zdola
6. Které rozpočtové metody pro stanovení nákladů se používají v armádě?
- přírůstková metoda – spočívá v načítání výdajů provozních i kapitálových, nejprve na vrcholové úrovni resortu obrany jsou vypočítány provozní výdaje
- metoda s nulovou bází – vychází ze skutečně zjištěných výdajů pro jednotlivé složky
7. Jaké jsou základní relace v podílu výdajů MO a jiných resortů ve SR?
- ministerstvo práce a sociálních věcí 190,95 mld 35,59 % ze SR
- ministerstvo školství, ml. a tělovýchovy 61,33 mld 11,43 % ze SR
- ministerstvo dopravy a spojů 23,64 mld 4,40 % ze SR
- ministerstvo obrany 36,88 mld 6,80 % ze SR
Nástroje ekonomiky veřejného sektoru
1. Co je podstatou teorie veřejné volby?
- teorie veřejné volby vysvětluje systém rozhodování
- odpovídá na otázky: jakými způsoby se projevují názory a preference voličů na fiskální otázky, jak se názory jednotlivců transformují do kolektivního rozhodnutí, jak rozhodují vlády o těchto záležitostech
2. Které hlavní faktory ovlivňují rozhodování občana voliče?
- individuální preference občana – každý občan upřednostňuje produkci a spotřebu jiného veřejného statku (sportovci podporují zvýšené rozpočtové výdaje na sport. Zařízení)
- výše příjmů občana – mezní užitek z veřejných statků je pro chudé občany vyšší než pro bohaté (využívání místní zlevněné dopravy)
- existující daňový systém – čím méně platí občan na daních, z nichž se financuje nákup veřejných statků a čím má vyšší užitek z určitých veřejných statků, tím více bude preferovat zvýšení výdajů na veřejné statky
3. Jakými postupy se názory občanů voličů promítají do výsledků kolektivních rozhodnutí příslušných vlád?
- respektování pravidla většiny
- absolutní většina – nadpoloviční většina (vyšší než 50)
- kvalifikovaná většina – speciálně vyjádřená číselná hodnota (2/3, 3/5, 80 %)
- výsledek prostého hlasování odpovídá preferenci (rozhodnutí) středního voliče
4. Jaké hlavní funkce vykonává NKÚ?
- kontrola spravování veřejných prostředků – kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky, státního závěrečného účtu ČR, plnění státního rozpočtu, hospodaření s prostředky poskytnutími ČR ze zahraničí, zadávání státních zakázek, vydávání a umořování státních cenných papírů
5. Které jsou hlavní složky NKÚ a jaká je jejich činnost?
- prezident – významný ústavní činitel, řídí a jedná jeho jménem, předsedá Kolegiu a Kárné komoře NKÚ, předkládá Kolegiu návrh plánu kontrolní činnosti, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, všechny kontrolní závěry, návrh výroční zprávy o činnosti NKÚ, podněty Poslanecké sněmovně, Senátu,…
- viceprezident – zastupuje prezidenta v plném rozsahu
- členové NKÚ – 15 členů (volí Poslanecká sněmovna), vykonávají kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovávají kontrolní závěry
- Kolegium NKÚ – nejvyšší kolektivní orgán, tvoří ho prezident, viceprezident a členové NKÚ, rozhoduje hlasováním
- Senáty NKÚ – kolektivní orgány složené ze 3 a více členů NKÚ; schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen
- kontroloři – provádějí kontrolní činnost
6. Co rámcově upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek?
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek
b) průběh obchodní veřejné soutěže a způsob uzavírání smluv
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona
- zákon se nevztahuje na poskytování účelových finančních podpor vědecké činnosti, na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona a na nákup uměleckých, historických a sbírkových předmětů
7. Které jsou základní způsoby zadávání veřejných zakázek?
- obchodní veřejná soutěž
- dvoustupňová obchodní soutěž
- výzva více zájemcům
- zjednodušené zadání
- veřejná zakázka malého rozsahu
- výzva jednomu zájemci
8. Jaký je obecný postup při zadávání veřejných zakázek?
a) příprava zadavatele na zadání veřejné zakázky
b) vyhlášení obchodní veřejné soutěže
c) obsah podmínek soutěže
d) způsob podávání nabídek do soutěže
e) předkvalifikační řízení
f) složení jistoty
g) způsob hodnocení nabídek
h) soutěžní a zadávací lhůta
i) průběh hodnocení výsledků soutěže
j) hodnocení nabídek
- teorie veřejné volby vysvětluje systém rozhodování
- odpovídá na otázky: jakými způsoby se projevují názory a preference voličů na fiskální otázky, jak se názory jednotlivců transformují do kolektivního rozhodnutí, jak rozhodují vlády o těchto záležitostech
2. Které hlavní faktory ovlivňují rozhodování občana voliče?
- individuální preference občana – každý občan upřednostňuje produkci a spotřebu jiného veřejného statku (sportovci podporují zvýšené rozpočtové výdaje na sport. Zařízení)
- výše příjmů občana – mezní užitek z veřejných statků je pro chudé občany vyšší než pro bohaté (využívání místní zlevněné dopravy)
- existující daňový systém – čím méně platí občan na daních, z nichž se financuje nákup veřejných statků a čím má vyšší užitek z určitých veřejných statků, tím více bude preferovat zvýšení výdajů na veřejné statky
3. Jakými postupy se názory občanů voličů promítají do výsledků kolektivních rozhodnutí příslušných vlád?
- respektování pravidla většiny
- absolutní většina – nadpoloviční většina (vyšší než 50)
- kvalifikovaná většina – speciálně vyjádřená číselná hodnota (2/3, 3/5, 80 %)
- výsledek prostého hlasování odpovídá preferenci (rozhodnutí) středního voliče
4. Jaké hlavní funkce vykonává NKÚ?
- kontrola spravování veřejných prostředků – kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky, státního závěrečného účtu ČR, plnění státního rozpočtu, hospodaření s prostředky poskytnutími ČR ze zahraničí, zadávání státních zakázek, vydávání a umořování státních cenných papírů
5. Které jsou hlavní složky NKÚ a jaká je jejich činnost?
- prezident – významný ústavní činitel, řídí a jedná jeho jménem, předsedá Kolegiu a Kárné komoře NKÚ, předkládá Kolegiu návrh plánu kontrolní činnosti, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, všechny kontrolní závěry, návrh výroční zprávy o činnosti NKÚ, podněty Poslanecké sněmovně, Senátu,…
- viceprezident – zastupuje prezidenta v plném rozsahu
- členové NKÚ – 15 členů (volí Poslanecká sněmovna), vykonávají kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovávají kontrolní závěry
- Kolegium NKÚ – nejvyšší kolektivní orgán, tvoří ho prezident, viceprezident a členové NKÚ, rozhoduje hlasováním
- Senáty NKÚ – kolektivní orgány složené ze 3 a více členů NKÚ; schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen
- kontroloři – provádějí kontrolní činnost
6. Co rámcově upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek?
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek
b) průběh obchodní veřejné soutěže a způsob uzavírání smluv
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona
- zákon se nevztahuje na poskytování účelových finančních podpor vědecké činnosti, na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona a na nákup uměleckých, historických a sbírkových předmětů
7. Které jsou základní způsoby zadávání veřejných zakázek?
- obchodní veřejná soutěž
- dvoustupňová obchodní soutěž
- výzva více zájemcům
- zjednodušené zadání
- veřejná zakázka malého rozsahu
- výzva jednomu zájemci
8. Jaký je obecný postup při zadávání veřejných zakázek?
a) příprava zadavatele na zadání veřejné zakázky
b) vyhlášení obchodní veřejné soutěže
c) obsah podmínek soutěže
d) způsob podávání nabídek do soutěže
e) předkvalifikační řízení
f) složení jistoty
g) způsob hodnocení nabídek
h) soutěžní a zadávací lhůta
i) průběh hodnocení výsledků soutěže
j) hodnocení nabídek
(14) Ekonomika zemědělství
1) Charakteristika a struktura agrárního sektoru.
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
(13) Ekonomika péče o životní prostředí
1) Jaká je obecná struktura výdajů na péči o životní prostředí?
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
(11) Ekonomika výzkumu a vývoje
1) Jak je organizován výzkum a vývoj v ČR?
Za organizaci vědy a výzkumu v ČR odpojí tyto hlavní instituce:
· Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
· Akademie věd ČR
· Grantová agentura ČR
· Resortní ministerstva a ústřední úřady
· Podniky
· Ostatní
2) Jak funguje Fond rozvoje vysokých škol?
* Zřizovatelem je MŠMT a Rada vysokých škol
* Výbor fondu rozvoje vysokých škol vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o dotace na výzkumné projekty celkem v 15 tematických okruzích, jež jsou obsahově zaměřeny na různé oblasti rozvoje vysokých škol.
* Vysoká škola se podílí na rozpočtových nákladech projektu nejméně jednou třetinou.
* Závaznými ukazateli pro výši přidělené dotace na projekt jsou:
* investiční prostředky
* neinvestiční prostředky celkem
* O čerpání přidělených finančních prostředků na řešení příslušných projektů je řešitel grantu povinen podat výkaz o hospodaření s přidělenými prostředky FRVŠ.
3) Jak hospodaří Akademie věd ČR v posledních letech?
Hlavním úkolem je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi.
Od roku 1998 hospodaří jako příspěvková organizace.
Výdaje:
* neinvestiční výdaje
* příspěvky neziskovým organizacím
* dotace GA AV ČR
* investiční výdaje
* výdaje celkem 2,7 mld. (r. 1998)
* příjmy celkem 0,07 mld. (r. 1998)
4) Jak funguje Grantová agentura ČR?
Hlavním cílem GA ČR je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na základě výsledků veřejné soutěže na tyto účely:
* na podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými nebo PO
* na podporu vybraných projektů
Orgány GA:
* předseda
* předsednictvo
* dozorčí rada
* oborové a podoborové komise
Ministerstvo financí stanovilo dvě formy poskytování finančních prostředků pro financování projektů:
* účelové dotace
* finanční výpomoc
5) Které jsou hlavní znaky institucionálního financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků a ostatních zdrojů z veřejných rozpočtů pro konkrétní výzkumné instituce. Při současné organizaci výzkumu a vývoje v ČR jde o rozdělení finančních prostředků mezi tyto hlavní subjekty:
* Akademie věd ČR
* MŠMT: vysoké školy, fond rady vysokých škol
* ústřední resorty: kapitoly na výzkum realizovaný pracovišti ministerstev a ústředních úřadů
Institucionální financování:
* nejde o veřejnou soutěž a okruh uchazečů je omezen
* nepřijatý návrh projektu je vrácen k přepracování
* u výzkumných záměrů jde o výzkumnou činnost celé organizace
6) Které jsou hlavní znaky účelového financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je financování vybraných výzkumných projektů, označovaných nejčastěji jako granty.
Znaky:
* ve veřejné soutěži se mohou ucházet všechny právnické a fyzické osoby
* jsou v zásadě dvě možnosti: předložený návrh projektu přijmou nebo odmítnou
* u návrhu projektu jde o výzkumnou činnost jednotlivců, event. týmů
7) Jak lze hodnotit efektivnost vynakládaných finančních prostředků na výzkum a vývoj?
Mezi nejčastější způsoby hodnocení výzkumné činnosti na pracovištích Akademie a vysokých škol patří:
* počet vyřešených výzkumných úkolů
* počet publikovaných vědeckých prací v renomovaných vědeckých časopisech
* počet přihlášených patentů
* počet vystoupení na různých vědeckých konferencích
* počet členství v redakcích renomovaných časopisů
* počet grantů se zahraniční účastí
Za organizaci vědy a výzkumu v ČR odpojí tyto hlavní instituce:
· Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
· Akademie věd ČR
· Grantová agentura ČR
· Resortní ministerstva a ústřední úřady
· Podniky
· Ostatní
2) Jak funguje Fond rozvoje vysokých škol?
* Zřizovatelem je MŠMT a Rada vysokých škol
* Výbor fondu rozvoje vysokých škol vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o dotace na výzkumné projekty celkem v 15 tematických okruzích, jež jsou obsahově zaměřeny na různé oblasti rozvoje vysokých škol.
* Vysoká škola se podílí na rozpočtových nákladech projektu nejméně jednou třetinou.
* Závaznými ukazateli pro výši přidělené dotace na projekt jsou:
* investiční prostředky
* neinvestiční prostředky celkem
* O čerpání přidělených finančních prostředků na řešení příslušných projektů je řešitel grantu povinen podat výkaz o hospodaření s přidělenými prostředky FRVŠ.
3) Jak hospodaří Akademie věd ČR v posledních letech?
Hlavním úkolem je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi.
Od roku 1998 hospodaří jako příspěvková organizace.
Výdaje:
* neinvestiční výdaje
* příspěvky neziskovým organizacím
* dotace GA AV ČR
* investiční výdaje
* výdaje celkem 2,7 mld. (r. 1998)
* příjmy celkem 0,07 mld. (r. 1998)
4) Jak funguje Grantová agentura ČR?
Hlavním cílem GA ČR je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na základě výsledků veřejné soutěže na tyto účely:
* na podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými nebo PO
* na podporu vybraných projektů
Orgány GA:
* předseda
* předsednictvo
* dozorčí rada
* oborové a podoborové komise
Ministerstvo financí stanovilo dvě formy poskytování finančních prostředků pro financování projektů:
* účelové dotace
* finanční výpomoc
5) Které jsou hlavní znaky institucionálního financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků a ostatních zdrojů z veřejných rozpočtů pro konkrétní výzkumné instituce. Při současné organizaci výzkumu a vývoje v ČR jde o rozdělení finančních prostředků mezi tyto hlavní subjekty:
* Akademie věd ČR
* MŠMT: vysoké školy, fond rady vysokých škol
* ústřední resorty: kapitoly na výzkum realizovaný pracovišti ministerstev a ústředních úřadů
Institucionální financování:
* nejde o veřejnou soutěž a okruh uchazečů je omezen
* nepřijatý návrh projektu je vrácen k přepracování
* u výzkumných záměrů jde o výzkumnou činnost celé organizace
6) Které jsou hlavní znaky účelového financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je financování vybraných výzkumných projektů, označovaných nejčastěji jako granty.
Znaky:
* ve veřejné soutěži se mohou ucházet všechny právnické a fyzické osoby
* jsou v zásadě dvě možnosti: předložený návrh projektu přijmou nebo odmítnou
* u návrhu projektu jde o výzkumnou činnost jednotlivců, event. týmů
7) Jak lze hodnotit efektivnost vynakládaných finančních prostředků na výzkum a vývoj?
Mezi nejčastější způsoby hodnocení výzkumné činnosti na pracovištích Akademie a vysokých škol patří:
* počet vyřešených výzkumných úkolů
* počet publikovaných vědeckých prací v renomovaných vědeckých časopisech
* počet přihlášených patentů
* počet vystoupení na různých vědeckých konferencích
* počet členství v redakcích renomovaných časopisů
* počet grantů se zahraniční účastí
(9) Ekonomika zdravotnictví
1) Jaké jsou hlavní ekonomické problémy při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
(7) Ekonomika sportu
1) Kdy a proč může být sport považován buď za veřejný nebo privátní statek?
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)