6) Přednáška: Veřejné příjmy

Veřejné příjmy a daně (základní pojmy), daňová pravomoc a daňové určení


Veřejné příjmy
- neúvěrové: daně a poplatky
- úvěrové: půjčky


Daň
- povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platby do veřejného rozpočtu, obvykle pravidelná


Poplatek
- dobrovolný, ekvivalentní a účelový

Podíl daňových a nedaňových příjmů na veřejných příjmech v roce 1994


Klasifikace veřejných příjmů
- podle návratnosti
o nenávratné (neúvěrové)
o návratné (úvěrové)
- krátkodobé
- dlouhodobé
- podle povahy příjmů
o běžné
o kapitálové: z prodeje veřejného majetku snížení aktiv vlády
- podle cíle příjmu
o fiskální: příjem rozpočtu vlády
o parafiskální: příjem veřejného fondu mimo veřejný rozpočet
- podle rozpočtového určení
o příjmy nadnárodních rozpočtů (např. EU)
o příjmy centrálního rozpočtu
o příjmy státních rozpočtů
o příjmy municipálních rozpočtů
- daně podle pravomoci jejich ukládání
o ukládání na nadnárodní úrovni (např. cla EU)
o ukládání na centrální úrovni
o ukládání na státní úrovni
o ukládání na místní úrovni

Daňové určení v roce 1995


Další klasifikace daní
- podle předmětu
o důchodové
o majetkové (kapitálové)
o ze spotřeby
o výnosové
o z pracovní síly nebo mezd vyplácených zaměstnancům
o paušální nebo z hlavy
- podle předpokládaného přesunu
o přímé (důchodové, majetkové)
o nepřímé (spotřební, obratové)
- ekonomické rozdělení
o valorické
- procento ze základu v peněžních jednotkách
- reaguje na inflaci
o specifické (jednotkové)
- základ ve fyzických jednotkách (např. Kč/kus)



Veřejné poplatky


Způsoby vybírání poplatků
- jako cena za produkci veřejných podniků (uživatelské poplatky)
o veřejná cena vybíraná veřejnou organizací za státní produkci
- jako správní, licenční a notářské poplatky, pokuty
- jako cena za prodej nebo pronájem veřejného majetku


Odvětví, kde fungují veřejné podniky
- utility: dodávka elektřiny, plynu a vody, kanalizace a sběr odpadu, telefon, poštovní služby, veřejné sdělovací prostředky, doprava; utility jsou přirozené monopoly, protože vstup do odvětví je nákladný a mezní náklady na uživatele minimální
- produkce základních statků (v nerozvinutých zemích i bydlení)
- finance
- zemědělství, lesnictví, rybolov
- vzdělávání a zdravotnictví

(13) Ekonomika péče o životní prostředí

1) Jaká je obecná struktura výdajů na péči o životní prostředí?

výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP

- Územní odbory MŽP

- Státní fond ŽP

- Česká inspekce ŽP

- odbory životního prostředí KÚ

- odbory životního prostředí měst a obcí

- ostatní organizace


2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?

hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací

- příspěvky na činnost příspěvkových organizací

- dotace občanským sdružením

- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům

- ostatní dotace a příspěvky


3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?

- vybírání poplatků a odvodů

- úplaty

- úhrady

- pokuty

- náhrady


4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?

Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod

- úplaty za odběr podzemních vod

- odvody za odnětí půdy

- poplatky za uložení odpadů

- výnosy z pokut

- úroky z půjček

- dary o zahraničních institucí


Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů

- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů

- budování čistíren odpadních vod

- budování kanalizačních systémů

- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva

- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody

revitalizaci říčních toků a rybníků1996


5354,2


4644,7


5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?

Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně

- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy


6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?

- poplatky za znečišťování ovzduší

- poplatky za uložení odpadů na skládkách

- odvody za odnětí půdy

- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa

- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích

- úhrady z dobývacích prostorů

- úhrada za vydobyté suroviny

- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách

- pokuty za znečišťování ovzduší

- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech


7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?

Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.


8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?

Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství

- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně

- na ochranu přírody

- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou


9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?

rok

příjmy

výdaje


1993

2767,6

2894,5


1994

4489,1

3584,2


1995

4959,5

4917,9


- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší

- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady

- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny

- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám


Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků

- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí

- administrativní výdaje s provozem odboru


10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?

Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.

výdaje na životní prostředí (Kč)

Koeficient EE = --------------------------------------------------------

dosažené environmentální užitky (Kč)

Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.