Konzumní společnost a informační revoluce

Konzumní společnost a informační revoluce
Ukázalo se ovšem, že přímá závislost spotřeby, resp. výroby s hrubým národním produktem přestala platit. Pokles výroby totiž nebyl signálem žádné výrazné ekonomické krize, neboť tehdejší vývoj v nejvyspělejších zemích (zejména v Japonsku nebo USA) byl víceméně současně spojen s dynamickým nástupem služeb. Objevil se trh se službami přidávajícími hodnotu, ale i služeb z tzv. průmyslu volného čas. V ekonomicky nejvyspělejší části světa to byl počátek geneze společnosti, kterou dnes ekonomové označují i jako společnost služeb.
Začalo se také hovořit o výrobě, resp. spotřebě informací a vůbec potřebě informatizace a inovace jako nezbytného předpokladu k úspěchu na mezinárodních konkurenčních trzích apod. Informace se stala zbožím s užitnou hodnotou. V současnosti dokonce i v mnohých podnicích produkujících hmotné statky hrají služby majoritní roli. Například počítačová firma IBM získává větší část (60 %) svých příjmů nikoli z prodeje hardwaru, ale ze služeb, které k počítačům zajišťuje. Vznikla nová pracovní místa a přerozdělila se i historická centra jejich ekonomiky. Světoví stratégové proto dnes mluví i o konci průmyslové éry a nástupu éry informačních technologií, někteří dokonce tvrdí, že jde o konec novověku či moderního období a nástup postmodernismu.
Rozvoj tradičních a vznik nových druhů služeb, zejména však současná exploze informační ekonomiky, informační společnosti zasáhla všechny segmenty ekonomiky. Ve výrobě nastává období přechodu od velkovýroby k zákaznické výrobě, založené na úzké spolupráci výrobce přímo s koncovým zákazníkem. Distribuční společnosti se orientují na individuality svých spotřebitelů, bankovní domy customizují své finanční produkty na pestrobarevné balíčky, obchodní společnosti těží ze služeb s přidanou hodnotou.
Informační společnost ovlivňuje i sociální sféru. Souvisí to s tím, že se mění současné nároky a požadavky na kvalifikaci, na formy a funkce komunikace mezi lidmi, ekonomickými subjekty a veřejnou správou. Vznikají nové profese a nové způsoby spolupráce. Prolínání jednotlivých oborů teorie a praxe si postupně vynucuje přechod od interdisciplinárního k transdisciplinárnímu pojetí disciplín, umožňujícímu komplexní pochopení úlohy informací a s nimi propojených vlivů.