charakter původní, resp. středověké šlechty:
u nás platí až do 12. století, kdy se i zde v důsledku třenic synů bývalých knížat rodí tzv. pozemková šlechta tím, že si při správě knížecích (tj. obranných zeměpanských) hradů počínala jako neomezení vládcové nad svým územím a při vnitřní kolonizaci do té doby nikomu nepatřící země neomaleně zabírala půdu a na nich existující vsi (sídla) sedláků, resp. nových poddaných k další diferenciaci šlechty na vyšší a nižší došlo ve 13. století za vlády Václava I.
(středověká šlechta – původně sbor středověkých bojovníků - členů královské družiny (družiníci), resp. vedoucích (vévodů) bojových družin vyvolených k obraně kmene či ochraně země, v čele s voleným knížetem – nejvrchnějším s rozených (urozených) bojovníků1))
krom toho byla součástí tehdejší společnosti velká vrstva neurozených – svobodných rolníků (sedláků) a již i lidí zchudlých a upadajících do poddanství
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
1) toto právo šlechty mít s požehnáním krále vojsko - ozbrojené žoldnéře - platilo až do konce 18. stol., teprve Francouzská revoluce (1789) k obraně základních principů (Rovnost, svornost, bratrství) umožnila odzbrojení šlechtou placených žoldnéřů a ozbrojení lidu (tento výdobytek revoluce byl u nás po 215 letech odstraněn a vznikla profesionální armáda aby se snad lid nemohl zvůli vyvolených – finančních oligarchů, nadnárodních monopolů a jejich vládních pohuňků postavit ozbrojen)
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
III. Novověk (vymezen obdobím 1640 – 1917 a též rozdělitelný na 3 fáze)
- fáze vlastních průmyslových (buržoazních) revolucí
– od revoluce anglické (1640 – 1660) do francouzské (1789 – 1794)
- fáze republikánská (lidových revolt)
– od francouzské buržoazní revoluce do období Pařížské komuny (1871)
- fáze 1. proletářských revolucí
– od Pařížské komuny (1794) do začátku VŘSR (1917)
IV. Nejnovější dějiny
V. Současnost - spojená s nástupem postmoderní společnosti a globalizace
Žádné komentáře:
Okomentovat