- největší rozvoj v 80. a 90. letech 19. století, rozvoj prózy, dva cíle: podpora vlastenectví a snaha vzdělávání
VĚDECKÝ REALISMUS
1882 – rozdělení Pražské Univerzity na českou a německou část. Česká získala samostatnost, rozvoj české vědy, ovlivnění pozitivizmem (sběrem informací), boj o pravost Rukopisů
- pokračuje vydávání Ottova naučného slovníku
- Čas – časopis populárně vědecký, snažil se seznámit obyvatele s tím co se děje na universitě
- vědecký realismus byl na světové úrovni
TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK (1850 – 1937)
- narodil se v Hodoníně, vystudoval filosofii, pracoval jako universitní profesor, založil časopis Athenqeum – řešil pravost Rukopisů, nové poznatky evropské vědy → kontakt se světem, hlásil se k Husovi → jeho vzor →nositel humanity, v době 1. sv. války v emigraci → vůdce odboje, 1918 - 35 prezident Československa
ČESKÁ OTÁZKA – studie zabývající se místem českého národa v Evropě, poprvé vyslovuje otázku samostatnosti
JAN HUS – výklad jeho myšlenek v souvislosti se současností
RUSKO A EVROPA – srovnání života v Rusku a v Evropě
SVĚTOVÁ REVOLUCE – vyšlo v roce 1918 – odmítá komunismus, nesouhlasí s Marxismem, vývoj musí být pozvolný ne převrat násilím
JAN GEBAUER (1837 – 1907)
- jazykovědec, má největší podíl na dokázání nepravosti Rukopisů → jazykovědně dokázal, že nejsou pravdivé (nejlépe) – některá slova tehdy neexistovala
STAROČESKÝ SLVONÍK – souhrn české slovní zásoby do 13. století
HISTORICKÁ MLUVNICE – pravidla češtiny do 13. století
Žádné komentáře:
Okomentovat