1) Podle druhu pravomoci
a) zákonodárné orgány (orgány usnášející se na původních normativních aktech, nejvyšší zastupitelské sbory)
b) výkonné správní orgány (vláda, ministerstva, orgány státní správy v územních celcích)
c) soudy
d) orgány kontroly, dozoru, dohledu
e) nejvyšší kontrolní úřad, státní zastupitelství
2) Podle způsobu zřizování orgánů
a) orgány volené přímo a nepřímo (zastupitelské)
b) orgány jmenované (ministr, soudce, bankovní rada, ředitel NKÚ)
c) orgány dědičné (vláda monarchy – Velká Británie, Norsko, Švédsko, Dánsko, Španělsko)
d) orgány kombinované (kombinace předchozích typů)
3) Podle vzájemných vztahů
a) odpovědné a neodpovědné (monarcha, prezident ČR)
b) nadřízené a podřízené
c) vyšší (kraj) a nižší (obec)
d) souřadné (ministerstva vůči sobě) a koordinující (vládní výbor)
4) Podle druhu kompetencí (působnosti, rozsahu oprávnění a povinností)
a) věcné (v určitých věcech, v určitém směru, v určité oblasti)
b) funkční (větší působnost ministerstva školství než Školského úřadu) a opravné
c) prostorové (orgány ústřední (vláda – celorepublikově) a místní (okresní soud – místně))
d) orgány pro konkrétní účely (stanovení konkrétních úkolů)
e) orgány časově omezené (volební komise) a časově neomezené
5) Podle osobního rozsahu státního orgánu
a) orgány monokratické (1 člen, např. prezident)
b) orgány kolektivní (např. vláda)
Žádné komentáře:
Okomentovat