9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ

soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, které rozhodují podle svého svědomí

Soustava soudů

1. stupeň Okresní soudy

- nejnižší článek, ovšem s nejširším rozsahem věcné příslušnosti ve věcech rozhodovaných v občanském soudním řízení, ale i ve věcech trestních
- soudcem je samosoudce nebo senát
- mají sídla v okresních městech
- ve větších městech (Brno, Ostrava) to jsou Městské soudy, Praha má Obvodní soudy

2. stupeň Krajské soudy

- rozhodující je jejich činnost jako soudů odvolacích
- soudcem je senát, výjimečně samosoudce
- v Praze je to Městský soud

3. stupeň Vrchní soudy

- dbají o výklad zákonů a ostatních právních předpisů, rozhodují o mimořádných opravných prostředcích
- soudcem je senát
- jsou 2, a to v Praze a Olomouci

4. stupeň Nejvyšší soud

- dbá na dodržování zákonnosti, rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích, zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů, rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území ČR (vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva)
- soudcem je senát
- je jediný v ČR se sídlem v Brně

Soudy mající zvláštní postavení

Nejvyšší správní soud

- dbá na problematiku správního soudnictví – provádí kontrolu zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy
- sídlí v Brně

Ústavní soud

- soudní orgán ochrany ústavnosti sídlící v Brně
- skládá se z 15 soudců, kteří jsou voleni na 10 let
- zasedá v kolegiu nebo ve 4 tříčlenných senátech, má jednoho předsedu a dva místopředsedy
- individuálním právním aktem je nález nebo usnesení
- věci řeší v plénu – min. 10 ústavních soudců, 9 z nich musí mít stejný názor
- řízení je veřejné, je ovšem vyžadovaná vysoká etiketa, tzv. soudce-zpravodaj se seznamuje s problémem a pak přednáší ostatním
- jednotlivé strany musí být zastoupeny advokátem

Soudci Ústavního soudu: - podmínky: bezúhonný občan od 40 let věku volitelný do Senátu, VŠ právnického vzdělání, min. 10 let právnické praxe

- jmenuje je prezident republiky se souhlasem Senátu

- mají imunitu jako zákonodárci, povinnost mlčenlivosti i po skončení mandátu

Řízení u Ústavního soudu
1) o zrušení zákonů a jiných právních předpisů

2) o ústavních stížnostech (podává osoba, jenž tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánů byla dotčena na svých základních právech a svobodách zaručených ústavou)

3) o opravném prostředku proti rozhodnutí Parlamentu ve věci ověření volby zákonodárce

4) řízení o ústavních žalobě proti prezidentovi republiky, lze ho stíhat za velezradu (= akt prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, proti jejímu demokratickému řádu), žalobu podává Senát

5) řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a neslučitelnosti výkonů funkcí zákonodárce

6) řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Parlamentu

7) řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí Mezinárodního soudu

8) řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy

Soudce

- je při výkonu své funkce nezávislý
- nelze jej proti jeho vůli odvolat (až k 65. roku života) nebo přeložit k jinému soudu
- nikdo nesmí ohrožovat jeho nestrannost a zasahovat do jejich činnosti
- musí souhlasit s přidělením určitého soudu, jmenuje ho prezident republiky doživotně
- nesmí vykonávat jinou než soudní činnost, výjimkou je pedagogická, vědecká, umělecká nebo publicistická
- při rozhodování je vázán pouze zákonem
- při svém úřadu musí dodržovat mlčenlivost, to platí i po odvolání z funkce

Související pojmy

Seznam projednávaných věcí – vydává se denně, určí se soudní síň, soudce, věci k projednání a čas

Podatelna – místnost pro podání

Kanceláře – místnosti pro zpracování soudní administrativy a agendy dle pokynů soudce, jedná se především o zapisovatelky

Spisovna, Archiv, Pokladna – min. poplatek je 500 Kč

Doručovací oddělení – písemnosti od soudu musí být včas doručeny, je zde správa o úřední desce soudu

Rozvrh práce – k 1. lednu následující roku vydává předseda soudu kdo a co bude soudit a v jakých lokalitách okresu

Chování v soudní síni

- nesmí se jíst, pít a kouřit, nedůstojné je žvýkání
- do síně se vstupuje pouze na výzvu (rozhlas, vězeňská stráž, zapisovatel, soudce)
- osoba nesmí mít pokrývku hlavy, výjimku tvoří vězeňské či policejní orgány ve službě a dámy, které si kladou pokrývku hlavy za součást oděvu
- mluví se ve stoje, hlasitě a zřetelně
- síň musí být řádně vyvětrána, osvětlena a čistá
- vlevo od soudce sedí obžalovaný, vpravo žalobce


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz