Banky mohou stanovit pevné úrokové sazby vycházející z ceny zdrojů a pevné odchylky. Sazby jsou neměnné po celou dobu trvání daného bankovního obchodu. Tyto sazby jsou vhodné především pro krátkodobé obchodní případy. Stanovení pevné odchylky vychází z konkrétního obchodního případu, rizik s ním spojených, posouzení bonity, kvality záruk apod. Tato odchylka vyjadřuje stupeň rizika klienta, nebankovního i bankovního subjektu.
Další možností jsou pohyblivé úrokové sazby, které se tvoří prostřednictvím pevné či neměnné odchylky (po celou dobu obchodního případu) a indikativní sazby (např. základní úrokové sazby, PRIBOR, LIBOR). Tyto sazby lépe odrážejí momentální cenu peněz na mezibankovním trhu, proto jsou pro banku i klienta méně rizikové, pokud by došlo k výraznějším pohybům úrokových sazeb.
39) Kterými právními normami se řídí poskytování úvěrů v ČR
– Zákon o ČNB č.6/1993 Sb.,novelizace 127/2002 Sb., 257/2004 Sb.
– Zákon o bankách č.21/1992 Sb., novelizace 439/2004 Sb.
– Všeobecné obchodní podmínky
– Zákon o platebním styku č.124/2002 Sb.
– Občanský zákoník č.40/1964, poslední novelizace č.88/2003 Sb.
– Související právní normy: zákon o účetnictví, celní zákon,správní řád, zákon o správě daní a poplatků
Žádné komentáře:
Okomentovat