Úroková míra (sazba) vyjadřuje podíl úroku na zapůjčené částce, resp. poměru úroku k velikosti zapůjčené peněžní sumy, nejčastěji v procentech za jeden rok. Z kvantitativního hlediska se úrok jeví jako rozdíl mezi vypůjčenou a vrácenou částkou peněz. Úrok je cena peněz. V tržní ekonomice je úroková veličina nižší než míra zisku a vyšší než nula.
Úroková marže je rozdíl mezi přijatými úroky a vyplacenými úroky, který si banka ponechává za zprostředkovatelskou činnost. Úroková marže je hlavní zdrojem příjmů většiny bank. Proto se také hovoří o obchodě na základě úrokového rozdílu.
37) Jaké faktory ovlivňují úrokové sazby
a) riziko klienta – rizikový klient musí zaplatit vyšší úrok – kompenzace za možné riziko. Ratingové systémy.
b) lhůta splatnosti – dlouhodobější aktiva přinesou větší výnos než podobná krátkodobá aktiva.
c) velikost úvěru a depozita – administrativní výhody při správě velkých úvěrů proti vedení velkého množství malých úvěrů částečně ovlivňují nižší sazby bank u velkých úvěrů
d) různé druhy finančních transakcí – různými druhy transakcí se zabývají různí půjčovatelé nebo investoři.
e) soutěžení o depozita mezi bankami a nebankovními finančními institucemi – nebankovní instituce se snaží zaplatit mírně vyšší úrokovou sazbu než mají bankovní depozita. Riziko vůči jistému vkladu v bance.
f) soutěžení o depozita mezi bankami – primární depozita znamenají pro banky nejlevnější formu refinancování a banky se snaží nabídnout vyšší sazbu, aby depozita přitáhly.
Žádné komentáře:
Okomentovat