Jaroslav Vrchlický - je nejtypičtější představitel lumírovské generace. Tento geniální básník, dramatik a překladatel vytvořil rozsáhlé monumentální dílo. Vrchlického básnické dílo zahrnuje několik desítek básnických sbírek. Mezi lyrickými sbírkami jsou sbírky lyriky intimní a milostné (Jak táhla mračna, Okna v bouři /viz ukázka A/), přírodní (Strom života), vlastenecké (Má vlast) i sbírky, které uvádějí do české poezie nové básnické formy, útvary a postupy (Sonety samotáře). Cyklus sbírek:
Selské balady – sbírka čerpající z historie selských povstání
Zlomky epopeje – sbírka, která dala název celému cyklu
Z dramatického díla Vrchlického jsou nejvýznamnější:
trilogie Hippodamie - na námět starověkých řeckých bájí, známá hlavně jako melodram s hudbou Zdeňka Fibicha
komedie Noc na Karlštejně - tato slavná historická veselohra pojednává o zrušení zákazu vstupu žen na hrad Karlštejn a její děj je situován do 14. století, Karel IV. je zde představen jako rozvážný, čestný a moudrý panovník
Svatopluk Čech - hlavní představitel ruchovců. Tento básník, prozaik a novinář vystudoval práva, ale později se stal redaktorem a věnoval se výhradně literatuře.
Z jeho lyrických sbírek jsou slavné Jitřní písně (sbírka politické lyriky, viz ukázka C), z lyrickoepických Písně otroka (sbírka s tématem sociální spravedlnosti a svobody) a Ve stínu lípy (sbírka s venkovskou tematikou).
Slavné jsou i dvě Čechovy satirické prózy (tzv. broučkiády) s komickou postavou pražského šosáckého měšťana pana Broučka:
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Svatopluk Čech byl typickým českým národním básníkem: přispěl svým dílem k upevnění národního sebevědomí a k rozvoji české národní společnosti, vyzýval k zmírnění sociálních nerovností.
Josef Václav Sládek - tvoří v jistém smyslu pojítko mezi národním a kosmopolitním směrem. Ač se tento básník a překladatel tradičně řadí k lumírovcům, začínal jako ruchovec. Byl všestranně vzdělaný, důležitou roli v jeho životě i tvorbě hrál pobyt v Americe (kde působil jako vychovatel, učitel, redaktor, dělník). Po návratu z Ameriky se stal redaktorem (hlavně v časopise Lumír) a profesorem angličtiny na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici číslo 8.
Sládek psal poezii vlasteneckou, politickou i sociální, zaměřoval se na základní situace lidského života (smysl života, bolesti, práce, smrti), typické jsou u něj motivy cest po moři a Spojených státech, stesku po vlasti a matce, žal nad smrtí první ženy a láska ke druhé ženě a dětem.
Sluncem a stínem, Světlou stopou a sbírku Selské písně a české znělky, která je výrazem přilnutí k rodné zemi a českému venkovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat