Jedná se o vztah sledovaného cíle a faktického výsledku.
Výsledek realizace právní normy lze zjišťovat různě:
§ analýzou skutečného chování pr.subjektů
§ rozborem nedostatků pr.normy
§ analýzou nežádoucích účinků pr. normy
§ analýzou rozsahu konfliktů a sporů vzniklých na základě pr.normy
Právní norma působící na sociální realitu vyvolává určité sociální účinky
1. zamýšlené (zákonodárcem předvídané)
2. nezamýšlené (zákonodárcem nepředvídané
Nebo na :
1. pozitivní (žádoucí)
2. negativní (nežádoucí)
Kombinací získáváme varianty účinků právní normy – např.:
1. zamýšlené pozitivní (v pořádku)
2. zamýšlené vedlejší negativní (jsou předvídány, jsou přijímány jako nutné zlo)
3. nezamýšlené negativní (odporují cílům pr.normy) – snižuje to efektivnost
Efektivnost pr.normy jako míru realizace zamýšlených cílů lze vyjádřit jako:
1. optimální efektivnost (soulad cílů a výsledků)
2. problematická efektivnost (i nezamýšlené negativní vedlejší účinky – př. obcházení)
3. nedostatečná efektivnost.
Efektivnost lze posuzovat jako obecnou (v rámci všech právní normou upravených vztahů), zvláštní (určitý okruh spol.vztahů) a speciální (konkrétní pr.vztah)
Okolnosti, které ovlivňují efektivnost práva jsou:
1. Povaha regulovaných společenských vztahů – míra kontrolovatelnosti
2. Kvalita právních norem – jednoznačnost, srozumitelnost, přehlednost…
3. Stabilita právního řádu – častá novelizace neprospívá
4. Frekvence porušování práva – dezintegrační činitel
5. Kvalita činnosti orgánů realizujících právo (primární aplikace – bez ní pr.vztah nevznikne – stavební povolení ; sekundární aplikace – v případě porušení pr.povinnosti)
6. Prestiž práva a zákonodárce – autorita, uznání ve společnosti
7. Vztah práva a mimoprávních sociálních norem – míra konsonance, souznění
8. Úroveň právního vědomí – znalost práva ve společnosti
Žádné komentáře:
Okomentovat