2) Přednáška: VÝZNAM INFORMACÍ PRO ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ V PODNIKU

MARKETINGOVÝ VÝZKUM

VÝZNAM INFORMACÍ PRO ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ V PODNIKU

Cílem přednášky je přiblížit úlohu informací z hlediska historického vývoje a využití informací v řízení.

I. Historické souvislosti významu informací
II. Systémový přístup k rozhodovacímu systému informací
III. Pojetí informatiky a informace

I. Historické souvislosti významu informací

a) agrární společnost založená na půdě a venkovských společnostech (přelom 19. a 20. století)
b) industriální (průmyslová) společnost založená na práci dělníků (konec v 70. letech 20. století)

vývoj: podíl lidí ve výrobě dramaticky klesl s rozvojem techniky
4-5% lidí pracuje v zemědělství a dále tento počet klesá
20% lidí pracuje v průmyslu a nadále tento počet klesá

c) od 70. let 20. století se mluví o postindustriální společnosti, kdy 2/3 populace pracují ve službách

! kvalita, množství a způsob využití informací je klíčem k úspěchu
- vzdělanost národa = rozvojové možnosti

Informace změnily výrazně naší lidskou existenci.

Internet a dnešní komunikace

Internet vznikl pro potřeby armády - poté se transformoval pro akademické účely  dále se vyvíjel s cílem nahradit televizi a rozhlas = dnes má své samostatné místo.

= spojení - multimedialita (telefon/fax/televize/video/…..)
- konvertibilita (práce s texty v elektronické podobě)
- hlasové ovládání počítače
- dokumenty uložené na disketách nebo CD

= internacionalizace světa – nejen výroby, služeb, ale i osobního života
+ digitální svět má však i své nedostatky (viry)

Mobilní telefony

V roce 1995 vlastnilo mobilní telefon na celém světě 18 mil. obyvatel, v roce 1998 už 300 mil. obyvatel, a v roce 2002 se předpokládá, že počet vlastníků mobilního telefonu přesáhne 1 mld..

Evropa má v počtu vlastníků mobilních telefonů náskok před USA. V současnosti se otevírají nové možnosti – rozsáhlé služby, nová přenosová pásma (sítě) apod.

Elektronický obchod (zejména obchod mezi podniky)

V roce 2000 měly přístup k internetu a tím i přístup k elektronickému obchodu 50% obyvatel USA, 30% obyvatel Francie, 15% obyvatel České republiky – kde se uskutečnilo v průměru 10 virtuálních obchodů denně. Technická úroveň se zvyšuje s přípravou na boom internetu v České republice – očekává se 300% rozvoj.
Dnešní doba je typická změnou paradigma manažerského myšlení:
= zmíněný předpoklad ze kterého se vychází

- ztráta schopnosti reagovat adekvátně (v současnosti – málo času, svět je příliš rychlý,……)

- setrvačnost myšlení (určitá podniková kultura, která brzdí změny + otázka inteligence)

- základní názorové koncepce neplatí (koncept se změnil – otázky jsou stejné, ale odpovědi se mění)

- interdisciplinarita (spojování různých disciplín – nutnost vytváření kolektivních týmů)

- systémový přístup (je třeba opustit staré modely hodnocení a zavést nové metody)

Co je pro současnou práci manažera charakteristické?

Charakteristika současné manažerské práce

- komplexnost a vzájemná rozporuplnost (provázanost obchodů světa a rozporuplnost při investicích)

- velká míra neurčitosti a rizika rizika z nekorektně získaných dat
rizika z nevhodně zpracovaných dat
rizika z nevhodné interpretace dat

Vývoj pojetí informačního managementu

1. etapa 70. léta 20. století hospodárnost zacházení s technickými informacemi
(systémové katalogy v knihovnách)

2. etapa 80. léta 20. století využívání informačních technologií v podnicích přímo a dochází ke
spojení informačních systémů s manažerským řízením

3. etapa 90. léta 20. století cíle podniku spojeny s investicemi do informačních technologií,
které se stávají nástrojem k dosažení základního úkolu:
- tvorby určitých zdrojů a použití a fungování podniku
(např. účetnictví – přístupnost k datům je kvalitní a velmi rychlý)


II. Systémový přístup k rozhodovacímu systému informací

- teorie = soubor závěrů (zejména po kvantitativní stránce), plynoucích logicky
z předpokladů (hypotéz) učiněných ve shodě s pozorovanými jevy.
- informace = interpretovaná data
- zkušenost = na základě zkušeností (ověření v praxi) lze interpretovat data
- intuice + kreativita = vycházejí ze subjektivního (osobního) postoje

Rozhodování spočívá v přeměně dat ve výsledky!

Systémový přístup procesu získávání informací

systém = množina prvků a vazeb mezi nimi
= vykazuje určité chování a má vlastnosti, které se u jednotlivých prvků nevyskytují

Systémový přístup znamená, že komplexně a systémově chápeme určitý problém.

Jak se systémový přístup vyvíjel?

Systémový přístup

systémová analýza = rozpitvání systému
systémové inženýrství = projektování určitých nových umělých systémů (dosud neexistujících)
systémová tvorba = odpověď: jak se tvoří informační systém?

a) tvrdé systémy - jejich chování je předvídatelné téměř vždy
b) měkké systémy - míra složitosti vazeb je vysoká a nepředvídatelná

Přirozené systémy - účelnost (vnitřní)
- systémy existující v přírodě včetně člověka

Umělé systémy - záměrnost (vnější)
- systémy vytvořené člověkem
Systémy lidských aktivit - psychologický systém = člověk

Transcendentální systémy - lidmi dosud nepoznané (mimo lidské chápání)

Klasifikace systému

Emergence
kosmu
Emergence
života Emergence
vědomí


Molekuly
Atomy
Elementární částice


Organismy
Buňky
Dědičné molekuly
Lidská kultura
Hodnoty / etika
Mysl (rozum a intuice)


Symbolické funkce = interpretace informace vyjádřená pomocí znaků
(převod signálů na symboly, kterým člověk rozumí)


III. Pojetí informatiky a informace

Pojetí informace je různé

informace má specifické vlastnosti:

- je to zdroj obnovitelný (můžeme jej získávat znova) – nenarušuje fyzikální systém Země

- je zdrojem moci

- je důležité mít informační kompetence, abychom data přeměnily na informace


Informace = jsou data, kterým jejich uživatel v procesu interpretace přisuzuje určitý význam

Informatika = je obor lidské činnosti, který se zabývá vytvářením obrazů o reálném světě

Data -x- Informace

Globalizace

Poslední oblastí, o které se musím zmínit, je právní rámec globálního využívání Internetu ke komerčním účelům. K tomuto tématu dokonce vystoupil v červnu 1997 americký prezident Bill Clinton. Ve svém projevu nazvaném /Rámec pro globální elektronický obchod“ navrhl, aby tento obchod řídily pouze tržní síly a aby Internet nebyl ovlivňován žádnými zákonnými omezeními, např. daněmi uvalenými na online nákupy. Jinými slovy navrhl globální zónu volného obchodu, kde nebudou platit obvyklé daně a cla.

Tím by elektronický obchod získal v krátké době obrovský růstový potenciál. V této souvislosti řada obhájců elektronického obchodu žádala uvolnění zákazu exportu amerických šifrovacích technologií, který zapovídá export šifrovacích klíčů delších než 40 znaků ( 128 bitové šifrování ). CIA a ostatní bezpečnostní agentury nechtějí povolit prodej šifrovacích klíčů do zahraničí s obavou před jejich zneužitím teroristy a organizovaným zločinem.

Představy o volném ničím neomezeném obchodu na Internetu mají své vážné kritiky nejen mezi právníky, ale i ekonomy. Profesor Ian Angell z londýnské School of Economics reagoval na návrhy prezidenta Clintona výstrahou, že neregulované využívání Internetu může přivodit díky vysoké likviditě elektronických peněz kolaps národních daňových systémů a státních rozpočtů. Nadnárodní společnosti by mohly jednoduše zmizet v kybernetickém prostoru a snížit tak drasticky své daňové odvody. Profesor Angell se domnívá, že taková elektronická globalizace trhů by ve svém konečném důsledku přivodila rozpad tradičních ekonomik a vysokou nezaměstnanost zvláště mezi nekvalifikovanými pracovníky.

Také britský finanční úřad Inland Revenue varoval vládu před tím, že v daňových únicích mohou zmizet v „černé díře kybernetického prostoru“ miliardy liber. Internet by tak umožnil další expanzi „daňových rájů“, které zatím existují pouze v malých zemích jako Lucembursko, Monaco nebo na různých ostrovech. Daňové systémy byly postaveny na sledování převodů mezi konvenčními bankami, ale kdyby bankovní konta byla umístěna např. na oběžné dráze Země, byly by tyto elektronické peníze nedosažitelné a nezdanitelné.

V září 1999 varoval britský premiér Tony Blair ve svém projevu, který byl přenášen Internetem, především střední a malé britské firmy, že tváří v tvář sílící zahraniční konkurenci jim hrozí bankrot, pokud se nechopí možností, které k obchodování nabízí Internet.
Obchodním využitím Internetu se zabývá nedávno vydaná zpráva takzvané Sacherovy komise, která vznikla v OECD. Předsedou této komise je John Sacher a dále zástupci vrcholného managementu nadnárodních společností.

Tato komise přinesla řadu doporučení směřujících do vládního i soukromého sektoru. Vedle budování komunikačních infrastruktur se zdůrazňuje potřeba standardizace, která je životně důležitá např. v online bankovnictví. Dále by vlády i soukromý sektor měly spolupracovat při výchově nových odborníků pro řadu profesí, které si elektronické komunikační systémy a komerční využití Internetu vyžadují. V neposlední řadě musí vlády spolupracovat na vytvoření právního rámce využití Internetu, zejména při ochraně duševního vlastnictví, osobních dat a musí vyřešit otázku daní spojených s elektronickým prodejem produktů a služeb.

Zpráva Sacherovy komise zdůrazňuje, že rozvoj elektronického trhu může probíhat pouze ve spolupráci mezi vládami, soukromým sektorem a uživateli ( spotřebiteli ).
Další samovolný vývoj Internetu může vést ke čtyřem různým scénářům:
Ø pesimistický scénář, kdy dojde ke zhroucení celého Internetu nebo opakovaným poruchám jeho částí, což by znemožnilo zejména jeho komerční využití

Ø dosažení rovnovážného stavu, kdy snížení přenosových rychlostí odradí další zájemce, což by zabránilo využití potenciálu, který Internet představuje pro mezinárodní obchod

Ø rozdělení Internetu na separátní komerční systémy s placeným přístupem

Ø optimistický scénář, který předpokládá vybudování telekomunikační infrastruktury s dostatečnou kapacitou a vysokými přenosovými rychlostmi.


Je zřejmé, že vlády rozvinutých zemí celého světa ( země OECD ) podporují rozvoj tzv. informační společnosti, která je vnímána jako další fáze vývoje průmyslové společnosti. Základními stavebními bloky jsou informační technologie a interaktivní informační sítě, zejména Internet.

Závěr

V květnu 1999 byla usnesením vlády České republiky schválena Státní informační politika. Dokument zdůrazňuje nutnost budování informační společnosti v České republice a tím vytváření předpokladů „zlepšení kvality života jednotlivých občanů, zefektivnění státní správy a zkvalitnění podpory rozvoje podnikání“. Pokud jde o státní správu, dokument uvádí např. průběžnou elektronickou evidenci odvodů daní, sociálního a zdravotního pojištění, určování nároků na sociální dávky a poskytování veřejných informací pomocí Internetu.
Státní informační politika uvádí osm priorit:
Þ informační gramotnost – možnost celoživotního vzdělávání, rekvalifikace, zacházení s výpočetní technikou, distanční studium apod.

Þ informatizovaná demokracie - přístup občana k informacím v elektronické formě; pro ty, kteří nemají vlastní počítač připojený k Internetu, budou instalovány takové počítače ve veřejných budovách

Þ rozvoj informačních systémů veřejné správy – budování státního informačního systému a možnost využívání elektronického podpisu a autentizace elektronických dokumentů

Þ komunikační infrastruktura – především liberalizace trhu, telekomunikačních služeb od počátku roku 2001

Þ bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat – tato ochrana bude zabezpečena organizační a technickou strukturou informačních systémů veřejné správy a legislativní úpravou, která mj. zřídí kontrolní orgán pro ochranu osobních dat

Þ elektronický obchod – stát bude zejména prosazovat vytvoření legislativních a technicko-organizačních předpokladů pro provádění elektronických transakcí

Þ transparentní elektronické prostředí – to by se mělo týkat především podnikatelského prostředí, např. veřejný registr ekonomických subjektů nebo hospodaření s veřejnými finančními prostředky, např. vypisování a výsledky výběrových řízení

Þ stabilita a bezpečnost informační společnosti – využití veřejného informačního systému k poskytování aktuálních informací o stavu životního prostředí, využití při krizovém managementu průmyslových havárií a přírodních katastrof.

Tato státní politika, která vychází zejména z obdobných dokumentů EU a OECD, však neuvádí žádné konkrétní údaje týkající se finanční podpory státu ani časový rámec vytvoření potřebné legislativy. Z různých průzkumů českého Internetu vyplývá, jak málo finančních prostředků je ve srovnání s ostatními zeměmi OECD na jeho rozvoj vynakládáno. Doufejme tedy, že se tato situace po roce 2000 výrazně změní k lepšímu. Český Internet tak v oblasti svého komerčního využití dospěje do stavu srovnatelného s ostatními vyspělými zeměmi světa.

Závěrem tedy můžu říci, z vlastní zkušenosti, že obchody po Internetu jsou velice příjemné, co se týče stráveného času. Nemusíte „lítat“ po obchodech s „shánět“ různé věci. Takhle si v klidu domova sednete k počítači, připojíte se na Síť a brouzdáte se po webových stránkách nabízených firem. Dokonce se můžete „napíchnout“ na internetové stránky zahraničních společností a objednat si zboží např. z Paříže. A pokud jste ještě lepší v komunikaci s počítačem, potom je pro vás velice výhodné přímo obchodovat na burze a aktivně se účastnit veškerých obchodních transakcí. Tento způsob obchodování bych doporučila všem, kteří ještě nemají takové zkušenosti, nebo potřebují doporučení.

Literatura:
Nondek L., Renerová L.: Internet a jeho komerční využití, Grada, Praha 2000
Tapscott D.: Digitální ekonomika: naděje a hrozby věku informační společnosti, Computer Press, Praha 1999