FWA

FWA - Možnosti bezdrátových přenosů lze využít k různým účelům - například k distribuci televizního a rozhlasového vysílání, k poskytování hlasových služeb. Nás ale budou nejvíce zajímat takové možnosti přenosu, které nahrazují či alespoň doplňují drátové rozvody, což nijak nevylučuje žádnou z možností jejich využití, včetně distribuce televizního či rozhlasového signálu, přenosy hlasu ani přenosy dat. Významnou charakteristikou je zde spíše absence požadavků na mobilitu. Proto jsou také tyto sítě obecně označovány jako sítě FWA - což představuje zkratku od anglického Fixed Wireless Access (v doslovném překladu: pevný bezdrátový přístup). Termín "Fixed" v jejich názvu zdůrazňuje absenci mobility, zatímco "wireless acces" vypovídá o tom, že tyto sítě jsou zamýšleny jako tzv. přístupové - tj. sítě zajišťující "přístup" zákazníka k sítím jeho poskytovatele telekomunikačních služeb (neboli, z opačného pohledu, sítě poskytující operátorovi možnost "dosáhnout" až k jeho zákazníkovi).
Pokud jde o technické provedení, sítě FWA mohou být řešeny na bázi dvoubodových spojů (tzv. point-to-point). Typické je ale pro ně spíše fungování na principu point-to-multipoint, neboli způsobem který počítá s existencí tzv. základnových stanic (base stations), kolem kterých jsou rozmístěny koncové stanice uživatelů (účastnické stanice, terminály). Výhoda je taková, že kolem základnové stanice vzniká určité plošné pokrytí, a zákazníkům nacházejícím se v dosahu (typicky max. 4 až 5 km, s přímou viditelností) pak stačí pořídit si potřebný terminál a uvést jej do chodu. To je obdobné způsobu, jakým jsou budovány mobilní sítě GSM, a stejně tak je zde řešen identický problém - jak zajistit to, aby se jednotlivé základnové stanice vzájemně nerušily. To se řeší tak, že sousedící základnové stanice používají různé frekvence, tak aby se vzájemně neovlivňovaly. Obecně se to označuje jako buňkový (anglicky: cellular) princip, protože kolem jednotlivých základnových stanic vznikají na sebe navazující oblasti, připomínající strukturu buněk v nějaké živé tkáni (nebo také plástev medu).
Sítě FWA jsou tedy budovány na buňkovém (celulárním) principu, ale na rozdíl od mobilních sítí GSM nepočítají s mobilitou svých uživatelů (ti se vždy nachází jen v dosahu jedné buňky, a nepohybují se). Další významnou odlišností je rozsah pokrytí - zatímco mobilní sítě GSM usilují o skutečně souvislé celoplošné pokrytí celého území státu, u sítí FWA lze očekávat souvislé pokrytí pouze určitých lokalit.
Stacionární (ne-mobilní) charakter, spolu s využitím dostatečně vysokých frekvencí, umožňuje sítím FWA dosahovat poměrně vysokých přenosových rychlostí a také vysoké spolehlivosti a kvality přenosů.
V ČR se dnes pro FWA sítě používají především pásma 3,5 a 26 GHZ, která se poněkud liší v dosahovaných rychlostech, a v závislosti na tom i v očekávaném způsobu využití. V pásmu 26 GHz se obvykle uvádí možnost dosahovat přenosových rychlostí až 30 Mbps, v praxi ale obvykle jde o poněkud nižší rychlosti, vzhledem ke konkrétnímu řešení a způsobu hospodaření s přidělenými frekvencemi. Sítě FWA v pásmu 26 GHz, které již jsou u nás v provozu, nabízí na jednu účastnickou stanici rychlost až 8 Mbps, což je stále úctyhodné. Svou kvalitou, danou spolehlivostí FWA sítí, se pak může směle porovnávat se spolehlivostí dohledovaných "pozemních" řešení. Sítě FWA v pásmu 26 GHz však mohou, díky dostatku přenosové kapacity a celkové spolehlivosti, nabídnout i další služby - například realizaci pevných okruhů (ekvivalentů dvoubodového spojení), které lze následně využít například pro propojení lokálních sítí mezi dvěma pobočkami firmy, pro přenos hlasu (poskytování hlasových služeb) či multimediálních služeb atd.