Rozloha 30 500; 10,2 mil. obyvatel
V povrchu převládají nížiny a pahorkatiny. Mírné podnebí a úrodné půdy vytvářejí příhodné podmínky pro zemědělství. Řeky s mírným spádem jsou vhodné pro dopravu (Šelda). Vynikají ložiska černého koksovatelného uhlí na severu nebo při hranicích s Francií. Země má také významné zásoby keramických a stavebních surovin v jižní části.
Belgie má spolu s Nizozemskem jednu z největších hustot zalidnění. Obyvatelstvo se dělí na dva národy. Sever je obýván Vlámy (podobné holandštině) a na Valony, který žijí ve zbytku země, mluví francouzsky. Při hranicích s Německem vznikla menšina Němců. Ve městech bydlí 97% obyvatel. Z měst jsou největší Brusel, Antverpy a Gent.
Země má vyspělé zemědělství i průmysl, který po druhé světové válce prošel významnými změnami. Nejrychleji se rozvíjela petrochemie, elektrotechnika a elektronika. Nové závody vznikají hlavně (stejně jako u VB) v dovozních přístavech. Převažují zde tepelné elektrárny, které spalují domácí uhlí a nizozemský plyn. Tradiční hutnictví železa a oceli si dosud udržuje svůj význam. Tradiční je také stojirenství s výrobou zbraní, různých strojů a elektronických zařízení. Dále je zastoupen chemický průmysl, z hlediska výroby umělých hnojiv, plastů a vláken. Ve Flandrech je typická výroba krajek. Proslulé je pivovarnictví a cukrovarnictví.
Zemědělství je orientováno na živočišnou výrobu, hlavně na chov mléčného skotu, méně již prasat. V rostlinném sektoru dominují obilniny, cukrovka, brambory, ale i chmel a ovoce.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
13.6. Nizozemí, Lucembursko
Články na hledaný výraz "země Beneluxu" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat