praotec absurdní lit. Král Ubu (1896), Nadsamec (1902)
Samuel BECKETT, Ir (žil v Paříži, považován za fr. autora), laureát na Nobelovu cenu 1969 (nepřijal) hra Čekání na Godota: chaotický dialog dvou tuláků na opuštěném místě, kteří čekají na toho, kdo změní jejich život, opakuje se scéna s chlapcem, který vždy oznámí, že pan Godot přijde další den, monotónnost, nekonečnost čekání
Eugéne IONESCO, francouzský básník a dramatik rumunského původu Plešatá zpěvačka, Nosorožec (tzv. antihry)
problematika stereotypů a komunikace mezi lidmi
Edward ALBEE hra Kdo se bojí Virginie Woolfové (u nás Kdopak by se Kafky bál): demýtizovaná rodinná skutečnost ukázána ve skutečné, odpuzující podobě (soukromí 2 manželských párů)
zfilmováno s Elizabeth Taylorovou a Richardem Burtonem
Magický realismus 50. léta, Latinská Amerika a Rusko (země se silnou tradicí mythologie, ústní slovesnosti)
prolínání skutečného světa a světa snů, napětí mezi reálnem a fantazií, „zázračné reálno“ = mythologický výklad světa ovlivňuje vyprávění autora, aplikování nadčasového mýtu na každodenní život lidí
Gabriel García MARQUEZ, Columbie, Nobelova cena 1982 Sto roků samoty: rodinná sága, život izolovaného provinčního městečka Maconda od doby kolonizace v 19. st. do ½ 20. st., život rodu má skončit narozením dítěte s prasečím ocáskem (prokletí, se kterým žijí), zrcadlo neustálého plynutí času, postavy žijí I po smrti, některá období se opakují, za tím vším je jedna důležitá konstanta = samota člověka, množství symbolů
Alejo CARPENTIER, Cuba Barokní koncert: „p o e t a d o c t u s“ (učený básník), Kubánec se s černošským sluhou vydává na cestu do Evropy, kde navštíví benátský karneval, mystifikace (setkání různých postav), vedle sebe stojí vysoce odborný popis hudby a vulgarismy („koncert“ = zápas)
dal název pojmu magický realismus, zázračné reálno
Čingiz AJTMATOV, Kirgizie Stanice bouřná: prolínání mnoha dějových pásem, současnosti, legend a fikce budoucnosti, civilizace vs. příroda v kazašské stepi (motiv vlaku a lišky, která se bojí přeběhnout na druhou stranu)
Michail BULGAKOV, Rus Mistr a Markétka: podobenství příběhu Fausta s biblickým příběhem ukřižování Krista
Literatura s prvky sci-fi (science fiction)
obraz fiktivní budoucnosti společnosti, člověka, vědy vědeckofantastická próza, stinné stránky technického pokroku
„fantasy“ literatura s bájnou pohádkovou atmosférou
otřesné vize totalitní společnosti
George ORWELL (vl. jm. Eric Blair) Zvířecí farma, 1984
Zvířecí farma: alegorická bajka podávající obraz totalitní společnosti, jeden druh zvířat tyranizuje jiné, obraz despotismu a násilí
1984: napsáno r. 1948, obraz fašizujícího státu, který používá všechny prostředky k tomu, aby ovládl beze zbytku jednání I myšlení občanů („novořeč“ záměrně budovaná tak, aby se nemohly ani vyslovit ani domyslet nežádoucí myšlenky), zničení člověka státní mašinérií, nadčasové varování proti totalitě
Ray BRADBURY Marťanská kronika, 451 stupňů Fahrenheita
obraz technicky vyspělé, ale nekulturní civilizace, nemožnost vzepřít se
Stanisław LEM Astronauti, Solaris
spojení sci-fi s dobrodružným žánrem, úvahy o stavu lidské civilizace, o mravní odpovědnosti za ni
Arthur C. CLARKE Vesmírná odyssea
John Ronald Reuel TOLKIEN Hobbit, Pán prstenů
Žádné komentáře:
Okomentovat