Správné určení distribuce rozhodovací pravomoci v organizační struktuře je pro úspěšné řízení nanejvýš důležité.
Hledáme-li odpověď na otázku kdo má o čem rozhodovat, pak je třeba u rozhodovacího subjektu posuzovat jeho:
· informační zabezpečení
· kvalifikační předpoklady
· zájmovou orientaci
a) informační zabezpečení
Subjekt je zásobován prostřednictvím formálních a neformálních toků informacemi určité kvality, což vytváří určité předpoklady pro udělení rozhodnutí (správné/špatné).
b) kvalifikační předpoklady
Na tomto funkčním místě se předpokládá určitá kvalifikace pro zpracovávání a využívání těchto informací, včetně určité úrovně speciálních schopností umožňujících řešit určité typy úloh.
c) zájmová orientace
Existence formálních i neformálních vztahů daného funkčního místa => *zájmová orientace potenciálně ovlivňující rozhodování EO (zájmy ovlivňují důsledky = +/-).
Na funkčním místě, které daný EO zastává, by měl tedy rozhodovat o tom:
· o čem má lepší informace
· pro co má lepší kvalifikaci
· vůči čemu má vhodnější hodnotovou orientaci
než kdokoliv jiný (kterékoliv jiné funkční místo) v dané organizaci
Zamyšlení: veřejná referenda a občané (jak splňují daná kritéria)?
Vztah mezi stupněm řízení a charakterem objektu rozhodování
Vyplývá z podstaty hierarchického uspořádání organizačních struktur podniků.
Vyšší stupně řízení - převládá strategické rozhodování (rámcové)
· dlouhodobý časový horizont
· obtížně algoritmizovatelné
· velkoplošný dopad důsledků rozhodování
Nižší stupně řízení - převládá operativní rozhodování (dílčí a konkrétní)
· krátkodobý časový horizont
· dobře algoritmizovatelné
· maloplošný dopad důsledků rozhodování
!!POZOR: Pokud je možnost, volme vždy ten nejnižší stupeň:
· obrana proti samovolným centralizačním tendencím (typické pro hierarchickou strukturu)
· snížení vzdálenosti mezi místem rozhodování a místem jeho realizace
Žádné komentáře:
Okomentovat