3.) Zákon o státním rozpočtu

v schvaluje jej pouze poslanecká sněmovna

v senát nezapojuje, mohl by tím bránit vládě vládnout

v pouze vláda má právo zákonodárné iniciativy – navrhnout rozpočet

v vláda musí navrhnout rozpočet minimálně 3 měsíce od počátku nového rozpočtového období

v zamítnutí návrhu rozpočtu se odehrává v jednom čtení

v pokud je zákon o státním rozpočtu v prvním čtení přijat, znamená to, že poslanecká sněmovna akceptuje základní parametry rozpočtu tj. výši rozpočtu, deficit, příjmy, splátky a způsob splácení rozpočtového deficitu z minulých a současného období

v po přijetí je státní rozpočet projednáván ve výborech

v zástupci z jednotlivých výborů se sejdou na schůzi rozpočtového výboru (ten je poslaneckou sněmovnou povinně zřizován), kde se usnesou na nějakých závěrech

v ve 2. čtení se přednesou výsledky z výborů a usnesení rozpočtového výboru + pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců (pozn. pokud chtějí poslanci peníze na něco musí přijít i s návrhem jak je jinde ušetřit)

v ve 3. čtení se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích, ve výsledku se hlasuje o státním rozpočtu jako celku i s přijatými pozměňujícími návrhy