- ustaven v průběhu 1. sv. války
- sestaven rozumně & demokraticky z výsledků posledních předválečných voleb na československých územích, dle tzv. Švehlova klíče (bylo to sice chytré, ale už to tak zcela neodpovídalo preferencím, ty se změnily v důsledku války.).
- začal se zabývat řešením státní správy, řešil m.j. bezpečnost
- dalším úkolem bylo vytvoření prozatímní ústavy, došlo navýšení členů NV
- Prozatímní ústava byla schválena plénem NV (prozatímní > do její ratifikace parlamentem) dne 13.11.1918 – 37/1918 Sb.
- definovala 3 nejvyšší státní orgány:
- Národní shromáždění 14/11/1918
- Povodne malo 254 clenov od 03/1919 sa ich pocet zvysil na 256 poslanců (poslanci Podkarpatskej Rusi a clenovia C-S legii),
- Bylo koncipovane jako jednokomorove
- zákonodárná pravomoc
- volba prezidenta a vlády (kontrola ich cinnosti)
- sestaveno dle Švehlova klíče (navýšení členů NV)
- Prezident
- (pouze) reprezentant státu s minimálními pravomocemi (amnestie, milosti, přijímání velvyslanců a delegací, řídil ozbrojené síly, ústava definovala pouze pozemní vojenské síly)
- prvním prezidentem TGM naprostou aklamací, v nepřítomnosti 14/11/1918
- Vláda
- výkonná moc
- jednoduše odvolatelná nadpoloviční většinou parlamentu
- jej hlavnou ulohou bolo odstranenie dualizmu
- 2 novely prozatímní ústavy:
- navýšení členů v národním shromáždění (Slováků)
- zák. 271/1919 rozšíření pravomocí prezidenta
- odvolával a jmenoval vládu
- právo účastnit se, či předsedat zasedání vlády
- právo vyžádat si zprávy o činnosti vlády či jednotlivých členů
- paradoxom bolo, ze obycajny zakon sa meni v ustavny predpis
ÚSTAVA
Autoři: Hecl + Švehla, vycházeli z textu ústavy Rakouské a národních ústav
Žádné komentáře:
Okomentovat