- správní přestupky – opět nejasné vymezení (činy, které nebyly trestnými podle TZ soudního)
- řada shodných rysů i struktura
- posuzována především společenská nebezpečnost činů
- přínos:
o přinášel shrnutí materie správního trestání
- stíhání probíhalo prostřednictvím příslušného Mnarod.Vyboru – tresty do max. 6 měsíců, veřejné pokárání, pokuta
trestní řízení
- snaha o maximální zlidovění soudnictví a zjednodušení procesního řízení
- zásada účasti lidu na soudním řízení
- dvojinstančnost
- socialistické zásady vedení soudního řízení (zisteni materialnej pravdy)
- nedostatečné zajištění dozoru prokuratury zejména v přípravném řízení
napraveno > novelizace v roce 1952 – zákonem O soudech a prokuratuře a organizaci soudců
- jednotná soudní organizace
o 1. lidové soudy – působnost dle okresních NV => okresní soudy
o 2. krajské soudy – dle KNV, i dnes (uzemna pusobnost)
o 3. nejvyšší soud – odvolání, dohlížel na činnost nižších soudů
Prokuratura
po 1948 vyčleněna jako samostatný ústřední orgán
- oddělena z působnosti ministerstva spravedlnosti
- generalny prokurator (predseda ustredneho organu)
- přísná hierarchická úprava – krajští a okresní prokurátoři
- dohled nad dodržováním zákonů v podnicích a organizací
- zrušen nejvyšší správní soud a finanční prokuratura
Nutná změna trestního zákona nastala v polovině 50 let, kdy došlo ke změně politické situace (smrt J.V.Stalina) – uvolnění
Žádné komentáře:
Okomentovat